Duchcovsko-podmokelská dráha
Duchcovsko-podmokelská dráha (německý oficiální název k.k. privilegierte Dux-Bodenbacher Eisenbahn-Gesellschaft, zkratka DBE) byla privátní železniční společnost v Rakousko-Uhersku, která provozovala dopravu na trati mezi dnešním Děčínem (dříve Podmokly), Duchcovem a Chomutovem. Firma vznikla jako konkurenční podnik vůči Ústecko-teplické dráze (ATE), jejíž monopolistické chování v regionu nemohlo být vlastníkům místních uhelných dolů po chuti.[1]
Duchcovsko-podmokelská dráha | |
---|---|
Základní údaje | |
Datum založení | 1869 |
Datum zániku | 1892 |
Adresa sídla | Karlovy Vary, Česko |
Charakteristika firmy | |
Oblast činnosti | electric power generation, transmission and distribution, těžba a kolejová doprava |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Zakladatelem firmy byl liberecký podnikatel Johann Liebieg, který se již dříve snažil na Ústecku postavit vlastní železnici, tehdy byl ale ze strany ATE přesvědčen k odstoupení od svého plánu a tato firma zmíněnou trať postavila sama. Pro druhý pokus si Liebig vybral spojence, kterým byl teplický právník Franz Stradal, zároveň patřící i mezi původní zakladatele ATE. Stradala pak za tento počin správní rada ATE ze společnosti vyobcovala.[1]
Nově založená společnost získala koncesi v roce 1869 pro úsek z Duchcova do Podmokel, kde měla trať napojení na labský přístav, kam směřovala většina zátěže uhlí. Tato část byla uvedena do provozu v roce 1871, o rok později pak zbývající část z Duchcova přes Litvínov do Chomutova.[2] Společnost si pořídila 8 trojspřežních francouzských lokomotiv od firmy Koechlin a později dalších 26 od vídeňské firmy Siegl.[3]
Přes velká očekávání se firmě příliš nedařilo, již v roce 1884 provoz na jejích tratích převzaly státní KkStB a zestátněna byla v první zestátňovací vlně v roce 1892.[2]
Lokomotivy
Lokomotivy Duchcovsko-podmokelské dráhy | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Číslo | Počet | Výrobce | Rok výroby | Uspořádání pojezdu | Číslo kkStB | Číslo ČSD | |
1–8 | 8 | Köchlin | 1871 | C-n2 | 45.01–08 | 312.601–602 | |
9–34 | 26 | Sigl/Wr. Neustadt, Sigl/Vídeň, Wiener Neustadt, StEG | 1872–1882 | C-n2 | 53.01–26 | 314.001–020 | |
Současnost
Velká část tratí DBE byla zrušena v souvislosti s postupující těžbou uhlí. Zrušen byl celý úsek z Chomutova do Litvínova, v roce 1984 byla obnovena krátká trať z Chomutova do Jirkova, na které byla v roce 1997 obnovena osobní doprava.[2] Úsek z Duchcova do Děčína sloužil roky jako lokálka. Části trati zanikly v povrchových lomech, trať byla přeložena mimo Košťany, takže nyní se ve stanici Oldřichov u Duchcova rozpadá na dva provozní úseky – Oldřichov u Duchcova – Litvínov a Děčín – Oldřichov u Duchcova; na druhém z nich, přezdívaném dnes též „Kozí dráha“, byla v roce 2007 veškerá pravidelná doprava zastavena a na trať vyjíždějí vlaky jen ojediněle.[4]
Reference
- SCHREIER, Pavel. Příběhy z dějin našich drah. Praha: Mladá Fronta, 2009. ISBN 978-80-204-1505-9. Kapitola Železnice soukromá, s. 132. (Česky)
- Historie tratí; internetová databáze; Sekera, Pavel
- AULICKÝ, Pavel. Duchcovsko-podmokelská dráha. Historie litvínovska. Dostupné online [cit. 2010-12-21]. (Česky)[nedostupný zdroj]
- Po Kozí dráze opět pojede vlak, tentokrát Regiojetu
Související články
- Historie železniční dopravy v Česku
- Železniční trať Oldřichov u Duchcova – Litvínov – Jirkov – Chomutov