Marie Moravcová
Marie Moravcová, rozená Krčilová, (25. srpna 1898 v Praze na Žižkově[1] – 17. června 1942 v Praze), [p 1] známá též jako teta Moravcová, byla česká odbojářka, která spolu s ostatními členy rodiny Moravcových významně pomáhala parašutistům při atentátu na Reinharda Heydricha. Při zatýkání gestapem spáchala sebevraždu.
Marie Moravcová | |
---|---|
Narození | 25. srpna 1898 Praha |
Úmrtí | 17. června 1942 (ve věku 43 let) Praha |
Povolání | odbojářka |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Marie Krčilová
Marie Krčilová se narodila 25. srpna 1898 v Praze na Žižkově jako dcera Eduarda Krčila, žižkovského obchodníka a jeho manželky Marie, rozené Kulhánkové. Dne 27. ledna 1918 se provdala za Aloise Moravce.[4]
Zapojení do odboje
Byla členka Dobrovolných sester nacisty rozpuštěného[2] Československého červeného kříže. Roku 1938 pomáhala vystěhovanému obyvatelstvu z československého pohraničí. Po obsazení zbytku české části Československa nacisty se zapojila (spolu s Annou Šrámkovou, bývalou předsedkyní rozpuštného Červeného kříže[2]) do odboje.
Poté, co se do Prahy dostali parašutisté z Anglie, společně s Janem Zelenkou-Hajským vytvořili zázemí skládající se z mnoha bytů, kde se mohli výsadkáři schovávat.
Samotný byt Marie a Aloise Moravcových (na adrese Biskupcova 1745/7, Praha 3) byl během protiněmeckého odboje kontaktním místem parašutistů Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše.[5] Během února 1942 se tu objevil několikrát i Josef Valčík a zprostředkoval tak kontakt mezi para-výsadky SILVER A a ANTHROPOID.[5] Od začátku dubna 1942 zde Josef Valčík také asi deset dní bydlel, ubytoval zde i svého psa – německého ovčáka Moulu a svého kanárka.[5] V bytě u Moravců se přechodně ukrýval také příslušník para-výsadku ZINC Arnošt Mikš, Karel Čurda (příslušník výsadku Out Distance) a Adolf Opálka (rovněž příslušník výsadku Out Distance).
Zatčení a sebevražda
Při heydrichiádě byla Marie Moravcová udána Karlem Čurdou. V noci na 17. června 1942 (po čtvrté hodině ranní) obklíčilo gestapo (pod vedením kriminálního inspektora Oskara Fleischera) celý blok domů a vtrhlo do bytu k Moravcovým. Alois Moravec byl okamžitě zatčen. Zatčená Marie Moravcová uprosila jednoho z gestapáků, aby ji pustil na toaletu. Tady rozlomila ampulku s cyankáli a její obsah pozřela.[6][7] Ampulku s jedem získala Moravcová před několika dny v Pardubicích v Pernerově ulici v bytě u manželů Hany a Václava Krupkových. Tehdy se Moravcová svěřila s obavami z prozrazení a proto požádala Alfréda Bartoše o ampulku jedu. Bartoš přiměl Hanu Krupkovou, aby Moravcové vydala svojí ampulku. Marie Moravcová pak jed ukryla do bříška pavoučka, kterého nosila jako brož.[8] Marie Moravcová byla pohřbena na hřbitově v Ďáblicích v hromadném hrobě společně s dalšími hrdiny protiněmeckého odboje.
