Lipoltov (vojenský újezd Hradiště)

Název vesnice se vyvinul z německého jména Leupoltsdorf, které vzniklo z osobního jména Lipolt ve významu Lipoltova ves. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Lupoldesdorph (1273), Leupolsdorf (1523), Lapersdorf (1785), Lappersdorf (1847) a Lipoltov nebo Lappersdorf (1900).[2]

Vesnice byla založena doksanským klášterem na území velichovského kolonizačního újezdu nejspíše už před rokem 1260, ale první písemná zmínka o ní pochází až z 15. května 1273, kdy papež Řehoř X. klášteru potvrdil vlastnictví celého újezdu, který tvořilo osm vesnic.[3] V patnáctém století vesnice patřila k loketskému panství, ale roku 1525 byla příslušenstvím Andělské hory.[4]

Po třicetileté válce v Lipoltově podle berní ruly z roku 1654 žilo devět sedláků, tři chalupníci a jedenáct domkářů, z nichž jeden provozoval hospodu. Dva sedláci si vydělávali jako formané, jeden obchodoval s obilím a jeden chalupník pracoval jako švec. Na polích pěstovali žito, ale hlavním zdrojem obživy býval chov dobytka. Roku 1623 byla vesnice připojena k panství Stružná (tehdy Kysibel), u kterého zůstala až do roku 1850. Ve vsi bývala jednotřídní škola a sídlem farnosti Velichov. Patřily k ní samoty Brandnermühle, Kohlhäuser a vzdálenější Petersdörferhäuseln.[4]

V roce 1949 měla vesnice sbor dobrovolných hasičů společný s Horní Lomnicí, Mlýnskou, Pastvinami, Starou Vsí a Svatoborem. Lipoltov zanikl vysídlením v důsledku zřízení vojenského újezdu během první etapy rušení sídel v roce 1953.[5]

Lipoltov stával v katastrálním území Doupov u Hradiště v okrese Karlovy Vary, asi dva kilometry východně od Velichova. Nacházel se v nadmořské výšce okolo 515 metrů v malém údolí drobného přítoku Petrovského potoka. Oblast leží v západní části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Jehličenská hornatina.[6] Půdní pokryv v okolí vsi tvoří kambizem eutrofní.[7] Původní katastrální území vesnice měřilo 388 hektarů.[4]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí se Lipoltov nacházel v mírně teplé oblasti MT7,[6] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 650–750 milimetrů, počet letních dnů je 30–40, mrazových dnů 110–130 a sníh v ní leží 60–80 dnů v roce.[8]

V roce 1939 žilo v Lipoltově 205 obyvatel ve 42 domech[9] a roku 1947 to bylo jen 63 obyvatel.[10]

Po zrušení patrimoniální správy se Lipoltov stal roku 1850 obcí. Od roku 1869 byl krátce osadou Velichova, ale při sčítání lidu v roce 1880 už byl zase obcí. Po druhé světové válce Lipoltov v roce 1947 spravovala hornolomnická místní správní komise. V samotném Lipoltově komise vzhledem k nízkému počtu obyvatel (63 v roce 1947) zřízena nebyla. V Úředním listu republiky Československé ze dne 22. listopadu 1949 je oznámeno sloučení obce Lipoltov s obcí Velichov.[5]

Z vesnice zbyly jen základy domů a pomník obětem první světové války. Stávala zde také novogotická kaple Panny Marie Růžencové, kterou v roce 1892 postavil doupovský stavitel Schmidt. Měla obdélnou loď s rozměry 8 × 6 metrů, na kterou navazoval polygonální presbytář. Oltářní obraz namaloval Wilhelm Schneider.[4]