Lužická srbština
Lužická srbština je všeobecné pojmenování pro příbuzné západoslovanské jazyky používané Lužickými Srby na území německé Lužice, tj. ve východním Sasku a v jihovýchodním Braniborsku.
Lužická srbština | |
---|---|
Počet mluvčích | 20 000 až 30 000 |
Klasifikace | |
Písmo | Latinka |
Postavení | |
Regulátor | není stanoven |
Úřední jazyk | Sasko a Braniborsko (Lužickosrbská oblast osídlení) |
Kódy | |
ISO 639-1 | wen |
ISO 639-2 | hsb, dsb (T) |
ISO 639-3 | hsb, dsb |
Ethnologue | dsb hsb, dsb |
Wikipedie | |
hsb.wikipedia.org - hornolužická srbština, dsb.wikipedia.org - dolnolužická srbština | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lužická srbština se vyvinula z jazyka Polabských Slovanů, kteří vymřeli asi v 10. století, avšak zachovaly se prameny pro přepis a rekonstrukci jejich jazyka. Lužice patřila k Zemím koruny České, ztracena byla definitivně až v roce 1814 po vídeňském kongresu. V současné době jsou Lužičtí Srbové výrazně asimilováni, někteří z nich si však uchovávají jazyk i kulturní tradice.
Po roce 1990 se stala lužická srbština úředním jazykem v některých oblastech Německa, zejména v okolí města Budyšín (lužickosrbsky Budyšin, německy Bautzen), a vyučuje se i na místních školách. Lužičtí Srbové také prožívají jakési „národní obrození“, kdy ti z nich, kteří byli vychovávání pouze německy, mají nyní široké možnosti se jazyk svých předků naučit, a ožívají i jejich národní tradice. Bohužel německé orgány stále nedodržují množství nařízení a zákonů týkajících se rovnoprávnosti lužické srbštiny s němčinou.[zdroj?] Většina Lužických Srbů dnes tedy ovládá lužickou srbštinu (jako jazyk pro domácí komunikaci) i němčinu (většinou v práci, při styku s úřady ap.). Z jazykovědného hlediska rozeznáváme lužickou srbštinu horní a dolní:
- hornolužická srbština (též hornolužičtina, horní lužická srbština)
- dolnolužická srbština (též dolnolužičtina, dolní lužická srbština)
Porovnání jazyků
česky | hornolužickosrbsky | dolnolužickosrbsky | srbsky | polsky | slovensky | rusky | polabsky | kašubsky |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
člověk | čłowjek | cłowjek | човек [čovek] | człowiek | človek | человек [čiełaviék] | clawak, clôwak | człowiek |
večer | wječor | wjacor | вечер [večer] | wieczór | večer | вечер [viéčier] | vicer | wieczór |
bratr | bratr | bratš | брат [brat] | brat | brat | брат [brat] | brot | brat |
den | dźeń | źeń | дан [da] | dzień | deň | день [dieň] | dôn | dzéń |
ruka | ruka | ruka | рука [ruka] | ręka | ruka | рука [ruká] | ręka | rãka |
podzim | nazyma | nazyma | јесен [jesen] | jesień | jeseň | осень [ósieň] | prenja zaima, jisin | jeséń |
sníh | sněh | sněg | снег [sneg] | śnieg | sneh | снег [snieg] | sneg | snieg |
léto | lěćo | lěśe | лето [leto] | lato | leto | лето [lieta] | lato | lato |
sestra | sotra | sotša | сестра [sestra] | siostra | sestra | сестра [siestrá] | sestra | sostra |
ryba | ryba | ryba | риба [riba] | ryba | ryba | рыба [rýba] | ryba | rëba |
oheň | woheń | wogeń | огањ/ватра [oganj] | ogień | oheň | огонь [ogóń] | widin | òdżiń |
voda | woda | wóda | вода [voda] | woda | voda | вода [vadá] | wôda | wòda |
vítr | wětřik, wětr | wětš | ветар [vetar] | wiatr | vietor | ветер [viétier] | wjôter | wiater |
zima | zyma | zyma | зима [zima] | zima | zima | зима [zimá] | zaima | zëma |
Odkazy
Literatura
- Karel Sklenář: Z Čech do Pompejí, vyd. Československý spisovatel 1989, kapitola Ke břehům Baltu, str. 133–163 (o Pobaltských Slovanech)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu lužická srbština na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo lužická srbština ve Wikislovníku
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Lužická srbština
- Článek Lužičtí Srbové na serveru http://www.luzice.cz
- Serbske Nowiny
- Kurs serskeje rěce / Bluń, úvodní dialogy k lekcím učebnice lužické srbštiny Curs practic de limba sorabă v západním grodkovském nářečí (střední Lužice)