Líšeň (zámek)

Na místě současného zámku stávala renesanční tvrz z počátku 17. století. Roku 1714 získal líšeňské panství Jan Kryštof z Freyenfelsu, který následně započal s výstavbou nového zámku na místě starší tvrze. Jeho projekt pravděpodobně vytvořil architekt Christian Alexander Oedtl. Sochařskou výzdobu zámku a parku zhotovil Antonín Schweigl. Zřejmě roku 1724 nebo 1727 byla přistavěna zámecká kaple. Roku 1819 zámek a panství zdědil rod Belcrediů, kteří zámek nechali upravit v klasicistním stylu. Před rokem 1826 byla původní barokní zahrada upravena na přírodně krajinářský park, zachovala si však původní dispozici.[2][3] Zámek sloužil jako sídlo rodu až do roku 1949, kdy byl zabaven československým státem. Na zámku byla v roce 1967 zřízena obřadní síň. V roce 1992 byl zchátralý zámek Belcrediům restituován. Po rekonstrukci zámek slouží jako hotel a místo pro pořádání kulturních a společenských akcí.[4]

Líšeňský zámek se nachází v centru městské části, východně od náměstí. Je to trojkřídlá jednopatrová dvoutraktová budova. Na delší hlavní západní křídlo navazují na jeho koncích kratší příčná křídla. Dvůr uzavírá z východní strany jednopatrová krytá otevřená chodba. Z východní strany na zámek navazují budovy hospodářského dvora. Fasády zámku jsou hladké, patra člení kordonová římsa. Okna přízemí hlavního průčelí rámují šambrány, v patře doplněné suprafenestrami a římsami. V ose průčelí hlavního křídla je umístěn hlavní vchod s balkonovým portikem, nesený čtyřmi pilíři. Podstřešní římsa nad balkonem nese znak a motto Belcrediů: „Et a Domino factum est istud“ (A od Pána učiněno jest toto). Za vstupem se nachází klenutá pilířová hala, s dvouramenným schodištěm vedoucím do patra. Místnosti v přízemí mají převážně klenuté stropy, v patře jsou místnosti plochostropé.[2]

Z vnějšího průčelí jižního křídla vystupuje rizalit kaple s volutovým štítem. Do prostor kaple v prvním patře vede dvouramenné schodiště. Kaple oválného půdorysu je završena nízkou kopulí. Interiér kaple zdobí štuky Giacoma Antonia Corbelliniho a dvou neznámých malířů. Na vrcholu klenby je freska svaté Trojice, obklopená štukovým rámem.[2]

Při jižní straně líšeňského zámku se rozkládá volně řešený park o rozloze 1,5 ha[5], kde převažují vzrostlé stromy rostoucí roztroušené na celé ploše, mimo menšího palouku v zadní části. Volně řešený park vznikl „anglikanizací“ původního, osově řešeného, při přestavbě zámku. Z rysů typických pro původní park zůstaly dvě aleje. Střední osa měla původně jako dominantu dvojramenné schodiště s výzdobou. Karel Hieke zde v roce 1985 popisuje výskyt 8 jehličnanů a 44 listnáčů. Z jehličnanů udává zeravy T. orientalis, T. occidentalis 'Wareana', smrk P. abies 'Barryi'. Z listnáčů popisuje buky F. silvatica 'Aplenifolia' a F. silvatica 'Atropunicea', javor jasanolistý A. negundo šácholan M. acuminata, lípu zelenou, a zimostrázy vždyzelené 'Eleagnus'.[5]

• 
  pohled od severovýchodu
• 
  hlavní vchod
• 
  schodiště jižního křídla
• 
  nádvoří
• 
  obřadní síň

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zámek Líšeň na Wikimedia Commons
• www.zamekbelcredi.cz – oficiální stránky zámku