Linux-libre

Linux-libre je svobodné jádro operačního systému, které je odvozováno z originálního linuxového jádra. Je zastřešeno a vyvíjeno FSF Latinská Amerika.

Linux-libre
Parabola GNU/Linux-libre desktop
Webwww.FSFLA.org
VyvíjíFree Software Foundation Latin America a další
Rodina OSUnix-like
DruhSvobodný software
Aktuální verze5.17.5-gnu / 27. dubna 2022
Podporované platformymultiplatformní
Typ jádramodulární monolitické jádro
Programovací jazykC, Assembler
Licencesvobodné, zejména GNU GPLv2
StavAktivní

Smyslem projektu je očistit jádro Linuxu od nesvobodného software, který neumožňuje nebo znesnadňuje svoje ověření, kontrolu a přizpůsobení.

Částem, které neobsahují zdrojový kód, se říká binární blob a jde obvykle o proprietární firmware (a ovladače), který sice obecně je redistribuovatelný, ale nedává svým uživatelům svobodu modifikace a/nebo studia. Linux-libre je ukázkovým příkladem svobodného software.

Historie

Linux začal zahrnovat binární bloby v roce 1996.[1] Práce na vyčištění od binárních blobů začala v roce 2006 s gNewSense's vyhledávačem firmwaru a generátorem kernelu. Tyto práce pokračovaly distribucí BLAG Linuxu v roce 2007 se softwarem deblob, který Linux-libre zrodil.[2][3]

Poprvé vydal Linux-libre Free Software Foundation Latin America (FSFLA). Pak byl schválen Free Software Foundation[4] jako hodnotná součást totally free Linux distributions. V březnu 2012 se stal balíčkem GNU.[5] Správcem projektu je Alexandre Oliva.

Odstraňování proprietárního firmwaru

Metody

Proces odstraňování je umožněn použitím scriptu jménem deblob-main.[6] Tento skript je inspirován jiným, použitým v linuxové distribuci gNewSense. Jeff Moe provedl jeho dílčí modifikace pro dosažení určitých požadavků pro jeho použití v distribucích BLAG Linux and GNU. Vznikl jiný skript jménem deblob-check,[7] který je použit pro kontrolu, zda zdrojový soubor kernelu, nebo patch nebo komprimovaný soubor zdrojů obsahuje software, který je proprietární.

Dopady

Odstranění proprietárního software, umožnění studia a modifikace software má výrazné praktické dopady na použití a běh takového systému. Ty jsou pozitivní i negativní.

Výhody zahrnují odstranění firmwaru, u kterého nemůže být zkontrolována a opravena jeho správná a bezpečná funkce. Takový software může obsahovat malware přímo od výrobce, a není možné provést bezpečnostní audit tohoto softwaru. Dokonce i nevinná chyba by mohla ohrozit bezpečnost běžícího systému.[8]

Nevýhodou odstranění proprietárního firmware z kernelu je snížení funkcionality toho hardware, který nemá svobodné ovladače. To zahrnuje některé zvukové karty, grafické karty, televizní přijímače a síťové karty (speciálně bezdrátové), podobně jako některá další zařízení. Pokud to je možné, je poskytována svobodná náhrada.[9]

Dostupnost

Zdrojový kód a předkompilované balíčky Linuxového kernelu zbaveného blobů, jsou dostupné přímo z distribucí, které používají Linux-libre skripty. Freed-ora je podprojekt který připravuje a spravuje RPM balíčky založené na Fedora kernelu.[10] Zde jsou také předkompilované balíčky pro Debian[11] a odvozené distribuce, jako je Ubuntu.[12]

Distribuce
Parabola GNU/Linux používá Linux-libre jako svůj defaultní kernel.
Trisquel implementuje 100% free kernely založené na Linux-libre počínaje verzí 2.1.

Distribuce, ve kterých je Linux-libre použit jako výchozí:

  • dyne:bolic[16]
  • gNewSense
  • Musix GNU/Linux[17]

Distribuce, ve kterých je Linux výchozí a Linux-libre jako alternativní kernel:

Odkazy

Reference
  1. Take your freedom back, with Linux-2.6.33-libre FSFLA, 2010.
  2. Alexandre Oliva: Linux-libre and the prisoners’ dilemma FSFLA, 2009.
  3. jebba: BLAG :: View topic – Linux Libre Archivováno 11. 10. 2018 na Wayback Machine BLAG forums, 2008.
  4. Free Software Foundation. Linux (BLOB free version) [online]. [cit. 2011-12-06]. Dostupné online. (anglicky)
  5. GNU Linux-libre 3.3-gnu is now available
  6. Free Software Foundation Latin America. How it is done [online]. [cit. 2011-12-06]. Dostupné online. (anglicky)
  7. fsfla - Revision 8200: /software/linux-libre/scripts [online]. [cit. 2011-12-06]. Dostupné online. (anglicky)
  8. Delugré, Guillaume (November 21, 2010). "Reversing the Broacom NetExtreme's Firmware" (PDF) in hack.lu., Sogeti. Retrieved on April 18, 2012.
  9. LinuxLibre: Devices that require non-free firmware
  10. Free Software Foundation Latin America. Linux-libre's Freed-ora project [online]. [cit. 2011-12-06]. Dostupné online. (anglicky)
  11. Linux-libre for Debian Lenny
  12. GÜNDÜZ, Ali. Uncle Gnufs' World Famous Home Baked Free Kernel Shoppe [online]. [cit. 2011-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-10. (anglicky)
  13. Dragora přehled Archivováno 4. 2. 2014 na Wayback Machine dragora.org
  14. What is Parabola GNU/Linux? parabolagnulinux.org
  15. Trisquel GNU/Linux – Run free! trisquel.info
  16. http://lists.linuxaudio.org/pipermail/linux-audio-tuning/2008-September/000059.html
  17. ftp://musix.ourproject.org/pub/musix/deb/kernel/2.6.26-libre-rt [online]. [cit. 2011-12-06]. Dostupné online. (Castilian)[nedostupný zdroj]
  18. Arch Linux. linux-libre 3.1-2 [online]. August 9, 2011 [cit. 2011-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-11. (anglicky)
  19. FOSSI, Damián. Linux-Libre: Resumen del proyecto [online]. August 24, 2009 [cit. 2001-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-02-24. (Castilian)
  20. O'KELLY, Tim. Bug 266157 [online]. Gentoo Linux, April 14, 2009 [cit. 2011-12-06]. Dostupné online. (anglicky)
  21. Licenses: Common Setups [online]. Gentoo Linux, August 6, 2012 [cit. 2012-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-18. (anglicky)

GNU – GNU GPL (licence)

BSD – BSD licence

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.