Hradební ochoz

Hradební ochoz je komunikační prvek fortifikačních staveb umísťovaný v nejvyšší části hradeb nebo obranných věží. Umožňuje obranu v každém místě opevnění a snadný přesun obránců na napadené místo. Ochoz je hlavní obrannou linií při tzv. pasívní obraně, při které se obránci spoléhají na nepřekonatelnost hradební zdi.[pozn. 1]

Ochoz městských hradeb,
Rothenburg ob der Tauber, SRN

Stavební provedení
Ochoz jako zakončení hradební zdi

Pokud byly budované hradební zdi dostatečně široké, takže umožňovaly bezpečné míjení dvou mužů, potom byl ochoz prostým zakončením hradební zdi. Ochranu obránců zajišťoval parapet, (předprseň) na vnější straně zdi. Zpočátku byl plný, později se začalo užívat cimbuří, u kterého mohl střelec mezerou (prolukou) lépe mířit a byl při tom dostatečně chráněn zdí (stínkou). U zdí se střední tloušťkou mohl být ochoz umístěn na slepých arkádách. Podpěrné pilíře oblouků arkád navíc hradební zdi významně zesilovaly.[pozn. 2]

S nástupem palných zbraní se objevila nutnost ochránit střelný prach před deštěm a proto se ochozy začaly zastřešovat. Ochozy pevnostních hradeb se rozšiřovaly tak, aby na nich bylo možné umístit pevnostní děla.

Při přestavbě hradů na zámky ztrácely ochozy postupně svůj obranný charakter a začaly sloužit pouze ke snadné komunikaci.

Samostatná konstrukce ochozu

Ochoz byl vybudován jako samostatná konstrukce u všech hradeb, jejichž tloušťka nebyla dostatečná a budování nosných oblouků by bylo příliš nákladné nebo zdlouhavé. Dřevěná, nebo hrázděná konstrukce, byla vysazena před vnitřní líc hradební zdi buď na kamenných krakorcích, nebo na dřevěných konzolách.

  • Ochoz na krakorcích
    Hrad Suda, Tortosa, Španělsko
  • Odkrytý dřevěný ochoz,
    Delitzsch, SRN
  • Zastřešený dřevěný ochoz,
    Hrad Bouzov
  • Hrázděný ochoz,
    Zámek Rochsburg,
    Lunzenau, SRN
  • Hrázděná konstrukce ochozu,
    Wartburg, SRN
Ochoz na vnější straně hradeb
Související informace naleznete také v článku Podsebití.

Ochozy umístěné na vnější straně fortifikace umožňovaly obráncům napadat útočníky, kteří pronikli až k patě bráněného objektu.

  • Dřevěné podsebití,
    Carcassonne, Francie
  • Podsebití na krakorcích,
    Amailloux, Francie
  • Věž Scheiblingturm
    Freistadt, Rakousko
  • Tzv. Stará vodárna,
    Budyšín, SRN
  • Château de Monsec
    Mouzens, Francie
  • Château de Peyrelade, Francie

Odkazy

Poznámky
  1. Při aktivní obraně je obranná linie přenesena před fortifikaci.
  2. Arkádové oblouky mezi Bílou věží a Daliborkou zesilovaly hradební zeď Pražského hradu. Nad nimi byl vybudován zděný ochoz s trámovým stropem. Zazděné oblouky daly vznik romantické Zlaté uličce.

Literatura
  • DURDÍK Tomáš: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Libri, Praha 1999. ISBN 80-85983-62-1.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.