Liga severu

Liga severu (italsky: Lega Nord, LN, od voleb 2018 Liga) je pravicově populistická politická strana v Itálii, založená v roce 1991 jako federace několika regionálních stran ze severní a střední Itálie. Fúze se zúčastnily Lega Lombarda, Lega Veneta, Lega Piemont a další regionální strany. Původně byla aktivní pouze jako federalistická strana na bohatém italském Severu, prosazující i jeho nezávislost; na Jihu nekandidovala. Kolem parlamentních voleb 2018 se však pod vedením Mattea Salviniho přeměnila v celoitalskou nacionalizující formaci.[2]

Liga severu
Lega Nord
ZkratkaLiga (od voleb 2018)
LN (před volbami 2018)
Datum založení8. ledna 1991
PředsedaMatteo Salvini
MístopředsedaGiancarlo Giorgetti
Lorenzo Fontana
Andrea Crippa
LídrMatteo Salvini
PrezidentUmberto Bossi
ZakladatelUmberto Bossi
Sídlovia Bellerio, 41
20161 Milán
IdeologiePadánský nacionalismus
Regionalismus
Federalismus
Sociální konzervatismus
Pravicový populismus[1]
Evropská stranaEvropská svobodná aliance (1989–1994)
Evropská aliance za svobodu (2013–2014)
Hnutí pro Evropu národů a svobody (2014-)
Politická skupina EPELDR (1994–1997)
TGI (1999-2001)
Nezávislost / Demokracie (2004-2006)
Unie pro Evropu národů (2007–2009)
Evropa svobody a demokracie (2009-2014)
Evropa národů a svobody (od 2015)
KoaliceStředopravicová koalice
Stranické novinyLa Padania
Počet členů122 000 (2013)
Barvy     zelená      modrá
Oficiální webwww.leganord.org
Zisk mandátů ve volbách
Poslanecká sněmovna
133/630
Senát republiky
62/315
Evropský parlament
24/76
Regionální parlamenty
199/897
Guvernéři regionů
5/21
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Strana je tvrdě euroskeptická. Její postoj k eurozóně je nejednoznačný. Matteo Salvini, předseda strany, však odmítá odchod Itálie z Evropské unie.[3]

Ideologie

Platforma a politika

Slunce Alp, navrhovaná vlajka pro Padánii od Ligy Severu
  • Ideologie Ligy Severu je kombinací politického federalismu, fiskálního federalismu a regionalismu.
  • Strana podporuje tradiční kulturu v severní Itálii.
  • Cílem strany je transformovat Itálii na federální stát.

Od roku 2008 se Liga Severu opět s velkým vlivem účastnila na vládě premiéra Itálie Silvia Berlusconiho. Jejím tehdejším nejdůležitějším politikem byl Umberto Bossi, který byl ministrem pro reformy, zatímco Roberto Maroni zastával úřad ministra vnitra. Luca Zaia působil ve vládě jako ministr zemědělství a Roberto Calderoli byl ministrem pro zjednodušení zákonů.

Od roku 2013 je předsedou strany Matteo Salvini.

Předseda Ligy severu Matteo Salvini

Mezinárodní příslušnost

Liga Severu byla původně členem Evropské svobodné aliance. V letech 1994 a 1997 byla členem Evropské liberální, demokratické a reformní strany.

Po evropských volbách v roce 2004 se Liga Severu připojila ke skupině Nezávislost / Demokracie a později přešla do Unie pro Evropu národů. Strana byla zastoupena také v Alianci liberálů a demokratů pro Evropu v Parlamentním shromáždění Rady Evropy až do roku 2006, kdy se její členové připojili k Evropskému demokratickému klubu.

Po evropských volbách v roce 2009 se Liga Severu připojila k nově vytvořené skupině Evropa svobody a demokracie.

Obvinění z xenofobie

Strana je často označována jako xenofobní[4] a protipřistěhovalecká.[5]

Po volbách do Evropského parlamentu v roce 2009 vyvrátil Timothy Kirkhope, vůdce poslanců britské Konzervativní strany v tomto parlamentu, tvrzení, že by se Liga Severu měla připojit k nově vytvořené skupině Evropští konzervativci a reformisté. Podle britského listu The Times mohly být důvodem tohoto odmítnutí zmíněné xenofobní tendence Ligy Severu.[6]

Liga Severu odmítá všechna tato obvinění z xenofobie. Naopak tvrdí, že je na severu Itálie sama obětí diskriminace a rasismu.[7] K uskupení navíc patří vůbec první černošská starostka v Itálii, po volbách v roce 2018 bude Ligu Severu zastupovat v Senátu i první černošský senátor v italských dějinách.[8] Sandy Cane byla zvolena starostou městečka Viggiù u Varese v 2009. V rozhovoru s britským listem The Independent Sandy Cane řekla, že Liga Severu nemá členy s rasistickými nebo xenofobními názory.

