Lilith
Lilith (hebrejsky לילית, sumersky Lilítu – větrná žena) neboli Černá Luna patří do skupiny tří démonů v sumerské a mezopotámské mytologii,[1] ovšem ani Sumerové se na přesném zrodu a životu příběhu o Lilith nemohou shodnout.[1]
Lilith v náboženství
Další zmínky o Lilith jsou znatelné i v jiných náboženstvích. "Stvořena z prachu země, stejně jako Adam. Není řeč o Evě, ale o té druhé. Divoká a nezávislá žena, která se odmítla podrobit vůli muže, stejně tak jako vůli Boží!"[2]
Podle mezopotámských mýtů i některých židovských gnostiků, kabalistů, mystiků, astrologů a spiritistů byla Lilith první žena.[3] Tak jako Adam byla stvořena ze země. Z jejího spojení s Adamem vzešel Asmodeus[zdroj?] a nesčetně dalších démonů,[zdroj?] kteří sužují lidstvo. Vypráví se však, že spolu Adam a Lilith nedokázali žít v míru, neboť Lilith odmítla při souloži zaujmout polohu, při níž byla nucena ležet pod Adamem. Na jeho naléhání mu odpověděla: "Proč bych měla ležet pod tebou? I já jsem byla stvořena ze země a jsem ti rovna!"[2]
A tak se jí chtěl Adam zmocnit násilím. Po nedlouhé době Lilith pochopila, že s ní Adam nebude nikdy jednat jako s rovnocennou bytostí, a v zoufalství vyslovila nevyslovitelné jméno Boží,[zdroj?] vznesla se a zmizela.[zdroj?] Adam prosil Boha, aby mu ji pomohl najít a přivést zpět. Bůh tedy poslal tři anděly (archanděl Michael, archanděl Gabriel a archanděl Natael),[zdroj?] aby ji našli a přivedli. Našli ji v blízkosti Rudého moře, kde se stala nevěstou jiných bytostí , a předali Boží varování, že pokud se nevrátí, tak denně zemře sto jejích démonických dětí.[zdroj?] Ona se však vzepřela a rozhodla se, že se nevrátí, a v důsledku toho se z ní stal pro ně zlý démon. Její děti umíraly protože měly hmotná těla která nesmrtelnost vylučovala. Poté se buď přerozovala dále nebo z nich vznikaly entity pod různými jmény. [zdroj?] Podle některých byl tento mýtus z Bible vyřazen[zdroj?], ovšem přímý důkaz není. Vzhledem k povaze a rozdílnosti textů (Lilith vs. biblický zákon) je představa o vyřazení Lilith z Bible považována ze velmi nepravděpodobnou a je držena spíše malými skupinami (gnostici, kabalisté...), nežli v židovství/křesťanství obecně či odborných kruzích (vysoké školy, učenci). Legenda také říká[zdroj?], že to Lilith byla oním hadem, který podal Evě jablko. Ovšem totéž se říká i o Samaelovi.[zdroj?] Proto se v mnoha artefaktech můžeme shledat se zobrazením Lilith jako napůl ženy a napůl hada. Aby se Lilith pomstila za smrt svých dětí, zabíjela novorozeňata a rodičky. "Přísahám při Božím jménu živoucím a jsoucím, že když zahlédnu vaše jména nebo znamení, nechám to dítě být." Odtud je zvyk[zdroj?] psát jména andělů do medailonků malých dětí.
Podle pověstí[zdroj?] se začala mstít tím, že vraždila novorozence, či sváděla ve snech muže a posléze je připravovala o rozum nebo zabila. U kojenců se tomuto jevu říká "syndrom náhlého úmrtí". Dříve se věřilo, že u chlapců je rizikových prvních osm dnů života a u dívek prvních dvanáct. Dnes ovšem víme, že je tato doba o něco delší - asi sedm týdnů. Tento syndrom vede ke smrti dítěte bez zjevné příčiny. Po narození dítěte zřejmě ještě nefungují správně všechny důležité orgány a dítě umírá. Děje se tak většinou v noci, kdy dítě neruší žádné vnější podněty. Jeho dech i tep se zpomalí, jeho tělíčko začne pomalu chladnout, až nakonec zemře, snad jako by ztratilo vůli žít.
