Luka (Verušičky)

Luka je malá vesnice či osada v okrese Karlovy Vary v kraji Karlovarském, která tvoří jednu ze sedmi částí obce Verušičky. Ves se nachází při jižním okraji Doupovských hor v nadmořské výšce 600 až 620 metrů, zhruba sedm kilometrů východně od Bochova a sedm kilometrů severně od Žlutic. V roce 2011 zde trvale žilo 63 obyvatel.[2] Vesnicí protéká potok Velká Trasovka.

Luka
Centrum obce
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecVerušičky
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°9′21″ s. š., 13°9′4″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel63 (2011)[1]
Katastrální územíLuka u Verušiček (3,69 km²)
Nadmořská výška610 m n. m.
PSČ364 52
Počet domů30 (2011)[1]
Luka
Další údaje
Kód části obce88625
Kód k. ú.688622
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka o vsi se vztahuje k roku 1239,[3] kdy je jako svědek zmiňován jistý Václav z Luk.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 532 obyvatel (z toho 257 mužů), z nichž byl jeden Čechoslovák, 528 Němců, dva Židé a jeden cizinec. Kromě jednoho evangelíka, padesáti židů a jednoho člověka bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 485 obyvatel: jedenáct Čechoslováků, 463 Němců, devět Židů a dva cizince. Až na jednoho člověka bez vyznání a 21 židů byli římskými katolíky.[5]

Židovské osídlení

Židé jsou v obci Luka písemně doloženi již od 16. století, přítomnost židovského obyvatelstva však byla údajně ještě starší.[6]

V osmnáctém a devatenáctém zde fungovala ješiva (škola vyššího vzdělání určená zejména pro studium Talmudu a židovského náboženského práva, kde se žáci připravovali i na dráhu rabína).[7] Zdejší ghetto stávalo ve východní části obce. Většina jeho domů byla zbořena v padesátých až osmdesátých letech dvacátého století. Tomuto osudu neunikly ani zbytky synagogy z doby po roce 1842,[7] kterou nejprve vypálil nacisté v roce 1938. Zdejší židovská komunita přestala existovat v roce 1939.

Vývoj počtu obyvatel a domů[8]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé 78367965860860153248519116610573406763
Domy 91928992989810470453223222930

Pamětihodnosti

Světské památky

  • Zámek – raně barokní zámek vznikl kolem roku 1660 za Libštejnských z Kolovrat přestavbou starší tvrze. Později byl několikrát upravován. Architektonicky hodnotná trojkřídlá patrová budova s malým čtvercovým dvorem, jižní křídlo je na západní a východní straně ukončeno bohatými štíty.[9] Zámek, později využívaný jako škola,[10] je ve velmi špatném stavebním stavu.
  • Pomník obětem první světové války na malém prostranství u špice kostela nad místní návsí

Církevní památky

  • Kostel svatého Vavřince je středověkého původu, barokně přestavěný roku 1722. Jednolodní obdélná stavba s trojboce uzavřeným presbytářem, k němuž na jižní straně přiléhá hranolová, v patře osmiboká věž. V lodi je prkenný malovaný zrcadlový strop, na valené klenbě presbytáře malba Nanebevzetí P. Marie a symboly evangelistů. Hlavní oltář je akantový z doby kolem roku 1700, kazatelna z poloviny 17. století s postavami světců. Vpravo boční oltář svatého Jana Nepomuckého z poloviny 18. století. Vlevo boční oltář 14 svatých pomocníků z roku 1759.
  • Fara doložená již v roce 1363
  • Mariánský sloup (na náměstí před kostelem) – barokní z let 1730–1740 nedávno renovovaný.
  • Hřbitovní kaple svaté Anny (0,4 km jihozápadně od Luk) z roku 1648, obdélná stavba s pravoúhlým závěrem a valbovou střechou. Vnitřní zařízení zničeno léty devastace zloději.
  • Židovský hřbitov – rozvaliny hřbitova založeného snad v 17. století[6] se nacházejí asi 1 km na západ od obce. Dochovaly se pouze zbytky stavebních prvků a tři náhrobní kameny.[6]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 276.
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 356.
  4. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 236.
  5. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 405.
  6. ROZKOŠNÁ, Blanka; JAKUBEC, Pavel. Židovské památky Čech. 1. vyd. Brno: Era, 2004. 480 s. ISBN 80-86517-64-0.
  7. FRÝDA, Pavel. Luka – synagoga [online]. zanikleobce.cz, 2008-07-07 [cit. 2016-12-18]. Dostupné online.
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-02]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online.
  9. KAREL, Tomáš; KNOLL, Vilém; KRČMÁŘ, Luděk. Panská sídla západních Čech. Karlovarsko. 1. vyd. České Budějovice: Veduta, 2009. 256 s. ISBN 978-80-86829-50-0. S. 109–110.
  10. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Luka, s. 327.

Literatura

  • Karel Kuča: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
  • Lucká kronika – P. Skuhrovec

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.