Manžel Alois Moravec
Alois Moravec se narodil 23. ledna 1887 [p 2] v Ratboři[9] na Kolínsku v rodině Aloise Moravce (dále jen Alois Moravec starší), hospodského v Ratboři a jeho manželky Marie, rozené Červenkové.[9] Od roku 1888 byla rodina Moravcových policejně hlášena na Žižkově[10]. (V roce 1899 přišla na svět sestra Aloise Moravce jménem Božena.[11]) Od roku 1904 pak byla rodina Moravcových policejně hlášena na Královských Vinohradech.[10] Alois Moravec starší byl zaměstnán u státních drah. Alois Moravec pracoval jako inspektor železničních drah.[2] V odboji se podílel na přímé kurýrní a zpravodajské činnosti.[2] Při zátahu gestapa na byt Moravcových v noci na 17. června 1942 (po čtvrté hodině ranní)[5] byl zatčen, vyslýchán a krutě mučen.[5] Spolu se svým synem Vlastimilem byl popraven v koncentračním táboře Mauthausen dne 24. října 1942.[2]
- Alois Moravec
- Manželé Moravcovi (lázeňské foto)
Syn Miroslav Moravec
Její starší syn Miroslav Moravec se narodil 3. září 1918 v Praze.[12][13] Původním povolnáním byl automechanik v leteckých dílnách v Čakovicích.[12] V roce 1939 odešel mimo republiku do československé zahraniční armády.[2] Dne 14. února 1940 byl odveden v Marseille (Francie) – osobní číslo Z; F-2139; RAF/787609.[12] Od 5. října 1943 pak byl zařazen jako pilot.[12] Létal v 310. československé stíhací peruti RAF. Zahynul jako stíhací letec (v hodnosti rotný[12]) v Anglii[2] ráno[5] dne 7. června 1944 při havárii svého Spitfiru (Spitfire LF Mk. IX., imatrikulace NN-M, číslo MJ906[12])[5] na letišti Appledram[5] (u Chichesteru) krátce po startu k operačnímu letu ke krytí invazního předmostí v Normandii.[5][13] Je pohřben v Chichesteru[14] ve Velké Británii (Chichester City Cemetery, Square 159, hrob č. 159-E-5).[12] Na jeho hrobě je napsáno:[14]
MIROSLAV MORAVEC
RT.
FLIGHT SERGEANT
ROYAL AIR FORCE
3.9.1918 7.6.1944—text na náhrobku v Chichester City Cemetery[14]
Syn Vlastimil Moravec
Její mladší syn Vlastimil Moravec se narodil 17. března 1921.[2] Absolvoval obchodní gymnázium.[2] Vlastimil, zvaný též "Aťa", zařizoval pro parašutisty rychlé[15] kurýrní spojení (fungoval jako spojka parašutistů[2]), s Kubišem, Gabčíkem i dalšími parašutisty často chodil po Praze[15] a podílel se i na přípravě atentátu.[5] Dne 26. dubna 1942 dostal od Vlastimila Moravce parašutista Jozef Gabčík jízdní kolo, které bylo při atentátu použito.[5] V den zátahu na byt rodiny Moravcových (17. června 1942) nebyl Vlastimil v Praze.[5] Gestapo jej domů do Prahy přivolalo fingovaným telegramem, ve kterém stálo, že jeho matka těžce onemocněla.[15][5] Po zatčení byl Vlastimil na gestapu krutě mučen.[15] Vlastimil nevěděl o sebevraždě matky kyanidem a tak nelze vyloučit, že gestapo mu během výslechu ukázalo uříznutou hlavu jeho mrtvé matky s dovětkem, že toto se může stát i jeho otci.[15] Vlastimil Moravec vzdoroval neskutečnému mučení statečně několik hodin (Byl zatčen 17. června 1942 ráno, úkryt parašutistů – kostel v Resslově ulici[5] – prozradil téhož dne až před půlnocí.[15]) Po několikahodinovém boji o kostel a kryptu přivedli Vlastimila Moravce v poutech do Resslovy ulice, kde musel (spolu s Hanou Krupkovou) mrtvé parašutisty identifikovat.[15] Spolu se svým otcem Aloisem byl popraven v koncentračním táboře Mauthausen dne 24. října 1942.[2]
- mladší Vlastimil
- Marie Moravcová a její synové (vlevo Vlastimil, vpravo Miroslav)
- starší Miroslav
Pamětní deska
Na domě, kde bydlela za okupace rodina Moravcových, (na adrese čp. 1745 v Biskupcově ulici č. 7 v Praze 3 na Žižkově) je umístěna pamětní deska s následujícím textem:[3]
PAMÁTCE RODINĚ,
KTERÁ OBĚTOVALA SVÉ ŽIVOTY ZA VLAST.