Někteří učenci vidí Lilith v Bibli, Izajáš 34:14 (Přesnější překlad výskytu tohoto hebrejského výrazu li-lith' v Bibli je ale Lelek).[4]
Šířku škály možných překladů Izajáše 34:14 vidíme zde:
- Překlad krále Jakuba, 1611, (AKJV): "Divoká pouštní zvěř se bude také setkávat s divokými zvířaty z ostrova a satyr bude volat na své kolegy, sama sova se tam bude také nalézat a najde pro sebe místo odpočinku."
- Bible kralická, 1613, (BKR): "Tam se budou potkávati spolu zvěř s ptactvem, a příšera jedna druhé se ozývati; tam toliko noční přeluda se usadí, a odpočinutí sobě nalezne."
- Americký standardní překlad, 1901, (ASV): "A zvěř z pouště se sejde s vlky, a divoké kozy budou křičet na své kolegy, ano, i netvor v noci se tam usadí a najde své místo k odpočinku."
- Český ekumenický překlad, 1979, (ČEP): "Bude se tam setkávat divá sběř s hyenami a běsové budou na sebe pokřikovat. Bude si tam hovět upír a najde si odpočinek."
- Překlad nového světa, 1984, (PNS): "A ti, kdo obcházejí bezvodé kraje, se setkají s vyjícími zvířaty, a dokonce i démon v kozlí podobě bude volat na svého druha. Ano, jistě si tam udělá pohodlí lelek a najde si místo odpočinku."
- Nová Jeruzalémská bible, 1985, (NJB): "Divoké kočky se tam setkají s hyenami, satyr bude volat na další satyry, tam Lilith bude číhat a hledat místo kde si oddychne."
- Překlad 21. století, 2009, (B21): "Setkají se tam příšery a hyeny, jeden na druhého běsi zavřeští; noční stvůra se tam usadí a najde odpočinutí."
- Nový mezinárodní překlad, 2011, (NIV): "Pouštní tvorové se setkají s hyenami a divoké kozy budou mečet k sobě navzájem, a všechna noční zvěř tam bude odpočívat a najdou pro sebe místa k oddychu."
Ačkoliv mezi biblickými znalci ve významu a správnosti překladu tohoto výrazu nepanuje shoda, můžeme vyvozovat, že výraz použitý v knize Izajáš někdy překládaný jako Lilith je pravděpodobně zvíře, které je aktivní i v noci, jako např. již zmíněná sova, lelek, netopýr (viz překlad jako upír), hyeny, nebo tvorové podobní kozám.
Lilith se v židovské démonologii označuje jako zlý duch, sukuba (succubus). Lilith není součástí Judaismu, ale tento příběh se vyskytuje v legendách Židů i některých jiných národů.
V domech kde pobývala rodička s novorozeným dítětem se na dveře věšely amulety s nápisem "Adame, Evo, pryč s Lilith!" Tato slova měla působit jako exorcismus proti Lilith a odradit ji od tohoto domu.[zdroj?]
Mimo démonologii je mýtus o Lilith zkoumán též psychiatrií a psychoanalýzou. Carl Gustav Jung nebo Sigmund Freud poukazovali na to, že Lilith je succubou a tedy jedním z významných archetypů. Přiřazovali ji také významnou úlohu ve výkladu snů. V archetypální psychologické symbolice se její vliv v podstatě ztotožňuje s bohyní Měsíce, bohyní sexu a průvodkyní snů.[5]
Význam má především její spojitost se strachem z neznámého, sexualitou, úmrtnostní nejmenších dětí v důsledku známých lékařských diagnóz, nebo jako vysvětlení poluce či zvláštního erotického snu.[6][7][8]
V astrologii bývá ztotožňována Lilith s Černou Lunou. Její astrologické působení je převážně na bázi vnitřního já, "Id", ačkoliv může zároveň působit nejen v podvědomí, ale i fyzickým způsobem. Někteří astrologové Lilith dávají do souvislosti s tzv. Sestupným lunárním uzlem, což je bod vztahující se k vnitřním zábranám nebo k minulým životům v případě učení o převtělování duší a ezoterického východiska v karmě.[9]
Další, o koho se Lilith zajímá, jsou muži. Zjevuje se jim ve snu jako krásná, přitažlivá a smyslná žena, které nejsou schopni odolat. Ona je potěší, oni jí dají svou uvolněnou sexuální energii. Díky zájmu o kabalu v renesanci se obnovil zájem i o Lilith. V evropské literatuře nosila překrásné šaty, kterými sváděla muže. Známé jsou i pověsti, jak Lilith v šatech královny ze Sáby svedla ubožáka z Bornsu. O kabalistovi Josefovi de la Rejna se povídá, že se jí dobrovolně zaprodal.
