Lom Strážné

Předmětem ochrany bývalého lomu jsou jak geologické fenomény, tak výskyt vzácných a chráněných druhů rostlin a živočichů.[2]

Lom byl založen v sedle mezi údolími Klínového a Husího potoka na výchozu krystalického vápence. Zdejší vápencová čočka je dlouhá 700 metrů o mocnosti až 200 metrů. Ložisko bylo využíváno od 18. století, původně bylo majetkem šlechtického rodu Morzinů. Od přelomu 19. a 20. století zde tzv. krkonošský mramor, používaný jako dekorační kámen, těžila firma Kratzer. Po druhé světové válce bylo ložisko znehodnoceno clonovými odstřely, těžba pro vápenku v Kunčicích nad Labem pokračovala do počátku sedmdesátých let 20. století. Lom je dvouetážový, lomová jáma má rozměry 220 × 140 metrů a hloubku přes 50 metrů. Zahloubené spodní patro bylo odvodňováno štolou, která ústí těsně nad korytem Klínového potoka. Touto cestou byl zčásti dopravován i vytěžený materiál. Těžba byla ukončena v roce 1975.[3]

Přírodní památka se nachází na západním okraji osady Hříběcí Boudy, zhruba dva km severně od Strážného. Chráněného území se dotýká tzv. Horská silnice, která vede až nad Černý Důl a z níž odbočuje zásobovací komunikace na Lahrovy a Rennerovy boudy. Kolem přírodní památky prochází červeně značená turistická cesta z Vrchlabí na Luční boudu. U lomu se nachází služebna strážců národního parku, jejíž okolí je upraveno jako odpočinkové a informační místo s mapou, panely a lavičkami.[3] Od turistického rozcestí u Jezerních domků vede k přírodní památce také zelená značka, cyklotrasa K1B a naučná stezka, zvaná Slezská stezka. Jihovýchodní hranice chráněného území se dotýká také modře značená turistická cesta, která vede z Dolního Dvora přes Friesovy a Klínové boudy až do Špindlerova Mlýna. [4]