Městské části Splitu

Městské části Splitu dnes tvoří 28 správních jednotek chorvatského města Split.

Znak města Splitu

Staré čtvrti Splitu

Split okolo roku 1800

Původní staré čtvrti Splitu byly Grad a předměstí (varoše), které se dále dělily na Veli Varoš, Dobri, Manus a Lučac. Dnešní administrativní rozdělení městských částí Splitu se nemusí nutně shodovat s těmito čtvrtěmi.

Grad

Podrobnější informace naleznete v článku Grad (Split).
Grad – splitské staré město a Diokleciánův palác

Nejstarší část Splitu s názvem Grad (v chorvatštině výraz obecně pro město) vznikla v raném středověku, nejprve v opevněném římském císařském paláci (Stari grad / Staré Město) postaveném císařem Diokleciánem (Diokleciánův palác), na konci 3. století a dle pověsti je založili uprchlíci z nedalekého římského města Salona, zničeného v 7. století Avary. V pozdním středověku se jeho rozloha zdvojnásobila a osada se rozšířila směrem na západ (Novi grad / Nové Město). Do počátku 19. století byl obklopen hradbami.

Kvůli své historické hodnotě a zacholosti je Staré město zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO. Zvláště významným objektem mezi nimi je Diokleciánův palác s katedrálou sv. Domnia (sv. Dujama) a také jeho další středověké románské a gotické části.

Varoš

Podrobnější informace naleznete v článku Varoš (Split).

Od středověku se kolem Gradu, pozdějším Splitu, rozvíjela předměstí (varoše). Na rozdíl od patricijského středu města, žil kdysi v celkem čtyřech předměstských čtvrtích výhradně prostý lid, rolníci a rybáři. Jsou to od západu na východ: Veli varoš, Dobri, Manuš a Lučac. Největším a současně nejstarším z nich je Veli varoš, poté dle velikosti následoval Lučac, pak Dobri a nakonec nejmenší Manuš. (Lučac a Manuš dnes tvoří jednu část – Lučac-Manuš).

Od 19. století ke skromné chudinské zástavbě začaly přibývat reprezentativnější městské domy, zejména v nejbližší části Veli Varoš (Varoš) a následná výstavba vil ve vnějších částech a směrem k další části splitského poloostrova, kde žije majetnější obyvatelstvo, opouštějící přelidněné městské části.

V 1. polovině 20. století s expanzí Splitu na základě moderních urbanistických kritérií, byly všechny výše uvedené části města sjednoceny a byla umožněna jeho další expanze.

Moderní čtvrti

Městská část Počet obyvatel Plocha (km²) Hustota (ob./km²) Poloha na mapě Splitu
Bačvice 3.347 1,19 km² 2.812 ob./km²
Karte
Blatine-Škrape 6.777 0,23 km² 29.465 ob./km²
Karte
Bol 11.550 0,52 km² 22.212 ob./km²
Karte
Brda 6.188 1,68 km² 3.683 ob./km²
Karte
Grad 7.571 0,42 km² 18.026 ob./km²
Karte
Gripe 6.739 0,32 km² 21.059 ob./km²
Karte
Kman 5.882 0,33 km² 17.824 ob./km²
Karte
Kocunar 4.376 0,17 km² 25.741 ob./km²
Karte
Lokve 7.173 0,21 km² 34.157 ob./km²
Karte
Lovret 9.290 1,62 km² 5.735 ob./km²
Karte
Lučac-Manuš 6.840 0,36 km² 19.000 ob./km²
Karte
Mejaši 5.304 3,61 km² 1.473 ob./km²
Karte
Meje 4.196 1,50 km² 2.797 ob./km²
Karte
Mertojak 7.503 0,40 km² 18.756 ob./km²
Karte
Neslanovac 3.672 0,97 km² 3.786 ob./km²
Karte
Plokite 6.677 0,24 km² 27.821 ob./km²
Karte
Pujanke 9.502 0,40 km² 23.755 ob./km²
Karte
Ravne njive 5.812 0,39 km² 14.903 ob./km²
Karte
Sirobuja 2.295 0,95 km² 2.416 ob./km²
Karte
Spinut 8.788 1,21 km² 7.263 ob./km²
Karte
Split 3 10.320 0,56 km² 18.429 ob./km²
Karte
Sućidar 10.720 0,47 km² 22.809 ob./km²
Karte
Trstenik 7.016 0,67 km² 10.472 ob./km²
Karte
Varoš 5.697 2,22 km² 2.566 ob./km²
Karte
Visoka 4.817 0,51 km² 9.445 ob./km²
Karte
Žnjan-Pazdigrad 8.965 1,93 km² 4.3 ob./km

Karte
Celkem: 174.276 22,81 km² 7.344 obyv./km²

Městská aglomerace Splitu

Vyrovnání Počet obyvatel Plocha ( km² ) Hustota (ob./km²)
Split 174 276 22,81 km² 7 344 ob./km²
Donje Sitno 314 4,74 km² 66 ob./km²
Gornje Sitno 351 14,25 km² 25 ob./km²
Kamen 2 175 2,67 km² 815 ob./km²
Slatine 947 10,67 km² 89 ob./km²
Srinjine 1348 11,62 km² 116 ob./km²
Stobreč 2 602 1,02 km² 2 551 ob./km²
Žrnovnica 2 479 11,52 km² 215 ob./km²
Celkem: 184 947 79,92 km² 2 286 obyvatel / km²

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Splitski gradski kotarevi na chorvatské Wikipedii.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.