GNU Mach

GNU Mach (výslovnost [gnuː mʌk]IPA) je jádro operačního systému GNU Hurd ([gnuː hɜːd]). Konkrétně říkáme, že jde o tzv. mikrojádro. Bylo vyvinuto z mikrojádra Mach 4.[3] Operační systém GNU Hurd, který je stále vyvíjen GNU jako náhrada unixového jádra, používá právě mikrojádro GNU Mach. Zatímco GNU Mach je již delší dobu ve stabilní verzi, tak na produkční verzi GNU Hurd se pracuje.

GNU Mach
Webwww.gnu.org
VyvíjíGNU Project a další
Rodina OSUnix-like
DruhSvobodný software
Aktuální verze1.8 (stabilní) / 18. prosince 2016[1]
Podporované platformyIA-32 (stabilní)
x86-64 (ve vývoji)
Typ jádramikrojádro
Programovací jazykC, Assembler
LicenceSvobodný software,
GNU GPL 1.2
a pozdější[2]
StavAktivní

Jednou z nejpokročilejších a nejdostupnějších integrací mikrojádra GNU Mach je Debian GNU/Hurd,[4] který 15. dubna 2015 vyšel v pokročilé testovací verzi. Další testovací verze vycházejí měsíčně, týdně a denně. Další dostupnou integrací mikrojádra GNU Mach je Arch GNU/Hurd ([aːč gnuː hɜːd]).[5] Možným problémem operačních systémů postavených na GNU Hurd by mohla být slabší podpora hardware.

Architektura

Zleva obecná struktura monolitického jádra, mikrojádra a hybridního jádra operačního systému.

Na rozdíl od většiny Unixu-podobných jader, Hurd používá architekturu klient-server, postavenou na mikrokernelu, který je zodpovědný jen za poskytování nejzákladnějších jaderných služeb – koordinaci přístupu k hardware: jednotky CPU (prostřednictvím meziprocesové komunikace a plánování procesů), operační paměť (přes správu paměti), a další různé vstupně/výstupní zařízení (pomocí vstupně/výstupního plánování), pro zvuk, grafiku, velkokapacitní paměťová zařízení atd. Princip mikrokernelu teoreticky umožňuje, aby všechny ovladače, které mohou být postaveny jako servery, pracovaly v uživatelském prostoru, ale dnes většina ovladačů tohoto druhu jsou již obsaženy v jaderném prostoru GNU Machu.[6]

Výhody mikrokernelu Mach

Podle vývojářů operačního systému GNU Hurd, je hlavní výhodou mikrojádra jeho snadná rozšiřitelnost o další uživatelské servery a jeho stabilita při selhání těchto serverů.[7] Jádro GNU Mach zachovává kompatibilitu s jádrem Mach 3, které je základem řady nejnovějších operačních systémů, jako například Apple macOS.[8]

Související články

GNU – GNU GPL (licence)

BSD – BSD licence

Další projekty

Reference

  1. GNU Hurd 0.9, GNU Mach 1.8, GNU MIG 1.8 released [online]. Free Software Foundation, Inc., rev. 2016-12-18 [cit. 2017-11-21]. Dostupné online. (anglicky)
  2. The GNU Mach Reference Manual [online]. Free Software Foundation, Inc. [cit. 2017-11-21]. GNU Hurd. Dostupné online. (anglicky)
  3. Early beginnings [online]. Free Software Foundation, Inc., rev. 2016-12-18 [cit. 2017-11-21]. GNU Hurd. Dostupné online. (anglicky)
  4. Debian -- Debian GNU/Hurd [online]. Software in the Public Interest, Inc., rev. 2016-07-05 [cit. 2017-11-21]. (Ports / debian gnu/hurd). Debian.org. Dostupné online. (anglicky)
  5. Arch Hurd [online]. Free Software Foundation, Inc., rev. 2010-12-20 [cit. 2017-11-23]. Dostupné online. (anglicky)
  6. KOUSOULOS, Constantine. Re: Device drivers in Mach? [online]. 2007-03-21 [cit. 2017-11-21]. Dostupné online. (anglicky)
  7. DOEPPNER, Thomas W. Operating Systems in Depth: Design and Programming. [s.l.]: John Wiley & Sons, 2011-06-15. Dostupné online. ISBN 978-0-471-68723-8. (anglicky)
  8. gnumach [online]. Free Software Foundation, Inc., rev. 2016-12-18 [cit. 2017-11-21]. GNU Hurd. Dostupné online. (anglicky)
  9. Free Software Foundation, Inc., rev. 2015-02-17 [cit. 2017-11-21]. GNU Hurd. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

  • (anglicky) RSS for Developers – novinky pro vývojáře
  • (anglicky) IRC – development and help channel
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.