MÁV řada VIm


Lokomotivy řady VIm MÁV 651, resp. VImb KBD, byly nákladní parní lokomotivy s vlečným tendrem Malletova uspořádání.

Parní lokomotiva řady VIm
(dle označení MÁV)
Lokomotivy KBD s Brotanovým kotlemVImb
Základní údaje VIm / VImb
Výrobce MÁVAG, Floridsdorf
Rok výroby 1913-1914 / 1919
Počet vyrobených kusů58 / 13
Provozovatel MÁV, ČSD, CFR, SHS, FS, JDŽ
Období provozu 1913 – 1956
Indikovaný výkon 884 kW
Maximální tažná síla 112,16 kN
Maximální rychlost 50 km/h
Vlaková brzdatlaková Westinghouse
Hmotnost a rozměry
Prázdná hmotnost64,5 / 70,96 t
Hmotnost ve službě 71,46 / 78 t
Celková hmotnost s tendrem105,66 / 112 t
Adhezní hmotnost71,46 / 78 t
Nápravový tlak12,1 / 13,3 t
Celková délka přes nárazníky 18 734 / 20 281 mm
Délka lokomotivy 12 205 mm
Výška4 570 mm
Rozvor8 000 mm
Pevný rozvor2 700 mm
Minimální poloměr
projížděných oblouků		150 m
Rozchod kolejí1 435 mm
Průměr hnacích a
spřažených dvojkolí		1 220 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezduC'C m4s
Rozvod Heusinger
Počet válců 2+2
Průměr vysokotlakých válců 400 mm
Průměry nízkotlakých válců 600 mm
Zdvih pístů 610 mm
Přetlak páry 16 bar
Výhřevná plocha 235,2 / 234,26 m²
Plocha roštu 3,61 / 3,42 m²
Parametry tendru
Tendr514.0 / 920.2
MÁV řadaM / R
Hmotnost uhlí7 / 9 t
Objem vody12,5 / 20 m³
Hmotnost prázdná15,3 / 23,28 t
Počet náprav3 / 4
Seznam českých a slovenských lokomotiv

Vznik a vývoj

Řada VIm MÁV

Důvodem ke konstrukci lokomotiv řady VIm byla potřeba vozby vlaků, jejichž hmotnost postupem času narůstala, po tratích na území maďarské části Rakousko-uherské monarchie, jejichž únosnost byla velmi omezená. Tyto lokomotivy, vyrobené v letech 1909 – 1919, nalezly uplatnění především na sklonově náročných tratích na území dnešního Rumunska, Chorvatska, Slovinska a Slovenska. Kromě MÁV si 24 těchto strojů v mírně odlišné verzi pořídila v letech 1912 - 1914 i Košicko-bohumínská dráha (pozdější řada 622.0 ČSD) a v roku 1917 si objednala ještě dalších 13 kusů, které již nestihla převzít.

Prvních 30 lokomotiv dodaných MÁV lokomotivkou MÁVAG Budapešť v letech 1909 – 1911 bylo označeno řadou VIm a čísly 4501 – 4530. Po zavedení nového značení byla těmto strojům přidělena řada 651 a obdržely čísla 651.001-030. V letech 1911 – 1914 pokračovaly dodávky stroji 651.031–058.

Po rozpadu Rakouska-Uherska si lokomotivy MÁV rozdělily nástupnické státy. Pouhých 5 strojů zůstalo u MÁV, 39 získaly CFR, 3 ČSD, 9 SHS (srbsko-chorvatské dráhy) a 2 FS.

Řada VImb KBD

V provozu na štrbské rampě v podhůří Vysokých Tater se Košicko-bohumínské dráze osvědčily výkonné Malletovy lokomotivy řady VIm z let 1912 – 1914. Jelikož KBD potřebovala k zajištění provozu další výkonné lokomotivy, objednala v průběhu první světové války u florisdorfské lokomotivky sérii 13 podobných lokomotiv. Konstrukce těchto lokomotiv vycházela z maďarské řady 651, lišily se v některých parametrech, zejména použitím Brotanova kotle z důvodu naprostého nedostatku mědi ve válečném hospodářství.

Maďarsko

V květnu roku 1922 bylo u lokomotivy 651.029 zpozorováno zborcení stropu topeniště. Proto byl u ostatních strojů řady 651 dočasně snížen maximální tlak v kotli na 13 bar a při opravách kotlů zvýšen počet rozpěrek. V roce 1931 byly ještě vyměněny odkalovací ventily.

