GNU Mach
GNU Mach (výslovnost [gnuː mʌk]IPA) je jádro operačního systému GNU Hurd ([gnuː hɜːd]). Konkrétně říkáme, že jde o tzv. mikrojádro. Bylo vyvinuto z mikrojádra Mach 4.[3] Operační systém GNU Hurd, který je stále vyvíjen GNU jako náhrada unixového jádra, používá právě mikrojádro GNU Mach. Zatímco GNU Mach je již delší dobu ve stabilní verzi, tak na produkční verzi GNU Hurd se pracuje.
| Web | www.gnu.org |
|---|---|
| Vyvíjí | GNU Project a další |
| Rodina OS | Unix-like |
| Druh | Svobodný software |
| Aktuální verze | 1.8 (stabilní) / 18. prosince 2016[1] |
| Podporované platformy | IA-32 (stabilní) x86-64 (ve vývoji) |
| Typ jádra | mikrojádro |
| Programovací jazyk | C, Assembler |
| Licence | Svobodný software, GNU GPL 1.2 a pozdější[2] |
| Stav | Aktivní |
Jednou z nejpokročilejších a nejdostupnějších integrací mikrojádra GNU Mach je Debian GNU/Hurd,[4] který 15. dubna 2015 vyšel v pokročilé testovací verzi. Další testovací verze vycházejí měsíčně, týdně a denně. Další dostupnou integrací mikrojádra GNU Mach je Arch GNU/Hurd ([aːč gnuː hɜːd]).[5] Možným problémem operačních systémů postavených na GNU Hurd by mohla být slabší podpora hardware.
Architektura
Na rozdíl od většiny Unixu-podobných jader, Hurd používá architekturu klient-server, postavenou na mikrokernelu, který je zodpovědný jen za poskytování nejzákladnějších jaderných služeb – koordinaci přístupu k hardware: jednotky CPU (prostřednictvím meziprocesové komunikace a plánování procesů), operační paměť (přes správu paměti), a další různé vstupně/výstupní zařízení (pomocí vstupně/výstupního plánování), pro zvuk, grafiku, velkokapacitní paměťová zařízení atd. Princip mikrokernelu teoreticky umožňuje, aby všechny ovladače, které mohou být postaveny jako servery, pracovaly v uživatelském prostoru, ale dnes většina ovladačů tohoto druhu jsou již obsaženy v jaderném prostoru GNU Machu.[6]
Výhody mikrokernelu Mach
Podle vývojářů operačního systému GNU Hurd, je hlavní výhodou mikrojádra jeho snadná rozšiřitelnost o další uživatelské servery a jeho stabilita při selhání těchto serverů.[7] Jádro GNU Mach zachovává kompatibilitu s jádrem Mach 3, které je základem řady nejnovějších operačních systémů, jako například Apple macOS.[8]
Související články
GNU – GNU GPL (licence)
- Free Software Foundation (FSF) – organizace (nadace), která zastřešuje Projekt GNU
- Projekt GNU – projekt původně Richarda Stallmana, který má za cíl vyvinout kvalitní a svobodný operační systém – GNU
- GNU GPL – licence napsané Richardem Stallmanem a dalšími, k uskutečnění cílů Projektu GNU
- GNU Hurd – svobodný operační systém založený na mikrokernelu GNU Mach, vyvíjený Projektem GNU
- GNU Mach – jádro operačního systému GNU Hurd; mikrokernel
- GNU Hurd NG – svobodný operační systém založený na mikrokernelu seL4
- seL4 – jádro operačního systému GNU Hurd NG
- Linux (jádro) – jádro svobodného operačního systému, vyvíjené Linux Foundation; modulární monolitické jádro
- Linux-libre – jádro svobodného operačního systému, vyvíjené dcerou FSF (FSFLA), fork Linux (jádro); modulární monolitické jádro
- GNU Hurd – svobodný operační systém založený na mikrokernelu GNU Mach, vyvíjený Projektem GNU
- GNU GPL – licence napsané Richardem Stallmanem a dalšími, k uskutečnění cílů Projektu GNU
- Projekt GNU – projekt původně Richarda Stallmana, který má za cíl vyvinout kvalitní a svobodný operační systém – GNU
BSD – BSD licence
- Berkeley Software Distribution – obchodní organizace při University of California, Berkeley, která vyvinula licenci BSD a používala pro práce nad operačním systémem BSD Unix.
- BSD licence – licence organizace BSD, která používala pro BSD Unix a odvozená díla
- FreeBSD – svobodný operační systém, který vznikl z BSD Unixu; modulární monolitické jádro
- DragonFly BSD – svobodný operační systém, fork FreeBSD 4.8 s hybridním jádrem
- NetBSD – svobodný operační systém, který vznikl z BSD Unixu (před FreeBSD); modulární monolitické jádro
- OpenBSD – svobodný operační systém, fork NetBSD zaměřený na bezpečnost; monolitické jádro
- MINIX – svobodný operační systém; mikrojádro navržené a vytvořené vědcem Andrew S. Tanenbaumem
- BSD licence – licence organizace BSD, která používala pro BSD Unix a odvozená díla
Další projekty
- Mach – rodina příbuzných kernelů
- Apple Darwin – hybridní jádro postavené okolo mikrojádra Mach 3, za použití kódu FreeBSD; čerpá z něj systém Apple macOS
- OSF Mach – příbuzné mikrojádro[9]
Reference
- GNU Hurd 0.9, GNU Mach 1.8, GNU MIG 1.8 released [online]. Free Software Foundation, Inc., rev. 2016-12-18 [cit. 2017-11-21]. Dostupné online. (anglicky)
- The GNU Mach Reference Manual [online]. Free Software Foundation, Inc. [cit. 2017-11-21]. GNU Hurd. Dostupné online. (anglicky)
- Early beginnings [online]. Free Software Foundation, Inc., rev. 2016-12-18 [cit. 2017-11-21]. GNU Hurd. Dostupné online. (anglicky)
- Debian -- Debian GNU/Hurd [online]. Software in the Public Interest, Inc., rev. 2016-07-05 [cit. 2017-11-21]. (Ports / debian gnu/hurd). Debian.org. Dostupné online. (anglicky)
- Arch Hurd [online]. Free Software Foundation, Inc., rev. 2010-12-20 [cit. 2017-11-23]. Dostupné online. (anglicky)
- KOUSOULOS, Constantine. Re: Device drivers in Mach? [online]. 2007-03-21 [cit. 2017-11-21]. Dostupné online. (anglicky)
- DOEPPNER, Thomas W. Operating Systems in Depth: Design and Programming. [s.l.]: John Wiley & Sons, 2011-06-15. Dostupné online. ISBN 978-0-471-68723-8. (anglicky)
- gnumach [online]. Free Software Foundation, Inc., rev. 2016-12-18 [cit. 2017-11-21]. GNU Hurd. Dostupné online. (anglicky)
- Free Software Foundation, Inc., rev. 2015-02-17 [cit. 2017-11-21]. GNU Hurd. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- (anglicky) RSS for Developers – novinky pro vývojáře
- (anglicky) IRC – development and help channel