Lubor Šušlík

Otec byl štábním kapitánem československé armády a působil i jako legionář v Rusku. Bydleli v Břeclavi a později v Uherském Hradišti v kasárnách. Matka zemřela po porodu jeho mladšího bratra, otec se znovu oženil. Šušlík začal se skautingem v roce 1938 v Uherském Hradišti. Rovněž vstoupil do Sokola. Začal studovat na reálném gymnáziu. V roce 1939 se rodina přestěhovala do Prahy, kam byl otec přeložen na Zemský úřad.[2] V Praze pokračoval ve studiu na obchodní akademii na Vinohradech a v roce 1944 založil pod hlavičkou Klubu českých turistů skautský oddíl pražská Pětka – později nazývaný Padesátka.[3]

Jeho skautská přezdívka byla Bill.[4]

U Českého rozhlasu v roce 2013

Na konci války byl totálně nasazen na stavbu vojenských opevnění v Olomouci a následně v Hlučíně v rámci Todtovy organizace. V dubnu 1945 byl v Olomouci zatčen gestapem a odsouzen stanným soudem k smrti za držení zbraně a podezření z partyzánství. Šťastnou náhodou se mu podařilo uniknout.[5] V závěru války se vrátil do Prahy, kde se zapojil do Pražského povstání a bojů o Československý rozhlas.[6]

Po válce sloužil krátce u Hradní stráže a dále vedl 50. skautský oddíl. V letech 1945 až 1948 pokračoval ve studiu na obchodní akademii, ale po Únoru 1948 byl ze školy vyloučen. Nakonec mu bylo umožněno udělat maturitu. Začal pracovat v Československých závodech kovodělných a strojírenských, kde byl v březnu 1949 zatčen. Byl obviněn z velezrady a účasti na akci „Norbert“, avšak po půlročním věznění na Pankráci byl pro nedostatek důkazů propuštěn.[2][7]

Neboť nemohl studovat na vysoké škole, vyučil se strojním zámečníkem a pracoval v Leteckých závodech Orličan v Chocni. V Chocni se v roce 1968 zapojil do obnovy Junáka a založil vlastní skautský oddíl. Po roce 1989 se opět zapojil do obnovy Junáka a zastával funkce v okresní a krajské radě Junáka.

Od osmdesátých let 20. století žil v Pardubicích a pracoval jako turistický průvodce. Ve volném čase se zabýval modelářstvím, v pevnosti Dobrošov u Náchoda je vystavena jeho vlastnoručně vyrobená armáda zahrnující 1500 československých vojáků z období před 2. světovou válkou, 130 koní a dobovou vojenskou techniku.[8]

• Tereza Tomková, Ondřej Řehořek, Anne-Marie Votočková, Eliška Kukačová: Billův anděl nespí (online)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lubor Šušlík na Wikimedia Commons
• Lubor Šušlík (Ústav pro studium totalitních režimů)
• Lubor Šušlík (Skautský institut) Archivováno 21. 7. 2019 na Wayback Machine
• Lubor Šušlík (Paměť národa)
• Malý, Jakub. Lubor Šušlík jako vzor skautské píle: i v devadesáti dělá mravenčí práci. Český rozhlas Pardubice (9. července 2018) Archivováno 21. 7. 2019 na Wayback Machine
• Broulík, Petr. Po skautovi Šušlíkovi šli nacisté, pak ho komunisté soudili za velezradu. iDNES.cz (6. listopadu 2017)
• Danda, Oldřich. V Olomouci unikl trestu smrti, v Praze bojoval v budově rozhlasu. Novinky.cz (6. května 2013)
• Jiří Štěpánek, Vladimír Tomek: Žijí mezi námi – Lubor Šušlík. Klub přátel Pardubicka (20. ledna 2011) Archivováno 21. 7. 2019 na Wayback Machine