Asfaltovenator

Asfaltovenator („Lovec ze (souvrství Cañadón) Asfalto“) byl rod vývojově primitivního alosauroidního teropodního dinosaura, formálně popsaného na konci roku 2019, a to na základě fosilií objevených v sedimentech souvrství Cañadón Asfalto v Argentině (provincie Chubut).[1]

Asfaltovenator
Stratigrafický výskyt: Střední jura (toark - bajok), asi před 170 miliony let
Dochované části skeletu asfaltovenatora.
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
Podřádteropodi (Theropoda)
Infrařádkarnosauři (Carnosauria)
Nadčeleďallosauroidi (Allosauroidea)
RodAsfaltovenator
Rauhut a Pol, 2019
Binomické jméno
Asfaltovenator vialidadi
Rauhut a Pol, 2019
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Objev a popis

Asfaltovenator - dochovaná fosilní lebka.

Fosilie tohoto vývojově primitivního zástupce nadčeledi Allosauroidea byly objeveny roku 2002 v sedimentech souvrství Cañadón Asfalto, pocházejí tedy z období rané střední jury (geologické stupně toark až bajok, asi před 183 až 168 miliony let). Zachovala se téměř kompletní lebka a přední část postkraniální kostry, s částmi kostry zadních končetin (holotyp s označením MPEF PV 3440). Podle provedené fylogenetické analýzy by se mohlo jednat o jednoho z nejstarších známých zástupců kladu Tetanurae, tedy vývojově vyspělejších teropodních dinosaurů, kteří se poprvé ve fosilním záznamu objevují na přelomu spodní a střední jury.[2]

Lebka holotypu je dlouhá asi 75 až 80 centimetrů, což odpovídá celkové délce těla v rozmezí 7 až 8 metrů. Jednalo se tedy o poměrně velkého teropoda.[3]

Paleoekologie

Tento teropod sdílel ekosystémy s množstvím býložravých ptakopánvých dinosaurů i raných sauropodů, kteří se v této době stávají dominantními formami megaherbivorů. Nové výzkumy anatomie sauropoda druhu Bagualia alba ze stejného souvrství totiž ukazují, že právě v období rané jury dochází k velké transformaci ve vývoji sauropodomorfů a dominantními býložravci se v této době stávají obří dlouhokrké formy eusauropodů s tělesnou hmotností nad 10 tun.[4]

Odkazy

Reference

  1. Oliver W. M. Rauhut & Diego Pol (2019). Probable basal allosauroid from the early Middle Jurassic Cañadón Asfalto Formation of Argentina highlights phylogenetic uncertainty in tetanuran theropod dinosaurs. Scientific Reports 9, Article number: 18826. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-019-53672-7
  2. Carrano, Matthew T.; Benson, Roger B. J.; Sampson, Scott D. (2012). "The phylogeny of Tetanurae (Dinosauria: Theropoda)". Journal of Systematic Palaeontology. 10 (2): 211–300. doi:10.1080/14772019.2011.630927
  3. https://dinosaurusblog.com/2020/01/02/dinosauri-statistika-za-rok-2019/
  4. Kevin Leonel Gomez, Jose Luis Carballido, and Diego Pol (2021). The axial skeleton of Bagualia alba (Dinosauria: Eusauropoda) from the Early Jurassic of Patagonia. Palaeontologia Electronica. 24.3.37A. doi: https://doi.org/10.26879/1176

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.