Ballomar

Ballomar také Ballomarius (140^? - okolo 180^?) byl král germánského kmene Markomanů, který vládl v době tzv. Markomanských válek. Informace o tomto germánském vůdci jsou zmíněny ve spisech římského historika Cassiuse Dia.[1]

Ballomar
Narození	140 Morava
Úmrtí	170 (ve věku 29–30 let) Morava
Povolání	voják
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Postup Markomanů a Sarmatů vedených Ballomarem okolo roku 170 na mapě Evropy.

Někdy před rokem 166 stanul v čele jedenácti germánských kmenů z Podunají a vedl mírové rozhovory s římským legátem v Panonii Marcem Iallio Bassem.[2] Mezi hlavními představiteli při jednáni byli i ostatní vůdci germánských kmenů Kvádů, Hermundurů či Naristů. I když při jednání bylo dosaženo mírové dohody,[1] brzy po jednání byla dohoda porušena,[3] protože Germáni se Sarmaty v roce 166[2] na řece Dunaj překročili Limes Romanus a napadli Římské imperium. Následně v letech 167-170 porazil svaz germánských kmenů v čele s Ballomarem 20 000 Římanů, když se Římané pod vedením Marca Aurelia pokoušeli o protiofenzívu u Carnunta. Markomani a Kvádové vedeni Ballomarem poté od Carnunta vyrazili na jih. Po zdolání Alp vydrancovali město Opitergium (dnešní Oderzo). Jejich nápor vyvrcholil obležením Aquileie. Poprvé od porážky Teutonů a Kimbrů ve 2. stol. př. l. vstoupila na území Apeninského poloostrova nepřátelská síla, což otřáslo sebedůvěrou obyvatel římského impéria. Ostatní germánské kmeny po dobytí Carnunta vyplenily ostatní sídla v provincii Noricum. V roce 172 podnikli Římané pod vedením Marca Aurelia znovu výpravu na sever od Dunaje na území Germánie, kde Markomany drtivě porazili a podrobili. V dalších dvou letech si podrobili Kvády.

Ballomara snad znázorňuje epizoda XXV na sloupu Marca Aurelia, který stojí na náměstí Piazza Colonna v Římě, datování epizody se pohybuje okolo roku 172 našeho letopočtu. Sloup znázorňuje markomanské války s římským impériem.