Ludvík Unger

Narodil se 24. srpna 1840 v Táboře, kde také navštěvoval hlavní a reálnou školu.[3] Poté absolvoval německé učitelské ústavy ve Znojmě a v Českých Budějovicích.[4] Roku 1866 složil v Praze zkoušky pro české hlavní a v roce 1875 v Brně pro měšťanské školy.[3]

Vyučoval postupně v Jemnici, Táboře, Milevsku, Petrovicích u Sedlčan, Mšeně a Bystřici pod Pernštejnem.[3] Roku 1876 získal místo učitele ve Vysokém Mýtě.[5] V roce 1893 byl jmenován ředitelem měšťanské školy v Jistebnici,[6] kde působil až do odchodu do výslužby r. 1899.[7][8] Poté se vrátil do rodného města.[9]

Zemřel v Táboře 30. prosince 1917 jako jeden z nejstarších místních pamětníků. Pohřben byl za velké účasti 1. ledna 1918.[9]

Již od mládí byl veřejně činný. Jako dvacetiletý pořádal tábory lidu v Příběnicích a na Zvíkově.[9] V Milevsku založil a vedl pěvecký sbor Vlastislav[4][10][11] a organizoval sjezdy zpěváků.[4] Ve Mšeně byl režisérem místních ochotníků a napsal pro ně jednoaktovku (Mila, mladá čarodějka).[12] Ve Vysokém Mýtě roku 1880 spoluzakládal učitelský spolek Komenský[13] a o čtyři roky později v něm měl přednášku o historii nedaleké obce Vraclav.[14] V Jistebnici jako ředitel uspořádal například žákovskou pěvecko-hudební produkci s divadelním představením (1894)[15] a školní výstavu (1895).[16]

Psal především pedagogické texty, básně a povídky pro mládež do řady časopisů, např. Školník, Národní škola, Posel z Budče, Budečská zahrada a Naší mládeži.[3] Do časopisu Tábor přispěl několika historickými statěmi.[9] Více viz oddíl Dílo.

Získal pochvalu od korunního prince Rudolfa za báseň a proslov u příležitosti jeho sňatku s princeznou Štěpánkou (1881).[3] V roce 1894 věnoval několik svých knih táborskému muzeu.[17]

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ludvík Unger
• Ludvík Unger v kartotéce Jaroslava Kunce