Marie Moravcová

Marie Moravcová, rozená Krčilová, (25. srpna 1898 v Praze na Žižkově[1]17. června 1942 v Praze), [p 1] známá též jako teta Moravcová, byla česká odbojářka, která spolu s ostatními členy rodiny Moravcových významně pomáhala parašutistům při atentátu na Reinharda Heydricha. Při zatýkání gestapem spáchala sebevraždu.

Marie Moravcová
Narození25. srpna 1898
Praha
Úmrtí17. června 1942 (ve věku 43 let)
Praha
Povoláníodbojářka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Marie Krčilová

Marie Krčilová se narodila 25. srpna 1898 v Praze na Žižkově jako dcera Eduarda Krčila, žižkovského obchodníka a jeho manželky Marie, rozené Kulhánkové. Dne 27. ledna 1918 se provdala za Aloise Moravce.[4]

Zapojení do odboje

Byla členka Dobrovolných sester nacisty rozpuštěného[2] Československého červeného kříže. Roku 1938 pomáhala vystěhovanému obyvatelstvu z československého pohraničí. Po obsazení zbytku české části Československa nacisty se zapojila (spolu s Annou Šrámkovou, bývalou předsedkyní rozpuštného Červeného kříže[2]) do odboje.

Poté, co se do Prahy dostali parašutisté z Anglie, společně s Janem Zelenkou-Hajským vytvořili zázemí skládající se z mnoha bytů, kde se mohli výsadkáři schovávat.

Samotný byt Marie a Aloise Moravcových (na adrese Biskupcova 1745/7, Praha 3) byl během protiněmeckého odboje kontaktním místem parašutistů Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše.[5] Během února 1942 se tu objevil několikrát i Josef Valčík a zprostředkoval tak kontakt mezi para-výsadky SILVER A a ANTHROPOID.[5] Od začátku dubna 1942 zde Josef Valčík také asi deset dní bydlel, ubytoval zde i svého psa – německého ovčáka Moulu a svého kanárka.[5] V bytě u Moravců se přechodně ukrýval také příslušník para-výsadku ZINC Arnošt Mikš, Karel Čurda (příslušník výsadku Out Distance) a Adolf Opálka (rovněž příslušník výsadku Out Distance).

Zatčení a sebevražda

Při heydrichiádě byla Marie Moravcová udána Karlem Čurdou. V noci na 17. června 1942 (po čtvrté hodině ranní) obklíčilo gestapo (pod vedením kriminálního inspektora Oskara Fleischera) celý blok domů a vtrhlo do bytu k Moravcovým. Alois Moravec byl okamžitě zatčen. Zatčená Marie Moravcová uprosila jednoho z gestapáků, aby ji pustil na toaletu. Tady rozlomila ampulku s cyankáli a její obsah pozřela.[6][7] Ampulku s jedem získala Moravcová před několika dny v Pardubicích v Pernerově ulici v bytě u manželů Hany a Václava Krupkových. Tehdy se Moravcová svěřila s obavami z prozrazení a proto požádala Alfréda Bartoše o ampulku jedu. Bartoš přiměl Hanu Krupkovou, aby Moravcové vydala svojí ampulku. Marie Moravcová pak jed ukryla do bříška pavoučka, kterého nosila jako brož.[8] Marie Moravcová byla pohřbena na hřbitově v Ďáblicích v hromadném hrobě společně s dalšími hrdiny protiněmeckého odboje.

