Maršovická vrchovina

Maršovická vrchovina je relativně úzký jihozápadní výběžek Jizerské hornatiny. Jedná se o členitou kernou až klenbovou vrchovinu, tvořenou převážně dvojslídovou žulou, případně porfyrickým granodioritem. Její denudační hřbety jsou málo přetvořené erozními pochody a vyznačují se zarovnanými povrchy plochých vrchů.

Poloha Maršovické vrchoviny (červená plocha)

Maršovická vrchovina začíná na západě masivem Císařského kamene, který se zvedá nad východní částí Žitavské pánve, kterou tvoří Vratislavická kotlina a na severní straně Jablonecká kotlina. V této části Maršovické vrchoviny je nejvyšším vrcholem Císařský kámen (637 m n. m.). Od něj hřbet vrchoviny mírně klesá přes Hraničník (599 m n. m.) nad obcí Rádlo až k sedlu, do kterého z Rychnovské kotliny na jihu stoupá silnice I/65 do Jablonce nad Nisou. V těchto místech je Maršovická vrchovina nejužší.

Východní část Maršovické vrchoviny. Zleva:Hradešín, Maršovický vrch, Dalešický vrch

Od silnice I/65 vrchovina pokračuje až k vrcholu Hradešína (630 m n. m.). Po hřebeni běží hlavní evropské rozvodí oddělující úmoří Severního a Baltského moře. Maršovická vrchovina se při postupu na východ rozšiřuje jižním směrem až po Dalešický vrch (676 m n. m.). Nejvyšším bodem vrchoviny je Maršovický vrch (743 m n. m.), jehož část je tvořena amfibolovým kontaktním rohovcem, který byl v neolitu těžen pro výrobu kamenných seker. Severovýchodní okraj Maršovické vrchoviny tvoří Bartlův vrch s velkým vodojemem pro Jablonec nad Nisou.

Maršovická vrchovina přechází na východě v Černostudniční hřbet, jehož nejvyšším vrcholem je Černá Studnice (869 m n. m.).

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

Geomorfologické členění Jizerských hor
ČESKÁ VYSOČINA • Krkonošsko-jesenická subprovincie • Krkonošská oblast
SMRČSKÁ HORNATINA	Vysoký jizerský hřbet	Vlašský hřeben (Smrk, 1124 m) Libverdská vrchovina (Měděnec, 777 m)
JIZERSKÁ HORNATINA	Smědavská hornatina	nečlení se (Jizera, 1122 m)
	Soušská hornatina	Střední jizerský hřeben (Věžní skály, 1018 m) Zámecký hřbet (Černý vrch, 1029 m) Milířská vrchovina (Milíře, 1002 m)
	Polednická hornatina	Kristiánovská hornatina (Dlouhá seč, 967 m) Olivetská hornatina (Olivetská hora, 886 m)
	Bedřichovská vrchovina	Antonínovská vrchovina (Mariánská hora, 874 m) Rudolfovská vrchovina (Maliník, 827 m)
	Tanvaldská vrchovina	Desenská vrchovina (Desenský hřeben, 908 m) Lučanská vrchovina (Špičák, 803 m) Loučenská vrchovina (Dračí vrch, 676 m)
	Oldřichovská vrchovina	nečlení se (Špičák, 724 m)
	Černostudnická hornatina	Černostudnický hřbet (Černá studnice, 869 m) Příchovický hřbet (bezejmenný, 799 m)
	Maršovická vrchovina	nečlení se (Maršovický vrch, 743 m)
	Albrechtická vrchovina	nečlení se (Kančí vrch, 680 m)
PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol)