Městský hřbitov v Žatci

Městský hřbitov v Žatci (též Hřbitov u svatého Antonína) je hlavní městský hřbitov v Žatci. Nachází se na jihovýchodním okraji města, v ulici Šafaříkova.

Městský hřbitov Žatec
Stará část hřbitova
Lokalita
StátČesko Česko
KrajÚstecký
OkresLouny
ObecŽatec
Zeměpisné souřadnice50°19′22,61″ s. š., 13°33′20,86″ v. d.
Specifikace
Výstavba1868
Odkazy
Oficiální webhttp://www.tsmzatec.cz/
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Vznik

V důsledku epidemie cholery, která v roce 1850 zasáhla i Žatec, přestaly postačovat dosavadní hřbitovy při menších filiálních kostelech. Město proto zakoupilo téhož roku za 600 zlatých pozemek u kostela svatého Prokopa za mostem přes Ohři. Ještě téhož roku byl nový městský hřbitov vysvěcen a zároveň zrušen hřbitov při kostele svatého Václava.[1]

Bezprostředním podnětem ke zřízení dalšího městského hřbitova, toho stávajícího, byla opětovná epidemie cholery v roce 1866. Pro jeho zřízení byl vybrán městský pozemek na okraji města při silnici na Prahu. Vzhledem k nezbytné potřebě místa na pohřbívání vysvětil ještě téhož roku děkan Gebauer menší prostor ohraničený dřevěným plotem. Během dalších dvou let se ve výstavbě hřbitova pokračovalo a v roce 1868 byl dokončen.[2]

Vstup tvoří novorenesanční brána, zbudována byla také márnice. Hřbitovní kostel svatého Antonína budovaný stavitelem Antonem Grimmem podle vlastního návrhu byl dokončen až roku 1873, a vysvěcen 1. listopadu děkanem páterem Aloisem Hanelem. V kostele bylo instalováno harmonium darované hudebním mecenášem Josefem Schőfflem. Z důvodu zachování estetičnosti hřbitova bylo v té době nutné překládat návrh hrobek městské radě ke schválení. Východně na areál navázal městský židovský hřbitov zřízený roku 1869.

Kaplová hrobka rodin Kalwoda a Ziegler

Podél zdí areálu je umístěna řada hrobek významných obyvatel města. Pohřbeni jsou na hřbitově i vojáci a legionáři bojující v první a druhé světové válce.

Po roce 1945

S odchodem téměř veškerého německého obyvatelstva města v rámci odsunu Sudetských Němců z Československa ve druhé polovině 40. let 20. století zůstala řada hrobů německých rodin opuštěna a bez údržby. V pozdějších letech byl hřbitov nadále rozšiřován.

V Žatci se nenachází krematorium, ostatky zemřelých jsou zpopelňovány povětšinou v krematoriu v Mostě a v Hrušovanech u Chomutova.

Osobnosti pohřbené na tomto hřbitově
Náhrobek rodiny lékaře a historika Adolfa Seiferta na žateckém hřbitově
  • Adolf Seifert (1826–1910) – německý lékař, regionální historik a chmelař
  • Anton Grimm (18?–?) – městský stavitel a architekt
  • Anton Christl (18?–?) – továrník
  • Josef Schőffl (1814–1894) – továrník a mecenáš
  • Moritz Lüdersdorf (1844–1923) – továrník (rodinná kaplová hrobka)

Hrobky
  • Kaplová hrobka rodin Kalwoda a Ziegler

Odkazy

Reference
  1. SEIFERT, Adolf. Geschichte der königl. Stadt Saaz von den ältesten Zeiten bis in die Gegenwart. Žatec: nákladem vlastním, 1894. 841 s. S. 724–725.
  2. SEIFERT, Adolf. Die Stadt Saaz im 19. Jahrhundert. Žatec: nákladem vlastním, 1902. 577 s. S. 392.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.