Po znárodnění železniční společnosti DSA (Duna-Száva-Adria Vasút) byly 651 nasazeny na trase Sopron–Szombathely- Nagykanizsa. Lokomotivám byly přiřazeny kapacitnější tendry zrušených lokomotiv řady 222.

V roce 1956 byly všechny lokomotivy řady 651 vyřazeny.

Československo

Lokomotivy 651.049, 651.050 a 651.055 byly původně přiděleny výtopně Zvolen. Tam se také dočkaly konce první světové války a připadly tak Československu. Při přečíslování v roce 1923 dostaly označení 623.001-03 a jejich trojnápravové tendry dostaly označení 514.001-03. Lokomotivy KBD byly po zestátnění KBD v roce 1924 převedeny pod ČSD a označeny řadou 622.0.

Lokomotivy objednané KBD v průběhu války byly dodány přímo ČSD. Zprvu byly označeny 651.501-13, od roku 1924 jim ČSD přidělily novou řadu 623.0, konkrétně čísla 623.004-16 s tendry 920.201-13.

Provoz

Do roku 1930 byly lokomotivy umístěny ve výtopně Spišská Nová Ves. Po dodávkách nových, výkonnějších lokomotivy započal postupný přesun do Hanušovic a Šumperka, a to zejména kvůli vhodné přechodnosti a příznivému silovému působení na kolejnice při průjezdu oblouky. Do roku 1938 bylo přesunuto všech 16 strojů řady 623.0. Poté je převzaly Německé říšské dráhy a označily 51.001-016. Po válce se některé nacházely na území Rakouska a Polska. Nevrátila se pouze 623.006. Poslední byla zrušena 623.007 dne 21.9.1956. Lokomotivy řady 622.0 byly zrušeny v letech 1951–1957. Žádná lokomotiva těchto řad se nezachovala.

Rekonstrukce

Lokomotivy byly konstruované na mokrou páru. Pro zhospodárnění provozu přikročily v roce 1938 železniční dílny v České Třebové k rekonstrukci na přehřátou páru. V ležatém kotli bylo původních 272 kouřovek nahrazeno 110 žárnicemi a 32 kouřovkami. Celková výhřevná plocha kotle se tak snížila na 171,46 m². Malotrubný přehřívač měl výhřevnou plochu 76,6 m². Jako novinka u ČSD byl instalován vzduchový servopohon rozvodu. Vzhledově se lokomotiva lišila především dlouhými přítokovými rourami k vysokotlakým (zadním) válcům a nasávací záklopkou za komínem.

Rumunsko

Lokomotivy řady 651, které připadly Rumunsku, byly nasazeny do provozu na tratích Simeria-Petroşani-Lupeni, Cluj-Războieni, Cluj-Oradea a Braşov-Predeal. Udržovány byly v dílnách v Kluži. Na počátku roku 1950 měly CFR ve stavu 37 lokomotiv řady 651, z toho pouze 8 provozuschopných a 3 v dílnách. K 1. lednu 1953 byly již všechny lokomotivy zrušeny.[1]

Jugoslávie

Devět lokomotiv bylo označeno řadou 31. Nasazeny byly na trati Karlovac-Rijeka, a to i v postrkové službě. Po druhé světové válce zbyly v provozu dvě v depu Gračac a byly vyřazeny v 60. letech, kdy je vystřídaly dieselelektrické stroje řady 661.[2]

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků KsOd VImb na německé Wikipedii a MÁV 651 sorozat na maďarské Wikipedii.

  1. LACRIȚEANU, Şerban; POPESCU, Ilie. Istoricul tracțiunii feroviare din România, svazek 3. Bucuresti: ASAB, 2007. 608 s. ISBN 978-973-7725-35-6. Kapitola 52. Seria CFR 651, s. 248–251. (rumunsky)
  2. Archivovaná kopie [online]. [cit. 2013-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-30. (chorvatsky)

Literatura
  • Bek J., Bek Z.: Encyklopedie Železnice - Parní Lokomotivy ČSD, sv. 3, Corona 2000, ISBN 80-86116-20-4
  • Motyčka J.: Encyklopedie Železnice - Parní Lokomotivy ČSD, sv. 5, Corona 2001, ISBN 80-86116-23-9

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.