Magdalena Kožená

Pochází z jižní Moravy. Oba její rodiče se narodili v Čechách, ona se však považuje za „čistokrevnou Moravanku“.[1] Její otec, povoláním matematik, zemřel, když jí bylo jedenáct let. Matka je povoláním bioložka.[2]

Se zpěvem začínala v dětském sboru Kantiléna pod vedením Ivana Sedláčka.[3] Jejím původním životním cílem bylo stát se pianistkou, avšak poté, co si zlomila obě ruce při sportovním úrazu ve věku 12 let, se rozhodla pro pěveckou kariéru. Po studiích na brněnské konzervatoři, kde vystudovala zpěv u Něvy Megové a klavír u Jiřího Peši, pokračovala v dalším studiu zpěvu u Evy Blahové na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě.

V roce 2002 uzavřela Kožená první sňatek. Jejím manželem se stal francouzský barytonista Vincent le Texier. V roce 2004 se při pobytu v Berlíně blíže seznámila se Simonem Rattlem, který je šéfdirigentem významného symfonického orchestru Berliner Philharmoniker. Oba se však již znali z účinkování na operním festivalu v anglickém Glyndebourne. Jejich první společný syn Jonáš (Jonas) Rattle se narodil v březnu 2005 v Salcburku. Sňatek uzavřeli v říjnu 2008 v rodném městě Magdaleny Kožené Brně. Druhý syn Miloš přišel na svět v červnu 2008 v Aix-en-Provence a dcera Anežka, třetí dítě, se narodila v červnu 2014.

Magdalena Kožená ovládá podle zdrojů sedm jazyků, mimo jiné angličtinu, francouzštinu a němčinu. Po celou dobu působení Simona Rattlea u tamějšího orchestru žije rodina v Berlíně v městské čtvrti Grunewald. Se svými dvěma syny a dcerou hovoří pěvkyně podle vlastního vyjádření výlučně česky.[2] Poněvadž její manžel byl již v roce 1994 povýšen královnou Alžbětou II, na rytíře (Knight Bachelor), přísluší Magdaleně Kožené zdvořilostní oslovení Lady Rattle.

Magdalena Kožená a Jonas Kaufmann, Carmen (Georges Bizet), Salcburský festival 2012

Od ukončení studia vystupovala Kožená pravidelně na prestižních operních jevištích po celém světě. Svou úspěšnou kariéru odstartovala v roce 1995 při Mozartově hudební soutěži v rakouském Salcburku, kde se stala její absolutní vítězkou. Od té doby získala řadu dalších uměleckých cen.

18. ledna 2022 obdržela čestný doktorát Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. „Je ikonou pro celou generaci českých umělců,“ řekla o ní při té příležitosti rektorka Hudební fakulty JAMU prof. Barbara Maria Willi. Zdůraznila také, že mimořádná umělkyně dokázala spojit světovou kariéru s úlohou trojnásobné matky a rolí patronky tuzemských základních uměleckých škol, a připomněla i důležité letité angažmá Kožené při podpoře výstavby nového koncertního sálu v Brně. Současně s Magdalenou Koženou převzal čestný doktorát JAMU i její manžel, Sir Simon Rattle.[4] [5]

Po určitou dobu žila v Paříži a věnovala se interpretaci francouzské operní tvorby. Za zásluhy v tomto oboru se stala v roce 2003 rytířkou Řádu umění a literatury Francouzské republiky (Chevalier des Arts et Lettres). Mezi vrcholy její umělecké kariéry bezesporu patří vystupování v newyorské Metropolitní opeře, kde debutovala v roce 2003; své účinkování zde si zopakovala v roce 2006. Těžiště jejího repertoáru leží zejména v interpretaci staré barokní a klasicistní hudby, nevyhýbá se však ani hudbě soudobé či autorům romantickým. Od konce 90. let 20. století má podepsánu exkluzivní vydavatelskou smlouvu s renomovanou společností Deutsche Grammophon.

