Luka (Verušičky)
Luka je malá vesnice či osada v okrese Karlovy Vary v kraji Karlovarském, která tvoří jednu ze sedmi částí obce Verušičky. Ves se nachází při jižním okraji Doupovských hor v nadmořské výšce 600 až 620 metrů, zhruba sedm kilometrů východně od Bochova a sedm kilometrů severně od Žlutic. V roce 2011 zde trvale žilo 63 obyvatel.[2] Vesnicí protéká potok Velká Trasovka.
Luka | |
---|---|
Centrum obce | |
Lokalita | |
Charakter | malá vesnice |
Obec | Verušičky |
Okres | Karlovy Vary |
Kraj | Karlovarský kraj |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 50°9′21″ s. š., 13°9′4″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 63 (2011)[1] |
Katastrální území | Luka u Verušiček (3,69 km²) |
Nadmořská výška | 610 m n. m. |
PSČ | 364 52 |
Počet domů | 30 (2011)[1] |
Luka | |
Další údaje | |
Kód části obce | 88625 |
Kód k. ú. | 688622 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
První písemná zmínka o vsi se vztahuje k roku 1239,[3] kdy je jako svědek zmiňován jistý Václav z Luk.
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 532 obyvatel (z toho 257 mužů), z nichž byl jeden Čechoslovák, 528 Němců, dva Židé a jeden cizinec. Kromě jednoho evangelíka, padesáti židů a jednoho člověka bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 485 obyvatel: jedenáct Čechoslováků, 463 Němců, devět Židů a dva cizince. Až na jednoho člověka bez vyznání a 21 židů byli římskými katolíky.[5]
Židovské osídlení
Židé jsou v obci Luka písemně doloženi již od 16. století, přítomnost židovského obyvatelstva však byla údajně ještě starší.[6]
V osmnáctém a devatenáctém zde fungovala ješiva (škola vyššího vzdělání určená zejména pro studium Talmudu a židovského náboženského práva, kde se žáci připravovali i na dráhu rabína).[7] Zdejší ghetto stávalo ve východní části obce. Většina jeho domů byla zbořena v padesátých až osmdesátých letech dvacátého století. Tomuto osudu neunikly ani zbytky synagogy z doby po roce 1842,[7] kterou nejprve vypálil nacisté v roce 1938. Zdejší židovská komunita přestala existovat v roce 1939.
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 783 | 679 | 658 | 608 | 601 | 532 | 485 | 191 | 166 | 105 | 73 | 40 | 67 | 63 |
Domy | 91 | 92 | 89 | 92 | 98 | 98 | 104 | 70 | 45 | 32 | 23 | 22 | 29 | 30 |
Pamětihodnosti
Světské památky
- Zámek – raně barokní zámek vznikl kolem roku 1660 za Libštejnských z Kolovrat přestavbou starší tvrze. Později byl několikrát upravován. Architektonicky hodnotná trojkřídlá patrová budova s malým čtvercovým dvorem, jižní křídlo je na západní a východní straně ukončeno bohatými štíty.[9] Zámek, později využívaný jako škola,[10] je ve velmi špatném stavebním stavu.
- Pomník obětem první světové války na malém prostranství u špice kostela nad místní návsí
Církevní památky
- Kostel svatého Vavřince je středověkého původu, barokně přestavěný roku 1722. Jednolodní obdélná stavba s trojboce uzavřeným presbytářem, k němuž na jižní straně přiléhá hranolová, v patře osmiboká věž. V lodi je prkenný malovaný zrcadlový strop, na valené klenbě presbytáře malba Nanebevzetí P. Marie a symboly evangelistů. Hlavní oltář je akantový z doby kolem roku 1700, kazatelna z poloviny 17. století s postavami světců. Vpravo boční oltář svatého Jana Nepomuckého z poloviny 18. století. Vlevo boční oltář 14 svatých pomocníků z roku 1759.
- Fara doložená již v roce 1363
- Mariánský sloup (na náměstí před kostelem) – barokní z let 1730–1740 nedávno renovovaný.
- Hřbitovní kaple svaté Anny (0,4 km jihozápadně od Luk) z roku 1648, obdélná stavba s pravoúhlým závěrem a valbovou střechou. Vnitřní zařízení zničeno léty devastace zloději.
- Židovský hřbitov – rozvaliny hřbitova založeného snad v 17. století[6] se nacházejí asi 1 km na západ od obce. Dochovaly se pouze zbytky stavebních prvků a tři náhrobní kameny.[6]
Galerie
- Dobová pohlednice Luk z roku 1910 s německým názvem Luck
- Kaple svaté Anny na hřbitově
- Průmyslový podnik
- Kostel svatého Vavřince
Odkazy
Reference
- Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 276.
- Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 356.
- Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 236.
- Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 405.
- ROZKOŠNÁ, Blanka; JAKUBEC, Pavel. Židovské památky Čech. 1. vyd. Brno: Era, 2004. 480 s. ISBN 80-86517-64-0.
- FRÝDA, Pavel. Luka – synagoga [online]. zanikleobce.cz, 2008-07-07 [cit. 2016-12-18]. Dostupné online.
- Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-02]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online.
- KAREL, Tomáš; KNOLL, Vilém; KRČMÁŘ, Luděk. Panská sídla západních Čech. Karlovarsko. 1. vyd. České Budějovice: Veduta, 2009. 256 s. ISBN 978-80-86829-50-0. S. 109–110.
- Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Luka, s. 327.
Literatura
- Karel Kuča: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
- Lucká kronika – P. Skuhrovec
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Luka na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Luky v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích