Špička obecná

Klobouk dosahuje 15-50 mm v průměru a je v mládí tupě kuželovitý nebo polokulovitý, Později plochý s hrbolkem uprostřed a drážkami na okrajích, jinak hladký, lysý, světle okrový. Lupeny jsou řídké a téměř bílé. Třeň dlouhý (40-70 mm), tenký (3-4 mm), válcovitý, pružný, tuhý, pevný a rovněž lysý. Dužnina bělavá, pružná. Výtrusy jsou bílé. Jako u všech druhů špiček, ani u špičky obecné plodnice zpravidla nehynou během sucha, pouze zcela vyschnou a po deštích znovu "obživnou" a pokračují v růstu.

Houba je jedlá, k jídlu se většinou užívá pouze klobouk, protože třeň je příliš tuhý. Užívá se zejména do polévek a houbových směsí. Lze ji dobře usušit, rozemlít a používat jako koření do nakládané zeleniny.

Špička roste po vydatných deštích na lukách, polních cestách a jiných travnatých površích od května do listopadu, nejhojněji v červenci. Žije v symbióze s některými travami. Často vyrůstá v tzv. čarodějných kruzích.[1] Spojené kruhy plodnic špičky obecné na kopcích u Stonehenge mají více než 100 metrů v průměru a jsou přibližně 300 let staré.[2]

Na třeni špičky obecné lze udělat uzel, což u jiných hub nelze.[3]