Plateosaurus

Jedná se o jednoho z nejznámějších a také nejrozšířenějších evropských dinosaurů z období triasu. V roce 2019 byl typovým druhem učiněn Plateosaurus trossingensis, formálně popsaný roku 1913.[2]

Dva plateosauři – ekologická scenérie.

Tento z mnoha více či méně kompletních koster (přes 100 exemplářů) známý dinosaurus patřil mezi nejhojnější dinosaury své doby. Potvrzují to i nálezy jeho fosilií v Německu, Švýcarsku, Anglii, Švédsku, Francii a Grónsku.[3] Lebky některých exemplářů ze Švýcarska ukazují, že se možná jednalo o nové druhy tohoto rodu nebo dokonce o dosud neznámý samostatný rod sauropodomorfa.[4][5]

Některé domnělé exempláře plateosaura však již byly v průběhu doby popsány pod jinými vědeckými jmény, například druh Ruehleia bedheimensis[6] nebo Schleitheimia schutzi. Jihoafrický rod Plateosauravus byl původně popsán jako další druh tohoto rodu, ve skutečnosti se ale jednalo pouze o blízce příbuzný taxon z čeledi Plateosauridae.[7]

V průběhu triasu bylo možné dostat se suchou nohou z jižní Gondwany až do oblasti dnešního Grónska, jak ukazuje objev sauropodomorfních dinosaurů (možná právě rodu Plateosaurus) z doby před asi 214 miliony let.[8]

Jde o prvního dinosaura, o kterém víme, že žil ve stádech. Ta pravděpodobně neustále migrovala za potravou. Živil se nízko rostoucím rostlinstvem, ale byl schopen se postavit na zadní a spásat horní větve stromů či stromových kapradin. Jednalo se o jednoho z prvních velkých a značně rozšířených dinosaurů v období svrchního triasu na území současné Evropy.

Plateosaurus disponoval relativně dlouhým krkem a ocasem, podobně jako jiní vyspělí plateosauridi. Na dlouhém krku měl hlavu, jež byla robustnější než například u anchisaura. V tlamě měl mnoho malých lopatkovitých zubů, které mu pomáhaly ukusovat potravu. Ta se zpracovávala až v žaludku pomocí gastrolitů – kamenů, které drtily potravu. Ze sudovitého trupu mu vyrůstaly dlouhé zadní končetiny, dvakrát tak dlouhé jako přední, které byly sice krátké, ale silné. Z pěti prstů předních končetin byl největší palec, zatímco krajní dva prsty zakrněly. Na prvních třech prstech byly velké zahnuté drápy, kterými se bránil a kterými vyhrabával podzemní části rostlin.

Porovnání velikosti člověka s plateosaurem.

Růst těla zástupců rodu Plateosaurus podle nejnovějších studií do značné míry závisel na vnějších podmínkách. Někteří přestali růst už po dosáhnutí délky 4,8 m (nejmenší známé exempláře), zatímco jiné dosahovaly více než dvojnásobné velikosti[9] s váhou okolo 4 až 5 tun. Takovýto typ růstu, třebaže je typický pro plazy, nemusí znamenat, že plateosauři měli metabolizmus plazího typu (jak argumentuje např. Gregory S. Paul[10]). Druh P. engelhardti dosahoval délky 8,5 metru a hmotnosti 1,9 tuny. Druh P. longiceps byl o trochu menší, při délce 8 metrů dosahoval hmotnosti 1,3 tuny.[11][12] Podle jiného odhadu dosahovaly exempláře druhu P. engelhardti hmotnosti zhruba 920 kilogramů.[13]

V roce 2020 byla publikována první popisná studie s tematikou osteologie postkraniální kostry (tj. kostry mimo lebku) u mláděte plateosaura. Tento malý a velmi mladý jedinec ze souvrství Klettgau ve Švýcarsku dostal přezdívku "Fabian" a zaživa byl dlouhý asi 2,3 metru a vážil kolem 40 kilogramů. Stupeň osifikace je u tohoto exempláře stejně vysoký jako u dospělých exemplářů, což je neobvyklá skutečnost.[14][15][16] Tito dinosauři byli i ve velmi nízkém věku již velmi podobní dospělcům (tělesnými proporcemi i způsobem růstu).[17]

Plateosaurus byl zástupcem čeledi Plateosauridae, jíž dal i své jméno. Blízce příbuznými rody jsou brazilské taxony Unaysaurus a Macrocollum a grónský rod Issi.