Lom Jiří

Produkce uhlí činí 8 milionů tun/rok, což je nejvíce v Sokolovském revíru. Jedná se o jeden ze dvou posledních ještě dnes činných uhelných lomů na Sokolovsku. Sloj, která se těží v lomu se nazývá Antonín a má mocnost 30-40 m. Uhlí má nejmenší obsah síry ze všech hnědouhelných lokalit v ČR a je vhodné pro briketování, se kterým se skončilo v roce 2010[1]. Lom již přetěžuje území s dřívější hlubinnou těžbou a uhlí nedosahuje vysoké kvality. Nadložní skrývka a zemina je zakládána do vnitřní výsypky (původně se zakládalo do velké podkrušnohorské výsypky - do roku 2003). Celkem zde zatím bylo vytěženo (od roku 1949 do roku 2017) 344,9 miliónů tun uhlí.

Podle původních plánů měla další těžba probíhat zhruba do roku 2035, nicméně novodobý trend útlumu těžby a použití uhlí nejspíš nadiktuje ukončení činnosti mnohem dříve. Směr těžby je k obci Lomnice, kde dojde k přetěžení zbytkové jámy Vilém u Sokolova. Poblíž se nachází bývalý důl Marie Majerové. Lomnické pinky jsou území poddolované hlubinnou těžbou a i to bude komplikovat postup. Těžba postoupí až k okraji silnice Sokolov - Kraslice, kde se nachází hranice územních ekologických limitů těžby podle vládního usnesení č. 490/91. Uhelná sloj pokračuje až pod město Sokolov, ale geologická situace neumožňuje její vytěžení a nepočítá se zde do budoucna s těžbou. Lom lze už dnes spatřit z přilehlých komunikací (silnice II/181), do budoucna se dá předpokládat ještě větší viditelnost a to z důvodu postupu těžby směrem k vedlejšímu lomu Družba. Po roce 2025 bude těžební technologie z lomu Jiří odstraňovat část skluzu a následně odtěžovat zablokované uhlí na lomu Družba[2]. Zmíněná komunikace byla vybudována v letech 2005 - 2007 jako kompenzační opatření za vytěžené území a jako součást severního obchvatu města Sokolov. Po ukončení těžby se v rámci rekultivací plánuje zaplavení zbytkové jámy spolu s lokalitou Družba a vznik nového jezera Jiří - Družba po roce 2040.