Louis de Rouvroy de Saint-Simon

Ludvík se v roce 1675 narodil ve Versailleském paláci do šlechtické rodiny de Rouvroy de Saint-Simon.[2] Jeho otec Claude byl povýšen na vévodu s titulem pair. Matka Charlotte de l'Aubespine patřila k příslušníkům staré francouzské šlechty.[p 1][1] Ludvík byl pokřtěn v roce 1677, kmotrem byl král Ludvík XIV. a královna Marie Tereza.

Ludvík získal vzdělání u jezuitů, v 17 letech od nich odešel a stal se vojákem královské armády (v roce 1692). Po smrti svého otce roku 1693 zdědil vévodský titul i pairskou hodnost a odešel z armády. V roce 1695 oženil s Gabrielle, dcerou svého bývalého vojenského velitele, maršála de Durfort de Duras.[1][2]

V letech 1695-1715 pobýval Ludvík střídavě ve Versailles a na svém panství v La Ferté-Vidame.[2] Získal tím mimo jiné mnohé přátele a přehled o všedních a každodenních událostech na královském dvoře ve Versailles.[1]

Po smrti krále Ludvíka XIV. (v září 1715) se ujal vlády za nezletilého krále Ludvíka XV. regent Filip II. Orleánský. S ním se Ludvík de Rouvroy přátelil, avšak neměl podobné názory. Přes názorové neshody jej Filip jmenoval členem státní rady.[1] V roce 1723 na zasedání rady regent zemřel, správy země se ujal vévoda Bourbonský, který neměl s vévodou Saint-Simonem dobré vztahy. Saint-Simon se proto stáhl do ústraní na své panství, kde trávil čas sepisováním pamětí. Žil stále osaměleji, s postupujícími léty přežil většinu svých přátel a vrstevníků, ale také manželku a syna. Držel ochranou ruku nad svým synovcem Claudem-Henrim, který se stal biskupem v Métách.[3]

Vévoda de Saint-Simon zemřel v březnu roku 1755 ve věku 80 let.[1]

Paměti vévody de Saint-Simon jsou pozoruhodným dílem. Přinášejí detailní popis života královského dvora vlády Ludvíka XIV. a do doby regentství. V úplnosti byly poprvé vydány až v roce 1829, pro svůj indiskrétní charakter popisu života u dvora. Jsou psány v barokním stylu, který nebyl příliš aktuální již v době vzniku. Saint-Simonovo dílo v úplnosti zachycuje celospolečenskou, politickou a hospodářskou atmosféru z doby Velkého století a doby regentství.[4]