Horní Lomnice (vojenský újezd Hradiště)

Jméno vesnice je odvozeno ze spojení lomná říčka, neboli hlučný či mezi lomy tekoucí potok anebo potok se zatáčkami. Název se v historických pramenech objevuje ve tvarech: Oberlomnicz (1466), Oberlomitz (okolo roku 1536), Obrlamiczer (1567), Obrlamicz (1570), Ober Lamtz (1579), Ober Lamnitz nebo jen Lamitz (1785), Ober-Lomitz (1847) a Lomnice horní nebo Ober-Lomitz (1854).[2]

První písemná zmínka o Horní Lomnici pochází z roku 1466,[2][3] ale podle Zdeny Binterové vesnice existovala už ve třináctém století jako součást šemnického újezdu oseckého kláštera. Klášter vesnici vlastnil až do roku 1465, kdy ji předal králi Jiřímu z Poděbrad, který ji připojil k panství hradu Andělská Hora. Správa panství byla v roce 1622 přestěhována do Stružné. Později v osmnáctém století však Horní Lomnice byla součástí doupovského panství, ale Johann Gottfried Sommer ji ve svém díle z roku 1847 uvedl opět u panství Stružná (Kysibel).[4]

Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly z roku 1654 žili čtyři sedláci a dva chalupníci. Celkem ji patřilo sedmnáct potahů a chovali sedm krav, čtrnáct jalovic, čtyři prasata a sedm koz. Hlavními zdroji obživy byly chov dobytka a práce v lesích.[4]

V devatenáctém století hornolomnické děti docházely do školy v Dolní Lomnici, ale poštu a nádraží mívali obyatelé vsi až v Kyselce. Sídlem farnosti býval Zakšov.[4] V roce 1949 měla Horní Lomnice sbor dobrovolných hasičů společný s Lipoltovem, Mlýnskou, Pastvinami, Starou Vsí a Svatoborem.[5]

Horní Lomnice zanikla v roce 1953 v důsledku zřízení vojenského újezdu během první etapy rušení sídel.[5]

Horní Lomnice stávala na rozhraní katastrálních území Bražec u Hradiště a Doupov u Hradiště v okrese Karlovy Vary, asi dva kilometry východně od Dolní Lomnice. Nacházela se v nadmořské výšce okolo 480 metrů v západní části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Jehličenská hornatina.[6] Půdní pokryv v okolí zaniklé vsi tvoří kambizem eutrofní. Místem, kde vesnice stávala, protéká Lomnice.[7]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí se Horní Lomnice nacházela v mírně teplé oblasti MT7,[6] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 650–750 milimetrů, počet letních dnů je 30–40, mrazových dnů 110–130 a sníh v ní leží 60–80 dnů v roce.[8]

Po zrušení patrimoniální správy se Horní Lomnice roku 1850 stala obcí.[4] V roce 1945 obec spravovala místní správní komise zastoupená zdejším rodákem, správním komisařem Vilémem Kautským. Komise spravovala také Lipoltov, Mlýnskou, Pastviny, Starou Ves a Svatobor.[5]