Mařský vrch

Rozhledna z pohledu přírodní památky

Důvodem ochrany je balvanové pole tvořící tzv. kamenné moře o délce přibližně 150 metrů a šířce 40 metrů[3], které vzniklo rozpukáním porfyrové žíly v okolní biotitické pararulové hornině.[4] Tyto pukliny se táhnou do značné hloubky a umožňují vznik balvanů, které se v přírodní památce nacházejí chaoticky uspořádány a poskládány na sobě. Předpokládá se, že balvany vznikly jako výsledek mrazového zvětrávání, které vytvořilo převážně deskové struktury o velikosti 1 až 3 metrů.[4] Proces postupného rozrušování skalních bloků stále pokračuje, což dokládají rovnoběžné pukliny na balvanech.[4] Pole se uklání pod sklonem 30°.[3]

Samotný vrchol včetně chráněné památky není zalesněn a vystupují zde na povrch balvany o mocnosti až několika metrů. V balvanovém poli chybí půdní profil, který až na výjimky, není vyvinut.[3] Jedná se o význačný vrch na severozápadním okraji přibližně 7 kilometrů dlouhého hřebenu, který je zalesněn.[3]

Pohled na balvanové pole z rozhledny

Přírodní památka byla vyhlášena 24. května 1989 okresním národním výborem Prachatice s účinností od 1. července 1989.[3] Kolem památky se nachází 50metrové ochranné pásmo.[3] Jelikož se nachází na poměrně špatně dostupném místě, nebyla v historii výrazně negativně poškozena či ohrožena. V současnosti je dopad na památku minimální a nebezpečí v podobě zániku nehrozí.[3]

Většina oblasti památky je bez vegetace, ale v některých zastíněných místech roste chráněná plavuň vranec jedlový, jelikož se zde hromadí humus. Dále zde roste zvonek broskvolistý, jestřábník zední, brusnice borůvka, z keřů pak bez hroznatý.[3] Z živočichů se zde vyskytuje například zástupce pavouků snovačka Rugathodes bellicosus, dále zmije obecná či jezevec lesní.[3]

Geomorfologicky vrch spadá do celku Šumavské podhůří, podcelku Vimperská vrchovina, okrsku Bělečská vrchovina a podokrsku Štítkovská vrchovina[5].