MORAVCOVÁ MARIE * 5.VIII.1898 + 18.VI.1942 PŘI ZATÝKÁNÍ GESTAPEM
MORAVEC ALOIS * 23.I.1887 + 24.X.1942 V MAUTHAUSENU
MORAVEC VLASTIMIL * 17.III.1921 + 24.X.1942 V MAUTHAUSENU
MORAVEC MIROSLAV * 3.IX.1918 + 7.VI.1944 JAKO ČS. LETEC V ANGLII—text na pamětní desce[3]
Odkazy
Poznámky
Reference
- Matrika narozených, sv. Prokop, 1897-1899, snímek 212, Záznam o narození a křtu [online]. [cit. 2018-01-11]. Archiv hlavního města Prahy (Archivní katalog). Dostupné online.
- ČVANČARA, Jaroslav; STEGBAUER, Jiří. Akce atentát. 1. vyd. Praha: Magnet-Press, 1991. 126 s. Dostupné online. ISBN 80-85110-77-6. S. 74, 75. Dokumentární fotografie s textem podávají svědectví o atentátu na říšského protektora R. Heydricha.
- ŠTRUPL, Vladimír. Pamětní deska rodina Moravcova [online]. Praha 3, Biskupcova 1745/7: Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2018-01-11]. Centrální evidence válečných hrobů: není evidován. Dostupné online.
- Matrika oddaných, sv. Prokop, 1914-1920, snímek 178 [online]. [cit. 2018-01-11]. Archiv hlavního města Prahy (Archivní katalog). Dostupné online.
- PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé (rejstřík osob: Marie Moravcová). 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. Kapitola Biskupcova 1745/7, Praha 3, s. 423.
- GAZDÍK, Jan. Nejhorší nepřítel byly české ženy, přiznal nacista [online]. zpravy.idnes.cz, 2008-05-28 [cit. 2018-01-11]. Dostupné online.
- "Teta Moravcová" raději spolkla jed, než aby promluvila [online]. Místa paměti národa [cit. 2018-01-12]. Dostupné online.
- ŠIŠKA, Miroslav. Vyhandlovala život v kanceláři gestapa [online]. www.novinky.cz, 2012-06-27 [cit. 2017-12-24]. Dostupné online.
- Matrika narozených, Ratboř, 1855-1892, snímek 124, Záznam o narození a křtu [online]. [cit. 2018-01-12]. Státní oblastní archiv v Praze. Dostupné online.
- Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 402, obraz 152; [online]. [cit. 2018-01-12]. Digitalizované pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914. Dostupné online.
- Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 402, obraz 151 [online]. [cit. 2018-01-12]. Digitalizované pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914. Dostupné online.
- JEDLIČKA, František, Ing.; ŠMEJKAL, Pavel. Plukovník in memoriam Miroslav Moravec [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2018-01-11]. Dostupné online.
- Záznam vojáka: Moravec Miroslav [online]. Databáze Vojenského Historického Archivu [cit. 2017-12-29]. Dostupné online.
- VOLF, Luboš; LANZENDORF, Marek. Hrob Miroslav Moravec [online]. Chichester, Church Road, hřbitov: Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2018-01-13]. Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, GBR1034. Dostupné online.
- Nejmladší spolupracovníci operace Anthropoid. Čtyři statečné děti, které pomáhaly parašutistům: Aťa Moravec prozradil úkryt parašutistů až po celodenním mučení [online]. [cit. 2018-01-12]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.
- Čvančara, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt: československý odboj a nacistická okupační moc. 3., upr. vyd. Praha: Laguna, 2008- . sv. ISBN 978-80-86274-81-2.
- rotný Miroslav Moravec [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2018-01-11]. Dostupné online.
- O Marii Moravcové [online]. www.anthropoid.estranky.cz [cit. 2018-01-11]. Dostupné online.