Lux Perpetua

Děj knihy Lux Perpetua uzavírá celou Sapkowského trilogii a navazuje na předcházející dva díly jeho Husitské trilogie, Narrenturm a Boží bojovníci. Čtenář naposledy sleduje dobrodružství hlavního hrdiny celého příběhu, slezského šlechtice, lékaře a mága Reinmara z Bělavy.

V neustávajícím konfliktu mezi husity a katolíky se husitský špeh a informátor Reinmar dostal do velmi nebezpečnějšího postavení. Nejen, že jej nadále pronásledovala inkvizice a lidé vratislavského biskupa Konráda, který jej navíc veřejně exkomunikoval.[1] Příliš dobře informovanému špionovi přestali věřit i mnozí z předních husitských velitelů. Hlavním cílem samotného Reynevana vydíraného z vícero stran nadále zůstala snaha zachránit družku Juttu uvězněnou v klášteře v durynském Cronschwitzu.

To, kde byla Jutta držena, se slezský mág dozvěděl až díky pomoci židovky Rixy Car­ta­fi­ly de Fon­se­ca, špionky ve službách polského krále Vladislava Jagella. Reynevana doprovázeného Šarlejem, Samsonem a Rixou však při hledání jeho milované předstihl jeho úhlavní nepřítel, vrah jeho bratra a parchant vratislavského biskupa, Birkard Grellenort. Grellenort doprovázený svou kumpanií černých jezdců Reynevanovu družku Juttu zadržel a smrtelně zranil. Vysvobozená dívka pak zemřela v Reinmarově obětí.[2] Zdrcený Reynevan se následně pohroužil do letargie, kterou jen umocnil fakt, že při obléhání Chebu pak zanedlouho padl i jeho přítel Samson Medák.[3]

Reynevan rozhodnutý vstoupit do kláštera zamířil do Slezska a odtud do Malopolska. Tam však byl donucen přidat se ke skupině žoldnéřů, mířící k paulinskému klášteru Jasná Hora v Čenstochové.[4] Když rytíři klášter přepadli, postavil se Reinmar zničení ikony s Madonou Čenstochovskou, což jej málem stálo život. Těžce zraněného Reynevana objevil průvod krakovského biskupa Zbyhněva Olešnického.[5] Po útoku na klášter byl mladý medik jako nepohodlný svědek uvržen do žaláře na hradě Lelově, kde strávil dlouhých pět let. Propuštěn byl teprve za pomoci svého přítele Šarleje a po přímluvě vlivné špionky Rixy. Šarlej se však s Reynevanem záhy rozloučil a vydal se hledat štěstí do daleké Konstantinopole.[6]

Reinmar nevzdávající naději na vítězství kalicha se vrátil k polním vojskům a v řadách radikálů se tak zúčastnil porážky v bitvě u Lipan, z níž uprchl společně s jezdci Jana Čapka ze Sán.[7] Odmítl pak dál pokračovat v boji a rozhodl se pomstít Birkartu Grellenortovi. Grellenorta, kterého vratislavský biskup jmenoval správcem, starostou a vladařem Vratislavi, však nakonec usmrtila dcera jeho bratra Peterlina, Sibyla z Bělavy.[8]

V samém závěru Reinmar opustil Vratislav a odjel za svou sestřenicí a chovatelkou koní Držatou Wirsing na panství Skalka.[9]

Výjev z Maroldova panoramatu bitvy u Lipan zachycující ústup jízdy Jana Čapka ze Sán

Stejně jako v předchozích dílech se i děj tohoto románu odehrává v době husitských válek a vrcholného období spanilých jízd, konkrétně v letech 1428 až 1434. Množství událostí v knize Boží bojovníci pak autor přebírá ze skutečné historie. V knize je například popsáno tažení husitských vojsk Saskem či bitva u Lipan. Při popisu vyplenění paulinského kláštera v Čenstochové vychází Andrzej Sapkowski z kroniky Jana Długosze.

Ve vedlejších rolích se i ve třetím díle Husitské trilogie objevuje množství skutečných historických postav. Reynevan je opět pronásledován služebníky vratislavského biskupa Konráda, opakovaně se setkává s Prokopem Holým,[10] Bedřichem ze Strážnice,[11] Zikmundem Korybutem[12] nebo s Janem Čapkem ze Sán.[13] Jako vedlejší postavy pak v příběhu vystupují kupříkladu krakovský biskup Zbyhněv Olešnický,[14] filozof Mikuláš Kusánský[15] a mnoho dalších historických osobností.