Problém Lilith je velice spletitý.[zdroj?] V sumerské mytologii byla dcerou bohyně Mehitabel a její obraz se s věky mění. Jak se společnost více a více přikláněla k patriarchálnímu obrazu, začaly postupně převládat v jejím profilu démonické prvky. U semitských národů z Mezopotámie byla Lilith nejprve podobna Lil, sumerské bohyni ničivých větrů a bouří. Poté však převládla židovsko-semitská morálka a Lilith splynula spíše s Lamaštu, čarodějnicí či ženským démonem, která byla podle pověstí vražedkyní dětí. Zde nabyla podobu okřídlené noční příšery, nebezpečného upíra a matky zlých duchů.[zdroj?]
Podle Zoharu, hlavního židovského díla mysticismu, byl Adam původně oboupohlavní bytost. Z jedné strany vypadal jako muž a z druhé jako žena. Poté člověka uspal, ženu od něj oddělil a chybějící část, kde byli spojeni, zakryl masem.[zdroj?]
Podle kabalistické knihy "Sefer Raziel" byla Lilith vyjící ženský démon známý i jako Mejaleleth. Lilith chodí po světě se 480 zlými duchy a padlými anděly a bojuje se svými sokyněmi, démonkou Machlath a její dcerou Agrath. Jiné legendy vyprávějí o jiné démonce jménem Namach. Lilith i Namach podle legendy souložily s Adamem a "seslaly na svět zkázu". Zohar označuje Namach jako matku démonů, zatímco Lilith za jejich vládkyni.[zdroj?]
"Lilith je považována za nezávislého ducha, který vybojoval vítěznou emancipační bitvu." Lilith neposlechla. Lilith se poté provdala[zdroj?] za Samaela (levá ruka Lucifera) a stala se tak paní temnoty.[zdroj?]
Dle některých zdrojů též měla mít s Luciferem dceru Namaah či si místo Samaela měla vzít Lucifera, který jí měl přislíbit rovnocennost s muži.
Odkazy
Reference
- Kramer, S. N. Gilgamesh and the Huluppu-Tree: A Reconstructed Sumerian Text. Assyriological Studies 10. Chicago. 1938
- Alfabet Ješuy, syna Eleazara, syna Sírachova, (Alphabetum Siracidis, Othijoth ben Sira) Alfabet je anonymní středověký text (agadický midraš z 8–11. stol.) připisovaný Ješuovi ben Sirovi (nezaměňovat se Sírachovcem)
- Eduard Petiška, Starověké báje a pověsti.
- Judit M. Blair De-Demonising the Old Testament - An Investigation of Azazel, Lilith, Deber, Qeteb and Reshef in the Hebrew Bible. Forschungen zum Alten Testament 2 Reihe, Mohr Siebeck 2009 ISBN 3-16-150131-4
- C.G.Jung, Archetypy a nevědomí
- Králem snů za 16 dní
- Od sexu k nadvědomí
- Lexikon snů, Tom Getwynd, nakl. Votobia, 1997, heslo "Svůdkyně" str. 31, 95, heslo "Upíři (Sukubové atd.)" str. 174, "Anima, ale ve svém negativním a destruktivním aspektu, snad proto, že se jí nedostává patřičné pozornosti (viz heslo Archetypy). Některé podložení incestní téma (viz heslo Noční můra).
- Praktická astrologie, Jan Kefer, 1993, nakl. Trigon, Kapitola 13, Vzestupný a sestupný lunární uzel (Dračí hlava a Dračí ohon)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Lilith na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Lilith v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích