Ludvík Voneš

Ludvík Voneš se narodil v roce 1910 v Třebíči, Vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze a následně Akademii výtvarných umění v Praze, kde studoval v ateliéru Tavíka Františka Šimona,[3][2] na počátku 40. let se přestěhoval do Brna, kde působil v ateliéru na Helfertově ulici. Roku 1946 se za pomocí stipendia Ministerstva školství, věd a umění vypravil na studijní cestu do Paříže,[2] kde studoval mezi lety 1947 a 1948 na École des Beaux Arts a na École des Arts Décoratifs,[3] kde studoval v ateliéru Jeana Dupase, kde působil až do roku 1948, v roce 1968 Francii navštívil znovu. Byl ovlivněn Jeanem Dupasem a Francoisem Desnoyerem.[1]

Působil také jako architekt, kdy navrhl skleněnou vitráž ve vestibulu Kounicových kolejí v Brně či panel na brněnském letišti v Tuřanech. Navrhl i množství tapiserií. Byl také autorem čestného diplomu pro Edvarda Beneše.[3]

Vystavoval v Třebíči, Moravských Budějovicích, Jemnici, Hrotovicích, Náměšti nad Oslavou, v Brně pak v Domě pánů z Kunštátu v roce 1970.[4] V roce 2008 pak také proběhla výstava v Muzeu Vysočiny v Třebíči.[1] Roku 2013 byly obrazy a dílo na papíře vystaveny v Muzeu města Brna.[4] V roce 2018 proběhla výstava v kavárně Za pecí v Třebíči.[1]

Jeho díla jsou ve sbírkách Horácké galerie v Novém Městě na Moravě nebo Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě.[3]