Jubilee Line (linka metra v Londýně)

Jubilee Line je podzemní linkou metra, většina její trasy vznikla ražbou, kromě povrchového severozápadního úseku mezi stanicemi Finchley Road a Stanmore, a dále na východě mezi stanicemi Canning Town a Stradford. Převažuje koncepce dvou jednokolejných tunelů, některé stanice mají ostrovní nástupiště. Linka je dlouhá celkem 36 km, má 27 stanic a ročně přepraví 213 554 000 cestujících (2011). Slouží jí depo Stratford Market.

Když byla linka 1. května 1979 otevřena, nevznikla celá jako nová, ale byla to vlastně přeznačená větev Stanmore linky Bakerloo Line. Až úsek mezi stanicemi Baker Street a Charing Cross o délce čtyř kilometrů byl postaven nově. Nově vzniklá stanice pod novým názvem Charing Cross zde vytvořila přestupní uzel, který spojil původní stanici Strand na lince Northern Line a původní stanici Trafalgar Square na lince Bakerloo Line.

Již existující stanice Charing Cross Embankment na linkách Circle, District, Bakerloo a Northern Line byla současně přejmenována na Embankment.

Zamýšleným názvem pro linku Jubilee byl Fleet Line, podle říčky Fleet, která je největší londýnskou podzemní řekou. Nakonec však byla pojmenována na počest stříbrného jubilea královny Alžběty II. roku 1977. Rovněž původní záměr prodloužit linku až na Fleet Street byl odložen na neurčito. Podle původního návrhu měla být použita na označení linky tmavě šedá, nakonec se používá stříbrná.

Část, která byla odevzdaná do provozu v roce 1979, byla jen prvním úsekem celkové linky, vzhledem k problémům s financováním navazujících traťových úseků se ale s výstavbou dalších úseků začalo až na konci 90. let 20. století. II. fáze výstavby měla zahrnovat úsek ve směru Aldwych, Ludgate Circus, Cannon Street, a pod Temží až na konečnou stanici Lewisham.

Stanice Westminster

Ve stanici Westminster se nachází složitý systém podpor, který zajišťuje stabilitu pro nad ní stojící domy

Zdržení ve výstavbě jižního prodloužení linky Jubilee line ovlivnil také vznik lehkého metra – Docklands Light Railway. Nakonec však stříbrná linka přece jen prodloužena byla. Roku 1999 se ve třech etapách otevíraly nové stanice. Prodloužení se začalo stavět ze stanice Green Park, a tak vznikla větev se stanicí Charing Cross, která byla tudíž nevyužitá. Nakonec se rozhodlo o uzavření nástupišť stanice Charing Cross původně využívaných linkou Jubilee line.

Po svém otevření na lince jezdily soupravy vyrobené v roce 1972. Jejich první výměna se uskutečnila o dvanáct let později, starší vlaky se odsunuly na Northern Line. Nové vlaky se však brzy ukázaly jako nespolehlivé a problémové; například jednokřídlé dveře zpomalovaly provoz. Ještě před otevřením nového úseku v roce 1999 bylo rozhodnuto vozový park opět obměnit. Současné vlaky jsou z roku 1996, podobají se podobným použitým na Northern Line z roku 1995. Vybaveny byly orientačním systémem, jak hlášením zastávek, tak i digitálními ukazateli směru.

Vlaky, které až do 26. prosince 2005 na lince Jubilee line jezdily, byly šestivozové. Na přelomu let 2005 a 2006 bylo rozhodnuto, že budou nasazeny sedmivozové soupravy. Tato změna však nemohla být uskutečněna okamžitě; nebylo technicky možné, aby v provozu jezdily jak šestivozové, tak sedmivozové vlaky. Linka tedy byla na celých pět dnů uzavřena, výsledek však přinesl zvýšení kapacity o 6000 cestujících za hodinu, což je nárůst o 17 % oproti původnímu stavu. Modernizací prošlo rovněž signalizační zařízení.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jubilee Line na Wikimedia Commons
• Jubilee Line; London Underground website (anglicky) Archivováno 30. 12. 2006 na Wayback Machine
• Clive's UndergrounD Line Guides - Jubilee Line (po anglicky)
• Michael Pead :: Fotografie depa Stratford Market Depot (anglicky)
• Fotogalerie Jubilee Line (anglicky)