Soušská hornatina
Soušská hornatina je geomorfologický okrsek ve středních a východních částech Jizerské hornatiny. Rozkládá se na ploše o výměře 63,62 km². Tvořena je porfyrickou žulou a granodioritem. Nejvyšším bodem je Černý vrch (1029 m n. m.) a mezi další významné body náleží Věžní skály (1018 m n. m.), Zámky (1005 m n. m.), Bukovec (1005 m n. m.),[1] Milíře (1002 m n. m.),[2] Pytlácké kameny (975 m n. m.) a Zelený vrch (967 m n. m.).[1][3]
| Soušská hornatina | |
|---|---|
| Nejvyšší bod | 1029 m n. m. (Černý vrch) |
| Rozloha | 63,62 km² |
| Nadřazená jednotka | Jizerská hornatina |
| Podřazené jednotky | Střední jizerský hřeben Zámecký hřbet Milířská vrchovina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Horniny | žula granodiorit |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ochranu přírody zajišťují národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizerky a Rašeliniště Jizery, spolu s přírodními rezervacemi Bukovec, Černá jezírka, Jedlový důl a Rybí loučky.[1]
Odkazy
Reference
- DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter; BALATKA, Břetislav, a kol. Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2006. 580 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Soušská hornatina, s. 409–410.
- Analýzy výškopisu [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2020-09-06]. Dostupné online.
- Základní mapa ČR 1 : 100 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-02-13]. Dostupné online.
Literatura
- DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter; BALATKA, Břetislav, a kol. Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2006. 580 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Soušská hornatina, s. 409–410.
Portály: Příroda
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.