Manžel Alois Moravec

Alois Moravec se narodil 23. ledna 1887 [p 2] v Ratboři[9] na Kolínsku v rodině Aloise Moravce (dále jen Alois Moravec starší), hospodského v Ratboři a jeho manželky Marie, rozené Červenkové.[9] Od roku 1888 byla rodina Moravcových policejně hlášena na Žižkově[10]. (V roce 1899 přišla na svět sestra Aloise Moravce jménem Božena.[11]) Od roku 1904 pak byla rodina Moravcových policejně hlášena na Královských Vinohradech.[10] Alois Moravec starší byl zaměstnán u státních drah. Alois Moravec pracoval jako inspektor železničních drah.[2] V odboji se podílel na přímé kurýrní a zpravodajské činnosti.[2] Při zátahu gestapa na byt Moravcových v noci na 17. června 1942 (po čtvrté hodině ranní)[5] byl zatčen, vyslýchán a krutě mučen.[5] Spolu se svým synem Vlastimilem byl popraven v koncentračním táboře Mauthausen dne 24. října 1942.[2]

Syn Miroslav Moravec

Její starší syn Miroslav Moravec se narodil 3. září 1918 v Praze.[12][13] Původním povolnáním byl automechanik v leteckých dílnách v Čakovicích.[12] V roce 1939 odešel mimo republiku do československé zahraniční armády.[2] Dne 14. února 1940 byl odveden v Marseille (Francie) – osobní číslo Z; F-2139; RAF/787609.[12] Od 5. října 1943 pak byl zařazen jako pilot.[12] Létal v 310. československé stíhací peruti RAF. Zahynul jako stíhací letec (v hodnosti rotný[12]) v Anglii[2] ráno[5] dne 7. června 1944 při havárii svého Spitfiru (Spitfire LF Mk. IX., imatrikulace NN-M, číslo MJ906[12])[5] na letišti Appledram[5] (u Chichesteru) krátce po startu k operačnímu letu ke krytí invazního předmostí v Normandii.[5][13] Je pohřben v Chichesteru[14] ve Velké Británii (Chichester City Cemetery, Square 159, hrob č. 159-E-5).[12] Na jeho hrobě je napsáno:[14]

MIROSLAV MORAVEC
RT.
FLIGHT SERGEANT
ROYAL AIR FORCE
3.9.1918 7.6.1944

—text na náhrobku v Chichester City Cemetery[14]

Syn Vlastimil Moravec

Její mladší syn Vlastimil Moravec se narodil 17. března 1921.[2] Absolvoval obchodní gymnázium.[2] Vlastimil, zvaný též "Aťa", zařizoval pro parašutisty rychlé[15] kurýrní spojení (fungoval jako spojka parašutistů[2]), s Kubišem, Gabčíkem i dalšími parašutisty často chodil po Praze[15] a podílel se i na přípravě atentátu.[5] Dne 26. dubna 1942 dostal od Vlastimila Moravce parašutista Jozef Gabčík jízdní kolo, které bylo při atentátu použito.[5] V den zátahu na byt rodiny Moravcových (17. června 1942) nebyl Vlastimil v Praze.[5] Gestapo jej domů do Prahy přivolalo fingovaným telegramem, ve kterém stálo, že jeho matka těžce onemocněla.[15][5] Po zatčení byl Vlastimil na gestapu krutě mučen.[15] Vlastimil nevěděl o sebevraždě matky kyanidem a tak nelze vyloučit, že gestapo mu během výslechu ukázalo uříznutou hlavu jeho mrtvé matky s dovětkem, že toto se může stát i jeho otci.[15] Vlastimil Moravec vzdoroval neskutečnému mučení statečně několik hodin (Byl zatčen 17. června 1942 ráno, úkryt parašutistů – kostel v Resslově ulici[5] – prozradil téhož dne až před půlnocí.[15]) Po několikahodinovém boji o kostel a kryptu přivedli Vlastimila Moravce v poutech do Resslovy ulice, kde musel (spolu s Hanou Krupkovou) mrtvé parašutisty identifikovat.[15] Spolu se svým otcem Aloisem byl popraven v koncentračním táboře Mauthausen dne 24. října 1942.[2]

Pamětní deska

Pamětní deska na domě v Biskupcově ulici č. 7

Na domě, kde bydlela za okupace rodina Moravcových, (na adrese čp. 1745 v Biskupcově ulici č. 7 v Praze 3 na Žižkově) je umístěna pamětní deska s následujícím textem:[3]

