Lovosice (zámek)

Vstupní portál

Starším panským sídlem v Lovosicích byla tvrz postavená pravděpodobně během husitských válek. Vesnici zabavenou klášteru Altzella roku 1415 králem Václavem IV. tehdy držel v zástavě rod Vláška z Kladna. První písemná zmínka o tvrzi pochází z roku 1479, kdy král Vladislav Jagellonský ukončil spor mezi klášterem a Václavem z Kladna a Lovosic. V roce 1507 se majitelem stal nejvyšší kancléř Albrech Libštejnský z Kolovrat, který panství zastavil za deset tisíc rýnských zlatých Jindřichu Šlejnicovi. Šlejnicové později vedli s Kolovraty spor a majetek, který vyhráli a od kláštera koupili zbývající část panství, k níž mimo jiné patřila tvrz s poplužním dvorem, Malé Žernoseky nebo Lhotka nad Labem. Jiří Šlejnic v letech 1545–1574 nechal na místě tvrze postavit renesanční zámek, který mohl být podle historických kreseb opevněn.[2]

Roku 1574 se novým majitelem stal Jan z Valdštejna († 1576) a po něm syn Adam z Valdštejna, za kterého byly Lovosice povýšeny na městečko a panství se výrazně rozrostlo. Po hraběnce Sylvii Kateřině Černínové, které Lovosice patřily od roku 1655, panství zdědila bádenská markrabata. Na počátku sedmileté války po bitvě u Lovosic na zámku určitou dobu pobýval pruský král Fridrich II. Od roku 1803 se vlastníky panství stali Schwarzenbergové, kterým patřilo až do druhé světové války. Roku 1809 zámek vyhořel, a při pozdější obnově zanikly renesanční štíty a lunety. Býval zde uložen schwarzenberský archív, ale mezi lety 1949–1960 se zámek stal sídlem okresního národního výboru a později školy.[2]

Dvoupatrová zámecká budova má obdélníkový půdorys s předstupujícími bočními rizality.[2] Fasády jsou členěné římsami. Dovnitř se vstupuje raně barokním portálem zdobeným římskou a vázami. Řada místností a chodeb je zaklenutá valenými a hřebínkovými klenbami. Přízemní místnosti zdobí štuky a v prvním patře se dochovaly fragmenty maleb českých panovníků z první poloviny sedmnáctého století. K zámku přiléhá zahrada se dvěma altány v nárožích.[3]