Manidens

Manidens („zub podobný ruce“) byl rod velmi malého býložravého ptakopánvého dinosaura z čeledi Heterodontosauridae. Žil v období geologického věku bajok (střední jura, před asi 171 až 167 miliony let) na území dnešního státu Argentina (geologické souvrství Cañadón Asfalto).[1]

Manidens
Stratigrafický výskyt: Střední jura, asi před 171 až 167 miliony let
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádptakopánví (Ornithischia)
ČeleďHeterodontosauridae
RodManidens
Pol, Rauhut a Becerra, 2011
Binomické jméno
Manidens condorensis
Pol, Rauhut i Becerra, 2011
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Holotyp má označení MPEF-PV 3211 a jedná se o fosilii neúplné kostry. Celková délka tohoto vývojově primitivního heterodontosaurida činila asi 60 až 75 cm[2] a hmotnost kolem 0,5 kg[3], byl tedy podstatně menší než jeho vývojový následníci jako Heterodontosaurus nebo Abrictosaurus. Manidens byl formálně popsán v roce 2011. Detailní výzkum čelistního aparátu tohoto dinosaura ukázal, že disponoval unikátními adaptacemi pro mechanické zpracování potravy.[4]

Sklovina zubů tohoto dinosaura byla z hlediska struktury nejprimitivnější u všech známých ptakopánvých dinosaurů a celkově se více podobá sklovině zubů u sauropodomorfních dinosaurů (konkrétně rodu Plateosaurus), než například u vývojově příbuznějších ornitopodů nebo u teropoda rodu Coelophysis. Výzkum mikrostruktury skloviny druhu Manidens condorensis byl publikován v únoru roku 2020.[5] Další studie popsala mechanismus obměny zubů u tohoto rodu, přičemž výsledkem je konstatování, že průběh této výměny se do značné míry podobal výměně dentice u vývojově primitivních (bazálních) ornitopodů.[6]

Paleoekologie

Tento malý dinosaurus mohl být příležitostně loven svým dravým současníkem, středně velkým teropodem druhu Piatnitzkysaurus floresi[7] a Asfaltovenator vialidadi.[8]

Odkazy

Reference

  1. Článek o heterodontosauridech na webu DinosaurusBlog (česky)
  2. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  3. Paul, G. S. (2016). The Princeton Field Guide to Dinosaurs (2nd Edition). Princeton University Press, str. 267 (anglicky)
  4. Marcos G. Becerra, Diego Pol, Gertrud E. Rössner & Oliver W. M. Rauhut (2018). Heterodonty and double occlusion in Manidens condorensis: a unique adaptation in an Early Jurassic ornithischian improving masticatory efficiency. The Science of Nature. doi: https://doi.org/10.1007/s00114-018-1569-6
  5. Marcos G. Becerra and Diego Pol (2020). The enamel microstructure of Manidens condorensis: New hypotheses on the ancestral state and evolution of enamel in Ornithischia. Acta Palaeontologica Polonica. doi: https://doi.org/10.4202/app.00658.2019
  6. Marcos G. Becerra, Diego Pol, John A. Whitlock & Laura B. Porro (2020). Tooth replacement in Manidens condorensis: baseline study to address the replacement pattern in dentitions of early ornithischians. Papers in Palaeontology. doi: https://doi.org/10.1002/spp2.1337
  7. https://www.osel.cz/10874-piatnitzkeho-jester.html
  8. SOCHA, Vladimír. Asfaltový lovec nejstarším alosauroidem. OSEL.cz [online]. 18. března 2021. Dostupné online. (česky)

Literatura

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.