Dne 1. května 2013 vystoupila Magdalena Kožená při slavnostním koncertu Berlínských filharmoniků ve Španělském sále Pražského hradu. Dirigentem byl její manžel Simon Rattle. Kožená přednesla osm (z deseti) Biblických písní Antonína Dvořáka. Koncert byl vysílán mnoha rozhlasovými a televizními stanicemi, mj. v Česku,[6] Německu[7] a Japonsku.

Při novoročním koncertě České filharmonie 2014 v pražském Rudolfinu pod řízením Jiřího Bělohlávka přednesla Kožená dva cykly – Milostné písně Antonína Dvořáka v úpravě Jiřího Temla a výběr z Písní z Auvergne od Josepha Canteloubea. V sále Rudolfina zasedl i Simon Rattle, jenž se spolu se svou manželkou Magdalenou Koženou stal patronem „Roku české hudby“ 2014, který byl tímto koncertem zahájen.[8]

• 1995: Jan Dismas Zelenka: Requiem in D minor (Rekviem d-moll); Ensemble Baroque - dirigent Roman Válek. Supraphon 1995 (SU 0052-2 231)
• 1995: Jan Dismas Zelenka: I Penitenti al Sepolcro del Redentore (Kajícníci u hrobu Vykupitelova, Maddalena); Capella regia musicalis – dirigent Robert Hugo; vydal znovu Supraphon v roce 2004 (SU 3785-2 231)

Od roku 1998 exkluzívně u společnosti Deutsche Grammophon.

• 1998: Jakub Jan Ryba: Česká mše vánoční
• 1999: Christoph Willibald Gluck: Armide (Armida)
• 1999: Johann Sebastian Bach: „Arias“ (Árie)
• 2000: „Love Songs“ (Milostné písně) – Dvořák, Janáček, Martinů; klavírní doprovod Graham Johnson
• 2000: Georg Friedrich Händel: „Cantatas“ (Kantáty)
• 2002: „Le belle immagini“ (Krásné představy) – árie Mozarta, Glucka, Myslivečka; Pražská komorní filharmonie – dirigent Michel Swierczewski
• 2003: Johann Sebastian Bach: Matthäus-Passion (Matoušovy pašije) – dirigent Paul McCreesh
• 2003: Georg Friedrich Händel: Julius Cäsar - dirigent Marc Minkowski
• 2003: „French Arias“ (Francouzské árie); Mahler Chamber Orchestra – dirigent Marc Minkowski
• 2004: „Songs“ (Písně)
• 2005: „Lamento“ – dirigent Reinhard Goebel
• 2005: Christoph Willibald Gluck: Paride ed Elena (Paris a Helena) – dirigent Marc Minkowski
• 2006: „Enchantment“ (Okouzlení), árie různých skladatelů; Les Musiciens du Louvre, Musica Antiqua Köln, Gabrieli Consort and Players (2 CD)
• 2006: Wolfgang Amadeus Mozart: La clemenza di Tito
• 2006: Wolfgang Amadeus Mozart: „Arias“ – dirigent Simon Rattle
• 2007: „Ah! mio cor“ (Ach, moje srdce - Händelovy árie) – dirigent Andrea Marcon
• 2009: „Vivaldi“ (árie, Antonio Vivaldi) – dirigent Andrea Marcon
• 2010: Des Knaben Wunderhorn, adagio ze Symfonie č. 10 od Gustava Mahlera; Cleveland Orchestra – dirigent Pierre Boulez
• 2012: „Love and Longing“ (Láska a toužení) – Dvořák, Ravel, Mahler; Berlínští filharmonikové – dirigent Simon Rattle
• 2019: „Il giardino dei sospiri“, Collegium 1704, dir. Václav Luks, vyd. Pentatone

• 2008 Magdalena ... menší film o velké zpěvačce, režie Ondřej Havelka

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Magdalena Kožená na Wikimedia Commons
• Osoba Magdalena Kožená ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Magdalena Kožená
• (česky) (anglicky) Oficiální stránka Magdaleny Kožené
• Magdalena Kožená v Českém hudebním slovníku osob a institucí
• Magdalena Kožená v databázi Archivu Národního divadla
• Magdalena – stylizovaný filmový portrét pohledem Ondřeje Havelky (2007), možnost on-line přehrání