Lysohlávka česká
Lysohlávka česká (Psilocybe bohemica Šebek ex Šebek) je drobná houba z čeledi límcovkovitých. Byla popsána z lokality v Čechách v 80. letech 20. století českým mykologem Svatoplukem Šebkem. Podobně jako některé další evropské lysohlávky (lysohlávka tajemná – Psilocybe arcana, lysohlávka moravská – Psilocybe moravica, lysohlávka modrající – Psilocybe cyanescens aj.) obsahuje psychoaktivní látky psilocybin a psilocin. Dle molekulární analýzy publikované v roce 2010 (Borovička et al.) je P. bohemica (Šebek, 1983) identický druh s P. arcana (Borovička et Hlaváček, 2001), P. moravica (Borovička, 2003) a P. serbica (Moser et Horak, 1968).
Lysohlávka česká | |
---|---|
Lysohlávka česká (Psilocybe serbica var. bohemica) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | houby (Fungi) |
Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
Třída | stopkovýtrusé (Basidiomycetes) |
Podtřída | houby rouškaté (Agaricomycetidae) |
Řád | lupenotvaré (Agaricales) |
Čeleď | límcovkovité (Strophariaceae) |
Rod | lysohlávka (Psilocybe) |
Binomické jméno | |
Psilocybe bohemica (Šebek ex Šebek, 1983) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Synonyma
- Stropharia coprinifacies Rolland ss. Herink
- Psilocybe coprinifacies (Rolland) Pouzar
- Psilocybe mairei Singer ss. Kubička et alli, pp., non Singer
Popis
- Klobouk má obvykle 2–5 cm v průměru, v mládí je tupě kuželovitý, později až sklenutý či téměř plochý, často s hrbolem a se slabě rýhovaným okrajem. Barvy je za vlhka někdy špinavě hnědé (bez oranžových tónů), nejčastěji však karamelově hnědé, vysycháním přechází do špinavě bílé (světlá mléčná káva). Při poranění a ve stáří modrozelená.
- Lupeny jsou přirostlé a obvykle krátce sbíhavé, nejdříve světle šedé či světle šedohnědé, později okrově hnědé se světlejším ostřím, nejsou čokoládově hnědé.
- Třeň je 4,5–10 cm dlouhý, 0,2–0,7 cm silný, relativně tenký, válcovitý, lysý, lehce žíhaný (s nepatrnými zbytky vela). Na bázi obvykle nebývá výrazně ztlustlý, s hustými rhizomorfami prorůstajícími do substrátu. Po otlačení modrající.
- Mladé plodnice
- Vysušením zbělalé plodnice
Výskyt
Roste v srpnu až prosinci (vzácně i později), většinou ve skupinách, na rozkládajících se větvičkách a opadu podél lesních cest a v kopřivách, v několika málo případech i uprostřed lesa. Prostředí pro podhoubí jsou spadlé větve listnatých dřevin. Upřednostňuje ruderální půdy. Oproti lysohlávce tajemné je velmi vzácná, v ČR je asi 20 ověřených lokalit.
Účinné látky
Psychoaktivní houba, obsahuje psilocybin a psilocin. Halucinogenní účinky se jeví jako potenciálně perspektivní v psychodiagnostice a snad i v psychoterapii. Nutné je ale varovat před požitím těchto hub bez lékařského doporučení, neboť jde o látky rizikové (účinky jsou podobné LSD). V dnešní době je často pro své psychoaktivní účinky užívána jako halucinogenní droga. Většinou se konzumuje syrová nebo sušená.
Možné záměny
Mezi houbami, které na první pohled mohou vypadat podobně jsou:
- Jedovatá čepičatka jehličnanová
- Jedovatá sametovka vrásčitá
- Opěnka měnlivá
- Špička obecná
- Třepenitky (svazčitá, cihlová, maková)
- Helmovka pařezová
- Pavučinec hnědý
- Jiné druhy lysohlávek (modrající, azurově modrající)
Literatura
- Borovička J., Hlaváček J. (2001): Modrající lysohlávky (Psilocybe) v České republice I.: Psilocybe arcana Borovička et Hlaváček, lysohlávka tajemná. Mykologický Sborník 78 (1): 2–7.
- Borovička J., Hlaváček J. (2001): Modrající lysohlávky (Psilocybe) v České republice II.: Psilocybe bohemica Šebek, lysohlávka česká. Mykologický Sborník 78 (2): 57–65.
- Borovička J. (2003): Modrající lysohlávky (Psilocybe) v České republice III. Psilocybe moravica sp. nova, lysohlávka moravská. Mykologický Sborník 80 (4): 126–141.
- Borovička J. (2005): Modrající lysohlávky (Psilocybe) v České republice IV. Problém lysohlávky modrající – Psilocybe cyanescens Wakef. Mykologický Sborník 82 (1): 1–21.
- Borovička J. (2006): New variety of Psilocybe moravica and notes on Psilocybe bohemica. Czech Mycology 58: 75–80.
- Borovička J., Noordeloos M.E., Gryndler M., Oborník M. (2010): Molecular phylogeny of Psilocybe cyanescens complex in Europe, with reference to the position of the secotioid Weraroa novae-zelandiae. Mycological Progress. 10 (2): 149–155. doi:10.1007/s11557-010-0684-3.
- Hanuš L. (1976): Robert Gordon Wasson – etnomykolog XX. století. Mykologický sborník 53 (2–3), 73–79
- Hanuš L. (1977): Velada – mazatecký obřad požívání halucinogenních hub. Mykologický sborník 54 (5), 142–148
- Moser M., Horak E. (1968): Psilocybe serbica spec.nov., eine neue Psilocybin und Psilocin bildende Art aus Serbien. Zeitschrift für Pilzkunde (in German). 34 (3): 137–44.
- Šebek S. (1983). Böhmischer Kahlkopf – Psilocybe bohemica. Česká Mykologie. 37 (3): 177–81.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu lysohlávka česká na Wikimedia Commons
- lysohlávky na serveru BIOTOX.CZ