PAMÁTCE RODINĚ,
KTERÁ OBĚTOVALA SVÉ ŽIVOTY ZA VLAST.
MORAVCOVÁ MARIE * 5.VIII.1898 + 18.VI.1942 PŘI ZATÝKÁNÍ GESTAPEM
MORAVEC ALOIS * 23.I.1887 + 24.X.1942 V MAUTHAUSENU
MORAVEC VLASTIMIL * 17.III.1921 + 24.X.1942 V MAUTHAUSENU
MORAVEC MIROSLAV * 3.IX.1918 + 7.VI.1944 JAKO ČS. LETEC V ANGLII

—text na pamětní desce[3]

Odkazy

Poznámky

  1. Zdroj [2] uvádí jako datum narození Marie Moravcové den 9. července 1898. Na pamětní desce na domě v Biskupcově ulici čp. 1745 je uvedeno datum narození * 5. VIII. 1898.[3]
  2. Zdroj [2] uvádí jako datum narození Aloise Moravce den 25. ledna 1887.

Reference

  1. Matrika narozených, sv. Prokop, 1897-1899, snímek 212, Záznam o narození a křtu [online]. [cit. 2018-01-11]. Archiv hlavního města Prahy (Archivní katalog). Dostupné online.
  2. ČVANČARA, Jaroslav; STEGBAUER, Jiří. Akce atentát. 1. vyd. Praha: Magnet-Press, 1991. 126 s. Dostupné online. ISBN 80-85110-77-6. S. 74, 75. Dokumentární fotografie s textem podávají svědectví o atentátu na říšského protektora R. Heydricha.
  3. ŠTRUPL, Vladimír. Pamětní deska rodina Moravcova [online]. Praha 3, Biskupcova 1745/7: Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2018-01-11]. Centrální evidence válečných hrobů: není evidován. Dostupné online.
  4. Matrika oddaných, sv. Prokop, 1914-1920, snímek 178 [online]. [cit. 2018-01-11]. Archiv hlavního města Prahy (Archivní katalog). Dostupné online.
  5. PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé (rejstřík osob: Marie Moravcová). 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. Kapitola Biskupcova 1745/7, Praha 3, s. 423.
  6. GAZDÍK, Jan. Nejhorší nepřítel byly české ženy, přiznal nacista [online]. zpravy.idnes.cz, 2008-05-28 [cit. 2018-01-11]. Dostupné online.
  7. "Teta Moravcová" raději spolkla jed, než aby promluvila [online]. Místa paměti národa [cit. 2018-01-12]. Dostupné online.
  8. ŠIŠKA, Miroslav. Vyhandlovala život v kanceláři gestapa [online]. www.novinky.cz, 2012-06-27 [cit. 2017-12-24]. Dostupné online.
  9. Matrika narozených, Ratboř, 1855-1892, snímek 124, Záznam o narození a křtu [online]. [cit. 2018-01-12]. Státní oblastní archiv v Praze. Dostupné online.
  10. Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 402, obraz 152; [online]. [cit. 2018-01-12]. Digitalizované pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914. Dostupné online.
  11. Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 402, obraz 151 [online]. [cit. 2018-01-12]. Digitalizované pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914. Dostupné online.
  12. JEDLIČKA, František, Ing.; ŠMEJKAL, Pavel. Plukovník in memoriam Miroslav Moravec [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2018-01-11]. Dostupné online.
  13. Záznam vojáka: Moravec Miroslav [online]. Databáze Vojenského Historického Archivu [cit. 2017-12-29]. Dostupné online.
  14. VOLF, Luboš; LANZENDORF, Marek. Hrob Miroslav Moravec [online]. Chichester, Church Road, hřbitov: Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2018-01-13]. Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, GBR1034. Dostupné online.
  15. Nejmladší spolupracovníci operace Anthropoid. Čtyři statečné děti, které pomáhaly parašutistům: Aťa Moravec prozradil úkryt parašutistů až po celodenním mučení [online]. [cit. 2018-01-12]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.