Palác

Palác (francouzsky palais, italsky palazzo) znamená reprezentační obydlí panovníků a šlechty, později i nápadnou a architektonicky významnou budovu ve městě.

Původ a historie

Císařský palác v Hue (Vietnam)

Výraz palác do většiny evropských jazyků přešel přes francouzštinu z názvu Palatinus, latinského označení jednoho z pahorků, na nichž stál starověký Řím. Na Palatinu sídlili bohatí patriciové a od 1. století př. n. l. někteří římští císařové. Palác se pak stal obecným označením pro velkolepé starověké panovnické sídlo (příkladem může být Diokleciánův palác v chorvatském Splitu). Později ve středověku představoval palác hlavní obytnou část opevněného hradu, obvykle podélnou patrovou budovu se slavnostním sálem.[1]

Od 15.–16. století, když se panovníkům podařilo zajistit bezpečnost na celém území a s nástupem střelných zbraní ztratily smysl opevněné hrady, začala se i šlechta stěhovat do pohodlnějších zámků. Palácem se pak obvykle rozuměl jednak (městský, i když často ještě opevněný) palác panovníka (Louvre, Tower), jednak reprezentační městské obydlí, kde šlechta obvykle trávila zimní sezónu. Od 19. století, kdy význam šlechty upadl, se název začal používat pro velké a honosné budovy ve městě, a to jak veřejné (například „justiční palác“), tak také obchodní, výstavní a podobně (Palác Adria, Veletržní palác, Palác kultury ad.).

Palácové hospodářství

Jako palác označujeme dnes i rozsáhlé stavební komplexy, kde sídlili panovníci starověkých říší (paláce v Ninive a v Babylónu, palác v Knóssu, císařský palác v Pekingu aj.). Palácové komplexy byly částí měst a obsahovaly také hlavní chrámy. Vydržování velkého panovnického dvora si vynutilo zvláštní způsob vybírání, shromažďování a evidence (naturálních) daní, jemuž se často říká palácové hospodářství. V této souvislosti se patrně také vyvinuly počátky účetnictví, administrativy a snad i písma.

V poměrně chudé střední Evropě raného a vrcholného středověku znamenalo palácové hospodářství císařského dvora nutnost pravidelného stěhování. Vzhledem k nesnázím s dopravou se naopak na císařských hradech shromažďovaly zásoby potravin a dvůr se pak stěhoval z jednoho hradu na druhý.[zdroj?]

Galerie

Největší paláce světa

Kritérium pro určení "největších paláců" není jednoznačné, i v následující tabulce je plocha u některých uvedených paláců plochou celého areálu, u jiných podlahovou plochou. K velkým palácům se řadí i Královský palác Caserta u Neapole, Zimní palác v Petrohradu, pařížský Louvre, Velký palác v Bangkoku a někdy také Pražský hrad (podle Guinnessovy knihy rekordů největší starobylý hrad světa).

FotografiePalácMístoVýstavba odPlocha m2Commons
Palác Topkapi Turecko Turecko,
Istanbul
1459&0000000000700000.000000700 000
Kategorie „Topkapı Palace“ na Wikimedia Commons
Palác Parlamentu Rumunsko Rumunsko,
Bukurešť
1984&0000000000330000.000000330 000
Kategorie „Palace of the Parliament of Romania“ na Wikimedia Commons
Istana Nurul Iman Brunej Brunej,
Bandar Seri Begawan
1982&0000000000200000.000000200 000
Kategorie „Nurul Iman Palace“ na Wikimedia Commons
Apoštolský palác Vatikán Vatikán1589&0000000000162000.000000162 000
Kategorie „Apostolic Palace“ na Wikimedia Commons
Zakázané město Čína Čína,
Peking
1406&0000000000150000.000000150 000
Kategorie „Forbidden City“ na Wikimedia Commons
Královský palác v Madridu Španělsko Španělsko,
Madrid
1738&0000000000134999.000000134 999
Kategorie „Royal Palace of Madrid“ na Wikimedia Commons
Versailles Francie Francie,
Versailles
1624&0000000000090833.00000090 833
Kategorie „Palace of Versailles“ na Wikimedia Commons
Královský palác Venaria Itálie Itálie,
Turín
1675&0000000000080000.00000080 000
Kategorie „Reggia (Venaria Reale)“ na Wikimedia Commons
Buckinghamský palác Spojené království Spojené království,
Londýn
1703&0000000000077000.00000077 000
Kategorie „Buckingham Palace“ na Wikimedia Commons
Kvirinálský palác Itálie Itálie,
Řím
1573&0000000000067002.00000067 002
Kategorie „Quirinal Palace“ na Wikimedia Commons
Stockholmský palác Švédsko Švédsko,
Stockholm
1697&0000000000061210.00000061 210
Kategorie „Royal Palace, Stockholm“ na Wikimedia Commons

Odkazy

Reference

  1. Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. Svazek 6 p/r. 1. vyd. Praha: Diderot, 1999. 482 s. ISBN 80-902555-8-2. S. 16.

Literatura

  • Ledvinka – Mráz – Vlnas, Pražské paláce: encyklopedický ilustrovaný přehled. Praha: Akropolis, 1995 - 446 s. : fotogr. ISBN 80-85770-23-7
  • Ottův slovník naučný, heslo Palác. Sv. 19, str. 39
  • KUBÍČEK, Alois. Pražské paláce. 1. vyd. Praha: V. Poláček, 1946. 231 s. S. 7–16.
  • POCHE, Emanuel; PREISS, Pavel. Pražské paláce. 2. vyd. Praha: Odeon, 1978. 399 s. S. 9–14.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.