Ludvík Podéšť

Za války byl totálně nasazen. Po absolutoriu studia skladby na brněnské konzervatoři v roce 1948 se stal hudebním referentem v brněnském studiu Československého rozhlasu a zároveň s tím souběžně studoval na Masarykově univerzitě hudební vědu u profesora Bohumíra Štědroně a Jana Racka. V Brně též spolupracoval jako sbormistr s mládežnickým souborem Radost. V letech 1953 až 1956 převzal po Radimu Drejslovi vedení Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého v Praze, poté v letech 1958 až 1961 působil jakožto redaktor hudebního vysílání Československé televize. Po roce 1961 působil ve svobodném povolání, na konci šedesátých let pobýval se svojí ženou, jež byla lékařkou, v Maroku. Pohřben je v Praze na Vyšehradském hřbitově [1].

Je autorem dvou oper a pěti operet, jeho dílo zahrnuje také hudbu k nejméně deseti českým celovečerním filmům, skládal též hudbu orchestrální (celkem 16 skladeb), díla vokální i komorní (celkem 13 opusů). Složil i řadu písní spadajících do žánru trampské hudby a popmusic. Spolu s Vítem Nejedlým a Radimem Drejslem je pokládán za jednoho z českých klasiků tzv. budovatelské písně. Jeho písničky byly chytlavé především svou líbivou melodikou a jásavým životním optimismem.