Markéta Habsburská (1480–1530)

Markéta byla dcerou císaře Maxmiliána I. a dědičky Burgundska Marie, která zemřela již roku 1482 a své statky odkázala svým dvěma dětem.

Původně byla Markéta zaslíbena francouzskému dauphinovi Karlovi. Ze sňatku sešlo kvůli francouzské snaze o získání Bretaně. Bretaňská dědička Anna byla zasnoubena s Markétiným otcem, ovšem to nezabránilo Karlovi VIII., aby s ní roku 1491 neuzavřel sňatek. Zapuzená Markéta se musela vrátit na otcův dvůr a vztahy mezi Francií a Habsburky citelně ochladly.

Maxmilián I. se dohodl se španělským králem Ferdinandem II. o dvojité svatbě svých dětí, která se konala 21. srpna 1496 v Lieru. Šestnáctiletá Markéta se provdala za infanta Jana a její bratr se oženil s Johanou Kastilskou. Markétino manželství bylo spokojené, zasáhla však nemilosrdná smrt. Jan 4. října 1497 zemřel, zřejmě na tuberkulózu a brzy jej následoval do hrobu i jeho pohrobek.

Dne 3. prosince 1501 se Markéta podruhé provdala v Romainmôtier za savojského vévodu Filiberta. Filibert již tři roky po svatbě zemřel při nehodě na lovu a žalem zdrcená Markéta nechala milovanému choti vystavět na věčnou památku klášter Brou v jižní Francii (do roku 1601 však v Savojsku).

Markétin náhrobek v klášteře Brou

Markétin bratr Filip zemřel dva roky po jejím manželovi a zanechal po sobě duševně chorou ženu a šest malých dětí. Markéta se tak po bratrově smrti stala roku 1507 nizozemskou místodržící a zároveň poručníkem části bratrova potomstva. Poskytla jim péči a skvělé vzdělání, nemohla je však uchránit politických sňatků, jež osnoval jejich dědeček Maxmilián. Roku 1515 předala Nizozemí synovci Karlovi, který je po získání španělské koruny tetičce roku 1517 opět předal do péče. V Nizozemí strávila Markéta zbytek svého života. Je pohřbena po boku svého druhého muže v Brou.