Ludvík Ferdinand Pruský (1772–1806)

Ludvík Ferdinand Pruský (Fridrich Ludvík Kristián; 18. listopadu 1772, Berlín10. října 1806, Bitva u Saalfeldu) byl pruský princ a voják Napoleonských válek.

Ludvík Ferdinand Pruský
pruský princ
Princ Ludvík Ferdinand Pruský, Jean-Laurent Mosnier, 1799
Úplné jméno Fridrich Kristián Ludvík
Narození 18. listopadu 1772
Berlín
Úmrtí 10. října 1806
Bitva u Saalfeldu
Dynastie Hohenzollernové
Otec August Ferdinand Pruský
Matka Anna Alžběta Luisa Braniborsko-Schwedtská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludvík Ferdinand se narodil v paláci Friedrichsfelde u Berlína jako syn prince Augusta Ferdinanda Pruského a jeho manželky Anny Alžběty Luisy Braniborsko-Schwedtské. Přes otce byl synovcem krále Fridricha II. Velikého. Ludvík Ferdinand se nikdy neoženil, ale s milenkou Henriettou Fromme měl dvě nemanželské děti; jedním z nich byl pruský generál a diplomat Ludwig von Wildenbruch.

Vojenská kariéra

Smrt prince Ludvíka Ferdinanda, Richard Knötel

Ludvík Ferdinand se účastnil francouzských revolučních válek a byl raněn během obléhání Mohuče. V roce 1806 byl jedním z hlavních obhájců obnovení války proti Napoleonovi a Prvnímu Francouzskému císařství a zahájení války čtvrté koalice.

Zemřel během zahájení války, v bitvě u Saalfeldu. Ludvík Ferdinand velel 8300 mužům, když postupoval proti V. sboru maršála Jeana Lannese, když se pokoušeli vymanit z průsmyku Durynského lesa. V této bitvě nasadila Francie mnohem větší sílu (12 800 mužů) vedenou samotným Lannesem. Francouzi měli převahu, zatímco Prusové měli za zády řeku Sálu, což jim ztěžovalo ústup. Když viděl, jak jeho síly začínají utíkat, zaútočil Ludvík Ferdinand na francouzskou kavalérii. V boji ho zabil Jean-Baptiste Guindey, proviantní francouzský 10. husar, poté, co Ludvík Ferdinand odmítl nabídku ke kapitulaci a zranil francouzského poddůstojníka. Smrt tak prominentního vůdce z pruského dvora všichni hluboce pocítili.

Hudební činnost

Kromě toho, že byl vojákem, byl Ludvík Ferdinand také nadaným hudebníkem a skladatelem. Johann Friedrich Reichardt, kapelník Fridricha II. a Fridricha Viléma II. jej považoval za velkého klavíristu. Ludvík Ferdinand také začal skládat hudbu, ale pro svou skladatelskou činnost byl uznán až později. Jeho rané skladby byly provedeny orchestrem prince Jindřicha, bratra jeho otce a krále Fridricha Velikého. Později se princ Ludvík Ferdinand připojil k několika salonům v Berlíně, kde často improvizoval na klavír. Mezi jeho známými byli osobnosti jako Schlegel, Wackenroder a Tieck, kteří se všichni velmi zajímali o hudbu. Ludwig van Beethoven mu jako známku velké úcty k jeho hře na klavír věnoval svůj třetí klavírní koncert. Masivní variační cyklus Antonína Rejchy byl také napsán pro Ludvíka Ferdinanda.

V roce 1842 napsal Ferenc Liszt pro klavírní sólo Élégie sur des motifs du Prince Louis Ferdinand de Prusse.

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Fridrich Vilém I. Braniborský
 
 
Fridrich I. Pruský
 
 
 
 
 
 
Luisa Henrietta Oranžská
 
 
Fridrich Vilém I.
 
 
 
 
 
 
Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Žofie Šarlota Hannoverská
 
 
 
 
 
 
Žofie Hannoverská
 
 
August Ferdinand Pruský
 
 
 
 
 
 
Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Jiří I.
 
 
 
 
 
 
Žofie Hannoverská
 
 
Žofie Dorotea Hannoverská
 
 
 
 
 
 
Jiří Vilém Sasko-Lauenburský
 
 
Žofie Dorotea z Celle
 
 
 
 
 
 
Éléonore Desmier d'Olbreuse
 
Ludvík Ferdinand Pruský
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém I. Braniborský
 
 
Filip Vilém Braniborsko-Schwedtský
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorotea Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská
 
 
Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský
 
 
 
 
 
 
Jan Jiří II. Anhaltsko-Desavský
 
 
Jana Šarlota Anhaltsko-Desavská
 
 
 
 
 
 
Henrietta Kateřina Oranžská
 
 
Anna Alžběta Luisa Braniborsko-Schwedtská
 
 
 
 
 
 
Fridrich I. Pruský
 
 
Fridrich Vilém I.
 
 
 
 
 
 
Žofie Šarlota Hannoverská
 
 
Žofie Dorota Pruská
 
 
 
 
 
 
Jiří I.
 
 
Žofie Dorotea Hannoverská
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorotea z Celle
 

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prince Louis Ferdinand of Prussia (1772–1806) na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.