Metro v Londýně
Metro v Londýně, Londýnské metro (London Underground) je podzemní dráha v oblasti Velkého Londýna a blízkého okolí. Jde o kolejový systém městské hromadné dopravy a navzdory svému názvu vede 55% jeho tratí na povrchu a pouze zbytek v podzemí.[1] Běžně je označován jménem Tube. Metro v současnosti (2021) zahrnuje 272 stanic a více než 408 km trati. V období let 2004 až 2005 přepravilo metro rekordní počet cestujících 976 miliónů, což představuje 2 670 000 lidí denně.
Metro v Londýně | |
---|---|
Označení stanice londýnského metra | |
Stát | Spojené království |
Město | Londýn |
Provozovatel | Transport for London |
Délka sítě | 402 km |
Počet linek | 11 |
Počet stanic | 272 |
Počet cestujících | 1379 milionů / rok |
Datum otevření | 10. ledna 1863 |
Linky | Bakerloo Line Central Line Circle Line District Line Hammersmith & City Line Jubilee Line Metropolitan Line Northern Line Piccadilly Line Victoria Line Waterloo & City Line |
Parametry | |
Typ metra | klasické metro |
Rozchod koleje | 1 435 mm |
Přívod proudu | Dvěma napájecími kolejnicemi – svrchní odběr |
Napětí | 630 V (stejnosměrný proud) |
Vozy a zázemí | |
Nasazené typy vozů | 1972 1973 1992 1995 1996 2009 S7 (134x) S8 (58x) |
Depa | Stonebridge Park Queen's Park Hainault Ruislip White City Hammersmith Ealing Common Upminster Neasden Stratford Market Edgware Golders Green Highgate Morden Cockfosters Northfields Northumberland Park Waterloo |
Mapa sítě | |
Geografická mapa Londýnského metra | |
Externí odkazy | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Londýnské metro je nejstarší podzemní dráha na světě. První vlaky zde projely 10. ledna 1863 na lince Metropolitan Railway mezi stanicemi Paddington a Farringdon. První den bylo přepraveno 40 000 cestujících. Vlaky jezdily v odstupech 10 minut. V roce 1880 přepravilo metro 40 miliónů cestujících za rok. Brzy nato byly vybudovány další trasy a v roce 1884 byla dokončena celá trasa Circle Line.
Tehdejší vlaky byly poháněny parou, což vyžadovalo účinný systém ventilace. Pokrok v elektrické trakci později dovolil umístit dráhu do podzemí (deep-level), hlouběji než původní podpovrchové (cut-and-cover) trasy. První takováto podzemní trasa - City & South London Railway, nyní část trasy Northern Line, byla zprovozněna v roce 1890.
Na počátku 20. století provozovalo různé trasy metra šest nezávislých společností, což působilo potíže cestujícím – v mnoha místech museli vystupovat na povrch aby přešli mezi zastávkami různých společností. Rovněž náklady na provozování tohoto systému byly značné a byly hledány zdroje pro financování rozšíření tras metra na předměstí Londýna a na elektrifikaci tras, které používal parní vlaky.
Nejdůležitějším investorem byl Američan Charles Yerkes, který 9. dubna 1902 založil Underground Electric Railways of London Company Ltd (Underground), která vlastnila mimo jiné – Metropolitan District Railway, rozestavěnou Charing Cross, Euston & Hampstead Railway (později část trasy Northern Line), Great Northern & Strand Railway, Brompton & Piccadilly Circus Railway (později základ trasy Piccadilly Line) a Baker Street & Waterloo Railway (trasa Bakerloo Line). Společnost také vlastnila mnoho tramvajových linek a London General Omnibus Company.
V roce 1933 byla založena společnost London Passenger Transport Board (LPTB). Do její správy byly začleněny Underground Group, Metropolitan Railway, městské a nezávislé autobusové a tramvajové linky, což je zhruba rozsah činností, které zajišťuje současný Transport for London (TfL). Tato společnost vytvořila plán rozvoje městské hromadné dopravy pro léta 1935 až 1940 – plán obsahoval návrh rozšíření některých linek a návrh na převzetí některých provozovatelů dopravy pod LPTB.
Po druhé světové válce se zvyšoval rozsah dopravy. Byla vybudována trasa Victoria Line ve směru severovýchod-jihozápad přes centrum Londýna, která převzala většinu nárůstu poválečné dopravy. Trasa Piccadilly Line byla prodloužena k letišti Heathrow v roce 1977 a Jubilee Line v roce 1979.
Od ledna 2003 je londýnské metro provozováno v rámci veřejnoprávně soukromého obchodního sdružení (Public-Private Partnership - PPP). Zatímco celá infrastruktura je udržována soukromými firmami s 30letými kontrakty, metro vlastní a provozuje TfL. Síť byla rozdělena na tři části JNP (trasy Jubilee, Northern a Piccadilly – udržuje firma Tube Lines), BCV (trasy Bakerloo, Central a Victoria - udržuje firma Metronet) a SSL (podpovrchové trasy District, Metropolitan, East London, Circle a Hammersmith & City - udržuje firma Metronet).
Jízdné
- Hlavní články o systému jízdenek v londýnské městské dopravě – Travelcard a Oyster card
V londýnském metru se používá rozdělení stanic do zón, tak jak je použito v systému TfL Travelcard. Zóna 1 je vnitřní zóna s hranicemi odpovídajícím zhruba trase Circle Line. Zóna 6 je vnější zóna, která obsahuje i stanice letiště Heathrow. Zóny 1 – 6 pokrývají celé území Velkého Londýna.
