GNU Hurd

GNU Hurd je operační systém, náhrada unixového jádra, kolekce serverů běžících na mikrojádru GNU Mach. Tyto servery Hurdu přidávají další schopnosti jako je souborový systém, síť atd. Akronym Hurd znamená Hird of Unix-Replacing Daemons a akronym Hird znamená Hurd of Interfaces Representing Depth.

GNU Hurd
Debian GNU/Hurd s GNU Emacs běžícím v grafickém rozhraní IceWM
Webwww.gnu.org
VyvíjíProjekt GNU
Thomas Bushnell
Roland McGrath
Marcus Brinkmann
Neal Walfield
Samuel Thibault
Rodina OSUnix-like
DruhSvobodný software
Aktuální verze0.9[1][2] / 18. prosinec 2016
Způsob aktualizaceAPT
Správce balíčkůdpkg, GNU Guix[3]
Podporované platformyx86
x86-64 (ve vývoji)
Typ jádramikrojádro: GNU Hurd
Programovací jazykC, Assembler a další
Výchozí uživatelské rozhranívolitelné textové nebo grafické (IceWM)
LicenceSvobodný software, převážně GNU GPLv3
StavAktivní

Historie

Hurd vznikl jako operační systém GNU, je součástí Projektu GNU a jde o svobodný software šířený pod licencí GPL. Hurd se snaží překonat Unix ve funkcionalitě, bezpečnosti a stabilitě a zároveň s ním zůstat kompatibilní. Toho je dosaženo tím, že se Hurd řídí specifikací POSIX.[4][5]

Jde o operační systém, který je v současné době vystavěn okolo aktuálního mikrojádra GNU Mach. GNU Mach je odvozen od mikrojádra Mach 4.

Architektura
Zleva obecná struktura monolitického jádra, mikrojádra a hybridního jádra operačního systému.

Na rozdíl od většiny Unixu-podobných jader, Hurd používá architekturu klient-server, postavenou na mikrokernelu, který je zodpovědný jen za poskytování nejzákladnějších jaderných služeb — koordinaci přístupu k hardware: jednotky CPU (prostřednictvím meziprocesové komunikace a plánování procesů), RAM (přes správu paměti), a další různé vstupně/výstupní zařízení (pomocí vstupně/výstupního plánování), pro zvuk, grafiku, velkokapacitní paměťová zařízení atd. Princip mikrokernelu teoreticky umožňuje, aby všechny ovladače, které mohou být postaveny jako servery (též démoni), pracovaly v uživatelském prostoru, ale dnes většina ovladačů tohoto typu jsou již obsaženy v jaderném prostoru GNU Machu.[6] Bezpečnost je v jádře GNU Hurd zajištěna použitím tzv. Identity-based access control (IBAC).[7]

Podle vývojářů Hurdu je hlavní výhodou designu založeném na mikrokernelu možnost rozšíření systému: vývoj nového modulu nevyžaduje hlubší znalosti o zbytku jádra a chyby v jednom modulu nevedou ke zhroucení celého systému. Hurd také poskytuje koncept "translators", framework modulů použitých k rozšíření funkčnosti systému souborů.[8]

Současný stav

Hurd je stále ve vývoji (dosud nebyla vydána žádná verze označená jako stabilní), ale existuje uživatelská testovací verze GNU Hurd 0.9 (Debian GNU/Hurd červenec 2019), pod kterou lze provozovat grafické prostředí X Window Server a Apache Web Server.

K 3. únoru 2019 GNU Hurd přeloží okolo 75% balíčků Debianu, ale zatím žádné 64bitové balíčky, ani balíčky s podporou symetrického multiprocesingu. Vývojáři Hurdu také pokračují v práci na podpoře moderních programovacích jazyků jako jsou Rust, Go a dalších.[9][10]

Slabší podpora hardware a ovladačů, je zčásti také zodpovědná za výkonnostní problémy. Výkonnost Debian GNU/Hurd z dubna 2015 je většinou stejná nebo o jednotky procent nižší než Debian GNU/Linux 8.1, s výjimkou benchmarku testujícího zápis do cache.[11][12] Je to způsobeno tím, že GNU Hurd zatím není hotový, a to je také důvod, proč se používají jiná svobodná jádra – Linux, Linux-libre, FreeBSD, NetBSD, DragonFly BSD, OpenBSD, MINIX 3, OpenSolaris a další.

Distribuce založené na GNU/Hurd

Odkazy

Reference
  1. GNU Hurd 0.9, GNU Mach 1.8, GNU MIG 1.8 released
  2. Debian GNU/Hurd 2017 released!
  3. LARABEL, Michael. GNU Guix Package Manager Ported To GNU Hurd. Phoronix.com [online]. 2015-08-20 [cit. 2015-08-20]. Dostupné online.
  4. Vše je jenom Linux: GNU/Hurd
  5. Whatever happened to the Hurd? – The story of the GNU OS
  6. KOUSOULOS, Constantine. Re: Device drivers in Mach? [online]. 2007-03-21. Dostupné online. (anglický)
  7. GNU Hurd/IBAC [online]. GNU [cit. 2015-07-06]. Dostupné online. (anglický)
  8. DOEPPNER, Thomas W. Operating Systems In Depth: Design and Programming. [s.l.]: John Wiley & Sons, 20 December 2010. Dostupné online. ISBN 978-0-471-68723-8. S. 160. (anglicky)
  9. FIKAR, Jan. GNU Hurd přeloží asi 75 % balíčků Debianu, stále chybí SMP a 64 bit. Root.cz [online]. [cit. 2019-02-05]. Dostupné online. (česky)
  10. GNU Hurd Can Build Around 75% Of The Debian Packages, But No 64-bit Or SMP Yet - Phoronix. www.phoronix.com [online]. [cit. 2019-02-03]. Dostupné online.
  11. LARABEL, Michael. Benchmarking Debian GNU/Hurd 2015 vs. GNU/Linux. Phoronix.com [online]. 2015-07-31 [cit. 2015-08-20]. Dostupné online.
  12. LARABEL, Michael. Test Driving GNU Hurd, With Benchmarks Against Linux. Http://www.phoronix.com/. Phoronix.com [online]. 2015-07-18 [cit. 2015-08-04]. Dostupné online.

GNU – GNU GPL (licence)

BSD – BSD licence

Externí odkazy

GNU

Debian

Arch

Historie

GNU Hurd

Hardwarová kompatibilita

Rozdíly a výhody GNU Hurd
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.