Louis-Antoine de Noailles

Louis-Antoine kardinál de Noailles, vévoda ze Saint-Cloud (27. května 1651 Cros-de-Montvert4. května 1729 Paříž) byl francouzský římskokatolický kněz, biskup v Cahors (16791680) a v Châlons-en-Champagne (16801695) a arcibiskup pařížský (16951729). V roce 1700 byl jmenován kardinálem.

Louis-Antoine de Noailles
Narození27. května 1651
Cros-de-Montvert
Úmrtí4. května 1729 (ve věku 77 let)
Paříž
Místo pohřbeníNáhrobek kardinála Louise Antoina de Noailles
Alma materPařížská univerzita
Povoláníkatolický kněz
OceněníKomandér Řádu svatého ducha
rytíř Řádu sv. Michala
Nábož. vyznáníkatolická církev
RodičeAnne de Noailles a Louise Boyer
PříbuzníJacques de Noailles, Jean-Baptiste-Louis-Gaston de Noailles, Anne Jules de Noailles a Jean François de Noailles, Marquis of Noailles (sourozenci)
Funkcediecézní biskup (od 1679)
katolický biskup (od 1679)
diecézní biskup (od 1680)
pařížský arcibiskup (1695–1729)
katolický arcibiskup (od 1695)
 více na Wikidatech
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Louis Antoine de Noailles studoval teologii na koleji Plessis v Paříži. Dne 8. června 1675 byl vysvěcen na kněze. Doktorát na Sorbonně získal 14. března 1676. V březnu 1679 byl jmenován biskupem v Cahors, ale už v červnu 1680 byl jmenován biskupem v Châlons-en-Champagne. Dne 19. srpna 1695 byl jmenován pařížským arcibiskupem. V roce 1698 obdržel Řád sv. Ducha. Papež Inocenc XII. jej dne 21. června 1700 jmenoval kardinálem s titulem kardinál-kněz u kostela Santa Maria sopra Minerva. V roce 1710 se stal rektorem Sorbonny. Arcibiskup věnoval velké částky ze svého majetku na výzdobu katedrály Notre-Dame a dalších kostelů ve své diecézi. Na vlastní náklady nechal přestavět arcibiskupský palác.

Vydal sice pět nařízení, ve kterých odsoudil jansenisty, ale vystupoval i proti jejich oponentům – jezuitům. Dílo Exposition de la foi (Expozice víry) vysvětlující doktrínu jansenismu, kterou předtím odsoudil Řím, Noailles po jejím vydání odsoudil 20. srpna 1696. Přesto zůstal ke stoupencům jansenismu smířlivý a několik let odmítal i přes opakované výzvy Svatého stolce přijmout bulu Unigenitus z roku 1713 odsuzující jansenismus. Tímto postojem si vysloužil nepřátelství krále Ludvíka XIV., který mu zakázal vstup ke dvoru.

Teprve v dopise papeži z 19. července 1728 a v pastoračním dopise ze dne 11. října téhož roku vydal bezpodmínečný souhlas s přijetím buly a navrátil jezuitům jejich postavení, které jim odpíral přes třináct let. Zemřel o dva měsíce později ve věku 78 let. Byl pohřben v pařížské katedrále Notre-Dame.

Biskupská genealogie

V rámci biskupské genealogie patří Louis-Antoine de Noailles k linii kardinála d'Estouteville.

  1. kardinál Guillaume d’Estouteville
  2. papež Sixtus IV.
  3. papež Julius II.
  4. kardinál Raffaele Sansoni Riario
  5. papež Lev X.
  6. kardinál Alessandro Farnese
  7. kardinál Francesco Pisani
  8. kardinál Alfonso Gesualdo di Conza
  9. papež Klement VIII.
  10. kardinál Pietro Aldobrandini
  11. biskup Laudivio Zacchia
  12. kardinál Antonio Barberini
  13. arcibiskup Nicolò Guidi di Bagno
  14. arcibiskup François de Harlay de Champvallon
  15. kardinál Louis-Antoine de Noailles


Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Louis Antoine de Noailles na francouzské Wikipedii.

Externí odkazy

biskup v Cahors
Předchůdce:
Nicolas Sevin
16791680
Louis-Antoine de Noailles
Nástupce:
Henri-Guillaume Le Jay
biskup v Châlons-en-Champagne
Předchůdce:
Félix Vialart de Herse
16801695
Louis-Antoine de Noailles
Nástupce:
Jean-Baptiste-Louis-Gaston de Noailles
6. arcibiskup pařížský
Předchůdce:
François Harlay de Champvallon
16951729
Louis-Antoine de Noailles
Nástupce:
Charles-Gaspard-Guillaume de Vintimille du Luc
2. vévoda ze Saint-Cloud
Předchůdce:
François Harlay de Champvallon
16951729
Louis-Antoine de Noailles
Nástupce:
Charles-Gaspard-Guillaume de Vintimille du Luc
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.