Městské opevnění (Bělá pod Bezdězem)

Strategická poloha města na ostrohu nad údolím potoka Bělé na severovýchodě, a Vlčího dolu na jihu, sama o sobě ztěžovala přístup do města. Na těchto svazích bylo proto město opevněno jednoduchou hradbou[3] vysokou sedm metrů a širokou půl metru. Nad stykem obou údolí byla vystavěna tvrz (dnešní zámek).[4]

Na západní straně města, otevírající se do Podbezdězské roviny, stála hradba dvojitá[3] a před ní sedmnáct metrů široký hradební příkop.[4] Dvojice hradeb ve vzdálenosti deset metrů od sebe byla oddělena parkánem[4] a vnější hradba byla zesílena baštami.[3] Hradby byly postaveny z lomového pískovce, se zubovitým cimbuřím a střílnami, s přístupem po dřevěném krytém ochozu.[4]

Součástí původního opevnění bylo 5 bran, z nichž poloha čtyř je známa (na plánu města z roku 1797), a branka (fortna). Na jižní straně hradeb stála poblíž farního kostela další brána, která byla kolem roku 1559[4] zazděna a její přesné umístění není známo.[1]

Česká brána

Česká brána uzavírá dnešní Českou ulici. Jedná se o jedinou dochovanou městskou bránu. V současnosti je využívána jako galerie. Vedla jí cesta směrem na Mělník. Tvoří ji hranolová věž (široká 9,8 m)[1] z první poloviny 14. století[3] s nízkou jehlanovitou novodobou[5] střechou. Je vysoká třináct metrů, původně však byla zřejmě vyšší (dle Šimáka dochovaná podoba představuje jen dvě pětiny původní výšky)[1] a měla sedlovou střechu.[4] Věž je spojená s vnitřní hradbou. Uzavírala se dřevěnými vraty a spouštěnou železnou mříží. V předbraní, součástí vnější hradby, je mostová brána z roku 1522[1], ze které se přes hradební příkop spouštěl padací most. Jedna z dřevěných mostních kladek v oblouku je dochována, druhá přidána druhotně.[4] Příkop před Českou branou byl zavezen roku 1688.[4]

Německá brána

Německá brána (též Klášterská) uzavírala dnešní Tyršovu ulici v křížení s Tutovou ulicí poblíž kláštera. Vedla jí cesta směrem na Bezděz. O této bráně se zmiňuje již listina Hynka Berky z Dubé z roku 1337.[4] V bráně visel obraz Čtrnácti svatých pomocníků malovaný na plechu. Brána byla zbořena roku 1813 při stavbě silnice do České Lípy.

Kuřívodská brána

Kuřívodská brána (též Mazaná, protože byla zřejmě dřevěná a omazaná hlínou) uzavírala dnešní Krupskou ulici v křížení s Bezdězskou ulicí. Vedla jí cesta směrem na Kuřívody. Doba zániku brány není známa, ale od roku 1764 už neměla přiděleného branného.[4]

Pražská brána

Pražská brána (též Dolní nebo Zámecká[1]) uzavírala dnešní Zámeckou ulici v místech pod křížením s Farskou ulicí. Vedla jí cesta směrem na Prahu. Zbořena byla roku 1813 při stavbě silnice do Mladé Boleslavi.

Fortna

Fortna uzavírala dnešní Arnoštskou ulici a sloužila pěším pro příchod k bělskému potoku. Ještě roku 1780 měla přiděleného fortnáře.[4]

• 
  Česká brána s částí dochovaných hradeb
• 
  Detail dřevěné kladky k padacímu mostu v předbraní České brány
• 
  Česká brána, pohled z České ulice od náměstí