Marie Laušmannová

Narodila se 7. února 1855 v Jilemnici, v rodině krupaře Jana Laušmanna (1818–1881) a jeho manželky Aloisie, rozené Višňákové (1818–??),[1] v hostinci U Bílé růže.[pozn. 1]. Její otec, znamenitý hudebník, brzy rozeznal její vlohy a přesídlil a manželkou a devíti dětmi (z nichž Marie byla nejmladší) do Prahy[3] s cílem poskytnout Marii co nejlepší vzdělání.

Roku 1873 začala studovat u Jana Lukese v pěvecké škole, kterou zřídil Bedřich Smetana u Prozatímního divadla. V tomto divadle účinkovala již 1. července 1874 jako žákyně druhého ročníku operní školy ve školním před­stavení. Po zrušení této pěvecké školy roku 1874 pokračovala u Lukese soukromě. Pěveckou dráhu začala roku 1875 v německém divadle v Teplicích a v červnu 1876 získala angažmá v Prozatímním divadle.[4] Poté v roce 1881 spolu s celým souborem přešla do Národního divadla. Stala se sólistkou opery Národního divadla. Zpívala Mařenku v Prodané nevěstě, Barče v Hubičce a mnoha dalších operách repertoáru Národního divadla.[5] Roku 1884 se spolu se svou sestrou přestěhovala do Prahy-Lysolají do domu čp. 23,[pozn. 2] ve kterém žila do roku 1922.[6]

Roku 1886 se u ní projevila hlasová choroba, kvůli čemuž odjela na delší dovolenou do Milána a poté do Vídně k J. Ressovi studovat zpěv. Kvůli dlouhodobosti a neléčitelnosti choroby odešla z Národního divadla k 1. září 1887.[7] V Praze si otevřela pěveckou školu. V roce 1890 vystoupila na zkoušku v německém divadle v Brně, angažmá však nezískala. V roce 1909 ještě vystoupila v roli Rosalindy ve Straussově opeře Netopýr a roku 1913 v epizodní úloze Anděla v Humperdinckově Perníkové chaloupce v Městském divadle na Královských Vinohradech.[8]

Marie Laušmannová i nadále zůstala členkou Klubu sólistů Národního divadla a žila na odpočinku. Zemřela v Praze 2, v ulici Na Moráni v roce 1935 ve věku 78 let.