Litoradlice

Jméno vsi je odvozeno od osobního jména Ĺutorad. Ves se původě jmenovala Ĺutoradice. V roce 1467 je uváděna jako Litoradice a v roce 1553 jako Litoradlicze.[4][5][6]

Archeologické nálezy dokládají, že Litoradlice byly osídleny již v pravěku.[7] Nálezy pocházejí z doby bronzové a ze doby železné.[8] Při kopání základů pro bývalou školu byly nalezeny žárové hroby s množstvím bronzových spon, spirálových náramků, jehlic a hrotů z kopí.[9] Při výkopu za školou byla nalezena stradonická keramika.[7]

První písemná zmínka o Litoradlicích pochází z roku 1440.[10] V 15. a 16. století Litoradlice měnily často majitele, náležely k církevnímu majetku, k panství Rožmberků, Divčických ze Sudoměře, Malovců z Malovic na Dřítni.[4][5] V roce 1623 připadly Litoradlice, jako součást dříteňského zboží, Baltazaru de Marradasovi. V berní rule roku 1654 byly Litoradlice zapsány k panství Hluboká a tam setrvaly až do roku 1849.[4] Bylo zde sídlo schwarzenberského polesí Litoradlice.[11]

V roce 1904 bylo zahájeno vyučování ve zdejší škole (do roku 1922 byla tato škola vedená jako pobočka školy ve Křtěnově); škola byla zrušena (pro nedostatek žáků) v roce 1963.[12] V roce 1923 byl ve vsi založen sbor dobrovolných hasičů.[9] Působil zde ochotnický divadelní spolek Tyl (od roku 1926).[12]

Památník padlých

Dne 22. srpna 1920 byl v Litoradlicích odhalen pomník padlých v první světové válce, na kterém jsou uvedena jména deseti zdejších rodáků.[5]

V roce 1956 zde bylo založeno jednotné zemědělské družstvo (JZD), které bylo v roce 1971 sloučeno s JZD Březí. V roce 1958 byl v litoradlickém katastrálním území zřízen vojenský výcvikový prostor – tankodrom ( byl zrušen v roce 1990).[12] V roce 1972 se zde ukázky výcviku vltavotýnské tankové jednotky zúčastnil president Ludvík Svoboda. V letech 1997 a 1998 pozemky někdejšího vojenského cvičiště koupila obec Temelín a část pozemků zalesnila[13]

Přelidněnost na přelomu 19. a 20. století řešili někteří obyvatelé emigrací do Ameriky.[4]

Myslivna (rodný dům A.Rodlera)

Lokalita s kosatcem sibiřským

Litoradlice leží v Táborské pahorkatině na svahu nad potokem Hradní strouha. Vpravo od silnice III/12221 z Jeznice do Litoradlic roste kosatec sibiřský. Rostliny sem byly přeneseny při záchranném přenosu vybraných rostlinných druhů ze zátopové oblasti vodního díla Hněvkovice.[15]

Přes Litoradlice vede silnice III/12221[17] a cyklotrasa č. 1079 Hluboká nad Vltavou – Týn nad Vltavou.[18]

Kulturními památkami v Litoradlicích jsou:[19]

• Pravěké a raně středověké hradiště Na Hradu ze starší doby železné[20]
• Pět mohylníků
• Hraniční kámen – schwarzenberský mezník; v roce 1973 již nebyl nalezen.[21]

• Adolf Rodler (1843–1912), římskokatolický kněz, publicista a politik, se narodil v domě čp. 10 (litoradlická myslivna).[22]