Říšský vikář
Říšský vikář (německy Reichsvikar, latinsky vicarius imperii nebo provisor imperii) je někdejší vysoký úřad Svaté říše římské. Označoval správce, kteří v období mezi úmrtím císaře resp. krále a volbou resp. korunovací jeho nástupce (tedy v době interregna) zastupovali zemi a dočasně správovali zemi.
Portály: Historie | Německo
Polský král August II. Silný ze své pozice říšského vikáře roku 1711 povýšil panský rod Hoymů do říšského hraběcího stavu.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.