Vláda národní jednoty (Maďarsko)

Znak nacistického Maďarského státu pod vedením Šípových křížů v letech 1944–1945.

Vláda národní jednoty byla vytvořena 15. října 1944 během operace Panzerfaust, při níž byla regentu Maďarského království Miklósi Horthymu odebrána moc. Stát ovládli Šípové kříže v čele s národním socialistou a nadšeným fašistou Ferencem Szálasim, který obsadil post hlavy státu jako Vůdce národa.

Vláda národní jednoty

Po fašistickém převratu došlo k dalšímu vraždění a pronásledování Židů. Asi polovina z celkového 200 000 počtu lidí budapešťské židovské komunity přišla o život během akcí Šípových křížů. Maďarský stát čelil blížící se okupaci Sovětským svazem, což přinášelo demolici maďarské infrastruktury ze strany ustupující armády Třetí říše.

Mezitím byla v prosinci 1944 založena (za účasti komunistů) protifašistická Fronta národního osvobození, jež dne 22. prosince 1944 v Debrecenu ustavila prozatímní vládu v čele s Bélou Miklósem. Vláda vyhlásila 28. prosince válku Německu a 20. ledna 1945 podepsala v Moskvě příměří se Spojenci.

Podle Hitlera byla Budapešť poslední překážka jak Rudou armádu zastavit před příchodem do Vídně a celého Německa. Hitler tedy nakázal bránit Budapešť do posledního muže. Pro Sovětský svaz bylo dobytí Budapešti symbolem prestiže a nároku na Maďary při poválečném rozdělování Evropy. Obě strany se tedy do boje pustily s maximálním odhodláním a nebraly ohled na počet padlých vojáků – Budapešťská operace. Odstupující německá armáda nasadila vzdušné síly a začala Budapešť bombardovat. Vyhodila do povětří všechny mosty přes Dunaj a zničila také mnoho domů. Po téměř stodenním boji bylo město plné trosek a mrtvol. Dne 13. února 1945, po dvouměsíčním obléhání, byla Budapešť dobyta vojsky Rudé armády.

Vláda přestala existovat dne 28. března 1945. O den později nalezli všichni členové vlády útočiště v Třetí říši, kde byli zajati. Ke konci války spáchal Béla Jurcsek v Rakousku sebevraždu a Árpádu Henneymu se podařilo uprchnout na západ. Všichni ostatní členové vlády byli předáni zpět do Maďarska k lidovému soudu. Vilmos Hellebronth a Emil Szakváry byli odsouzeni k doživotním nuceným pracím, zatímco všichni zbývající byli odsouzeni k trestu smrti oběšením. Ferenc Szálasi byl souzen za zločiny proti státu, proti lidskosti a válečné zločiny. Popraven dne 12. března 1946.

Dne 4. dubna 1945 po dlouhotrvajících a těžkých bojích dovršila Rudá armáda obsazení maďarského území. Tento den se později v Maďarské lidové republice stal státním svátkem.