Jen několik zastávek za hranicemi Velkého Londýna je v zóně 5 a 6. Pro ostatní stanice mimo Velkého Londýna jsou vytvořeny zóny 7 - 9. Zóna 9 obsahuje nejvzdálenější stanice jako například Amersham a Chesham. Tyto zóny jsou použity pouze na trase Metropolitan Line.
Všeobecně platí, že čím větším počtem zón probíhá cesta, tím dražší je jízdné. Jízdné v zóně 1 je dražší, než jízdné ve vnějších zónách. Většina známých turistických pozoruhodností je dosažitelná v rámci zóny 1. Jízdenky je možno zakoupit v úředních hodinách v kancelářích TfL a v automatech.
Příklady vydávaných jízdenek (stav v roce 2005):
Jízdenky | Papírové | Oyster | Poznámka |
---|---|---|---|
jedna jízda | Ano | Ano | Papírová jízdenka je dražší. |
denní jízdenka (včetně doby dopravní špičky) | Ano | Ne | Oyster card má strop denní ceny cca o 50 pencí menší než papírová jízdenka. |
denní jízdenka (mimo dopravní špičku) | Ano | Ne | Platná od 9:30 v pracovní dny, o víkendu a svátcích celý den |
třídenní jízdenka | Ano | Ne | |
týdenní jízdenka | Ne | Ano | |
měsíční jízdenka | Ne | Ano | Je požadována registrace. |
roční jízdenka | Ne | Ano | Je požadována registrace. |
Podrobné aktuální informace jsou na oficiálních stránkách.
Trasy
Londýnské metro má v současné době 292 stanic.
Trasy metra je možno rozdělit do dvou typů – podpovrchové a podzemní. Jízdní dráhy podpovrchových tras jsou v úrovni cca 5 m pod zemí a vlaky, které na nich jezdí, mají stejný profil jako vlakové soupravy na běžných železnicích, tyto trasy jsou propojeny s příměstskými železnicemi. Některé trasy, které byly původně využívány metrem, jsou nyní součástí systémů příměstské železnice Overground a Thameslink. Podzemní trasy jsou v úrovni cca 20 m pod zemí a vlakové soupravy jezdí v oddělených tunelech. Tunely těchto tras mají průměr 3,56 m, takže rozměry vlakových souprav jsou výrazně menší než u podpovrchových tras.
Trasy obou typů v oblastech mimo centra města vedou na povrchu, s výjimkou trasy Victoria Line, která je celá v podzemních tunelech a Waterloo & City Line, která je příliš krátká (2 km). Z celkové délky metra je v podzemních tunelech pouze 45 %.
Metro je napojeno na mezinárodní vlakové spojení Eurostar ve stanici King's Cross St. Pancras.
Trasa Piccadilly Line spojuje centrum města s letištěm Heathrow. I když je tento způsob dopravy mnohdy přeplněný a pomalejší (cca 52 minut do stanice Green Park) než Heathrow Express, je daleko levnější.
Spojení s letištěm Stansted, zajišťované Stansted Expressem, je dosažitelné ze stanic Liverpool Street (trasy Central, Circle, Hammersmith & City a Metropolitan) a Tottenham Hale (trasa Victoria). Nové spojení se Stansted ze stanice Stratford dosažitelné metrem (trasy Central a Jubilee) a DLR bylo zprovozněno v létě 2005.
Spojení s letištěm Gatwick, zajišťované Gatwick Expressem, je dosažitelné ze stanice Victoria (trasy District, Circle a Victoria).
Tabulka zachycuje trasy metra a jejich barevné označení na mapě londýnského metra, rok otevření první části a délku trasy.
Jméno trasy | Barva | Otevřeno | Typ | Délka |
---|---|---|---|---|
Bakerloo Line | hnědá | 1906 | Podzemní | 23 km |
Central Line | červená | 1900 | Podzemní | 74 km |
Circle Line | žlutá | 1884 | Podpovrchová | 27 km |
District Line | tmavě zelená | 1868 | Podpovrchová | 64 km |
Hammersmith & City Line | růžová | 1863 | Podpovrchová | 25 km |
Jubilee Line | šedá | 1979 | Podzemní | 36 km |
Metropolitan Line | purpurová | 1863 | Podpovrchová | 67 km |
Northern Line | černá | 1890 | Podzemní | 58 km |
Piccadilly Line | tmavě modrá | 1906 | Podzemní | 71 km |
Victoria Line | světle modrá | 1969 | Podzemní | 21 km |
Waterloo & City Line | zelená | 1898 | Podzemní | 2 km |
Vozový park
Na trasách metra se v době jeho historie používaly různé druhy souprav. Původní jednotky byly poháněny parou (zrušené od roku 1908). V současné době jsou v provozu dva druhy souprav.
Na podpovrchových trasách (Sub-Surface) jezdí soupravy, které víceméně svými rozměry odpovídají rozměrům vlaků provozovaných na běžných železničních tratích. Na podzemních trasách (Tube) jezdí jednotky s mnohem menším profilem, svými rozměry přizpůsobené rozměrům tunelů, ve kterých jezdí.
Kompletní přehled vozového parku londýnského metra (anglicky).
Reference
- Attwooll, Jolyon. London Underground: 150 fascinating Tube facts. The Daily Telegraph. London: 5 August 2015. Dostupné online. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Metro v Londýně na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- http://www.journeyplanner.org/ - Plánovač jízd TfL
- http://www.tfl.gov.uk/tube/maps/ Archivováno 15. 3. 2007 na Wayback Machine - Mapy metra TfL
- http://tube.tfl.gov.uk/content/faq/tourism/introduction.asp - Informace pro turisty
- http://www.ltmuseum.co.uk/ - Londýnské dopravní muzeum
- https://web.archive.org/web/20080517035950/http://www.goingunderground.net/maps.html - Historie mapy metra
- http://www.londontransport.info - Informace pro turisty (metro)