Městské části Splitu

Grad – splitské staré město a Diokleciánův palác

Nejstarší část Splitu s názvem Grad (v chorvatštině výraz obecně pro město) vznikla v raném středověku, nejprve v opevněném římském císařském paláci (Stari grad / Staré Město) postaveném císařem Diokleciánem (Diokleciánův palác), na konci 3. století a dle pověsti je založili uprchlíci z nedalekého římského města Salona, zničeného v 7. století Avary. V pozdním středověku se jeho rozloha zdvojnásobila a osada se rozšířila směrem na západ (Novi grad / Nové Město). Do počátku 19. století byl obklopen hradbami.

Kvůli své historické hodnotě a zacholosti je Staré město zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO. Zvláště významným objektem mezi nimi je Diokleciánův palác s katedrálou sv. Domnia (sv. Dujama) a také jeho další středověké románské a gotické části.

Od středověku se kolem Gradu, pozdějším Splitu, rozvíjela předměstí (varoše). Na rozdíl od patricijského středu města, žil kdysi v celkem čtyřech předměstských čtvrtích výhradně prostý lid, rolníci a rybáři. Jsou to od západu na východ: Veli varoš, Dobri, Manuš a Lučac. Největším a současně nejstarším z nich je Veli varoš, poté dle velikosti následoval Lučac, pak Dobri a nakonec nejmenší Manuš. (Lučac a Manuš dnes tvoří jednu část – Lučac-Manuš).

Od 19. století ke skromné chudinské zástavbě začaly přibývat reprezentativnější městské domy, zejména v nejbližší části Veli Varoš (Varoš) a následná výstavba vil ve vnějších částech a směrem k další části splitského poloostrova, kde žije majetnější obyvatelstvo, opouštějící přelidněné městské části.

V 1. polovině 20. století s expanzí Splitu na základě moderních urbanistických kritérií, byly všechny výše uvedené části města sjednoceny a byla umožněna jeho další expanze.