Pastviny (vojenský újezd Hradiště, u Zakšova)

Německá varianta názvu vesnice vznikla složením středněhornoněmeckého slova grüene (háj, louka) a nejasného osobního jména. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Rawezengrun (1465), Royczengryn (1570), Rauzengrün (1579), Ratzengrün (1785) a Ranzengrün (1847).[3]

Pastviny byly od třináctého století jednou z vesnic v tzv. šemnickém újezdu oseckého kláštera. Od něj je v roce 1465 získal král Jiří z Poděbrad, který vesnici připojil k panství hradu Andělská Hora. Spolu s ním byly Pastviny v roce 1622 připojeny ke Stružné a někdy po roce 1654 se staly součástí doupovského panství.[4]

Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly z roku 1654 žilo šest sedláků a osm domkářů. Bohatší sedláci měli dohromady osm potahů a chovali osm krav, patnáct jalovic, dvě ovce, dvě prasata a třináct koz. Domkářům patřilo celkem jedenáct krav, jedenáct jalovic a pět koz. Na polích se pěstovalo žito, ale hlavními zdroji obživy bývaly chov dobytka, zpracování dřeva v lesích a výroba šindelů.[4]

V roce 1949 měla vesnice sbor dobrovolných hasičů společný s Horní Lomnicí, Lipoltovem, Mlýnskou, Starou Vsí a Svatoborem.[5] Pastviny zanikly vysídlením v roce 1953 v důsledku zřízení vojenského újezdu.[6] Ve skutečnosti byla vesnice vysídlená už v roce 1947.[5] Domy stojící původně podél silnce zanikly, a existenci vsi připomínají jen staré ovocné stromy.[4]

Pastviny stávaly v katastrálním území Doupov u Hradiště v okrese Karlovy Vary, asi tři kilometry východně od Dolní Lomnice. Nacházely se v nadmořské výšce okolo 510 metrů v západní části Doupovských hor, konkrétně na rozhraní jejich okrsků Jehličenská hornatina na severu a Hradišťská hornatina na jihu.[7] Půdní pokryv v okolí zaniklé vsi tvoří kambizem eutrofní. Místem, kde vesnice stávala, protéká Lomnice.[8]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí Pastviny stály v chladné oblasti CH7,[7] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 15–16 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 850–1000 milimetrů, sníh zde leží 100–120 dní v roce. Mrazových dnů bývá 140–160, zatímco letních dnů jen 10–30.[9]

Po zrušení patrimoniální správy se Pastviny v roce 1850 staly obcí v okrese Karlovy Vary. Při sčítáních lidu v letech 1869–1890 patřily jako osada k Horní Lomnici, ale později byly znovu obcí.[4] V roce 1945 vesnici spravovala místní správní komise zastupovaná rodákem Václavem Mugrauerem. Od 1. ledna 1950 byly Pastviny připojeny k Zakšovu.[5]

Pod vesnicí byla u mostu umístěna socha svatého Jana Nepomuckého s letopočtem 1819 na soklu. V samotné vesnici stával pouze kamenný kříž.[4]