Ludvík Krupka

Studoval na piaristickém gymnáziu v Kroměříži. V letech 1882–1887 studoval práva na české univerzitě v Praze. V průběhu studia doučoval syny českých šlechticů na státní a rigorózní zkoušky. Roku 1887 nastoupil na praxi k Zemskému soudu v Brně, roku 1894 si v Brně otevřel vlastní právní kancelář. Spoluzaložil Právnickou jednotu moravskou v Brně a v období let 1892–1898 byl jejím prvním jednatelem. Přispíval svými články do Právnických rozhledů a Právníka a založil časopis Zprávy právnické jednoty moravské. Řadu let vykonával funkci zkušebního komisaře pro advokátní a soudcovské zkoušky. Působil také jako profesor obchodního práva na brněnské české technice. Snažil se o zřízení univerzity v Brně. V roce 1904 se přestěhoval do Vyškova, kde si otevřel právní kancelář a převzal pozici právního zástupce a člena ředitelstva První kontribučenské spořitelny ve Vyškově. Postupně se zapojoval do katolického politického tábora a stal se předsedou spolku Katolického domu ve Vyškově. Po 1. světové válce vstoupil do ČSL.[5]

V parlamentních volbách v roce 1920 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1925.[6][7] Profesně byl k roku 1920 uváděn jako náměstek starosty Vyškova.[8]

Koncem roku 1936 se vzdal advokacie a odešel z veřejného života.[9]