Volební výsledky

Volební výsledky v evropských volbách 2009

Podle průzkumu veřejného mínění provedeného v lednu 2010 podporovalo 45% Seveřanů v Itálii (52% Lombarďanů a Benátčanů) nezávislost Padánie.[9]

Při volbách do italské Poslanecké sněmovny dne 4. března 2018 získala Liga Severu 17,4 % hlasů. To bylo o 13,3 % vice než v předchozích volbách roku 2013, které ovšem pro tuto stranu dopadly velmi nepříznivě. Nový předseda strany Matteo Salvini se o tento výsledek výrazně zasloužil. Pod jeho vedením získala strana své bývalé voliče zpět, především však velké procento voličů z ekonomicky silných severních oblastí Itálie. To ukazují výsledky regionálních voleb v roce 2018 (v Lombardii a regionu Furlansko-Julské Benátsko (Friuli-Venezia Giulia). Liga Severu má však stále vice příznivců i ve střední Itálii, např. v regionu Lazio.

Souběžně s volbami do Poslanecké sněmovny se konaly volby do Senátu republiky. Výsledky těchto voleb se nijak podstatně nelišily od výsledků voleb do dolní komory parlamentu. Liga Severu v nich získala 17,6 % hlasů.

Poslanecká sněmovna

Volby Hlasy Mandáty Pozice Postavení
Abs. % Abs. ±
1992 3 395 384 8.6
55/630
55 4. Opozice
1994 3 235 248 8.4
117/630
62 5. Vláda
1996 3 776 354 10.8
59/630
58 4. Opozice
2001 1 464 301 3.9
30/630
29 6. Vláda
2006 1 749 632 4.6
28/630
2 6. Opozice
2008 3 024 758 8.3
60/630
32 3. Vláda
2013 3 024 758 4.1
20/630
30 5. Opozice
2018 5 698 687 17.4
124/630
104 3. Vláda[p 1]

Senát republiky

Celkový počet mandátů v Senátu republiky byl po celé zobrazené období beze změny 315.

Rok voleb Počet
všech hlasů
Procento ze
všech hlasů
Počet mandátů
Ligy Severu
Stranický lídr
1992 2,732,461 8.2 25 Umberto Bossi
1994 (se stranou PdL) 60 Umberto Bossi
1996 3,394,733 10.4 27 Umberto Bossi
2001 (se stranou CdL) 17 Umberto Bossi
2006 1.530.667 4.5 13 Umberto Bossi
2008 2,644,248 7.9 26 Umberto Bossi
2013 1,328,555 4.3 18 Roberto Maroni
2018 5,321,537 17.6 58 Matteo Salvini

Všeobecné volby – regionální výsledky

Výsledky Ligy Severu:

RokLiguriePiemontLombardieBenátskoTrento - STFriuli-VGEmilia-RomagnaToskánskoMarcheUmbrieITÁLIE
199214,3%16,3%23,0%17,8%8,9%15,3%9,6%3,1%1,3%1,1%8,7%
199411,4%15,7%22,1%21,6%7,6%16,9%6,4%2,2%--8,4%
199610,2%18,2%25,5%29,3%13,2%23,2%7,2%1,8%1,5%1,1%10,1%
20013,9%5,9%12,1%10,2%3,7%8,2%3,3%0,6%0,3%-3,9%
20063,7%6,3%11,7%11,1%4,5%7,2%3,9%1,1%1,0%0,8%4,1%
20086,8%12,6%21,6%27,1%9,4%13,0%7,8%2,0%2,2%1,7%8,3%

Regionální volby

Výsledky Ligy Severu:

RokÚdolí AostyLiguriePiemontLombardieBenátskoTrentoJižní TyrolskoFriuli-VGEmilia-RomagnaToskánskoMarcheUmbrieLazioMolise
1985-0,9%1,1%0,5%3,7%---0,4%0,8%0,6%0,4%--
1990-5,1%5,1%18,9%5,9%---2,9%0,8%0,3%0,2%--
19937,6%----16,2%3,0%26,7%------
1995-6,5%9,9%17,6%16,7%---3,4%0,7%0,5%---
19983,4%----8,8%0,9%17,3%------
2000-4,3%7,6%15,4%12,0%---3,3%0,6%0.3%0,3%--
2003-----6,2%0,5%9,3%------
2005-4,7%8,5%15,8%14,7%---4,8%1,3%0,8%---
2008-----14,7%2,1%12,9%------
2010-10,2%16,7%26,2%35,2%---13,7%6,5%6,3%4,3%--
2013---23,2%-6,2%2,5%8,3%-----
2014--7,3%-----19,4%-----
2015-20,3%--40,9%----16,2%13,0%14,0%--
201817,1%--29,4%---34,9%----10,0%8,2%

Volby do Evropského parlamentu

Výsledky Ligy Severu:

RokLiguriaPiemontLombardieBenátskoTrento - STFriuli-VGEmilia-R.ToskánskoMarcheUmbrieITÁLIE
1989??????????1,8%
1994??????????6,6%
19993,7%7,8%13,1%10,7%2,4%10,1%3,0%0,6%0,4%0,3%4,5%
20044,1%8,2%13,8%14,1%3,5%8,5%3,4%0,8%0,9%0,6%5,0%
20099,9%15,7%22,7%28,4%9,9%17,5%11,1%4,3%5,5%3,6%10,2%
20146.16%
201934,3%

Odkazy

Poznámky

  1. Liga byla ve vládě bezprostředně po volbách (První vláda Giuseppa Conteho). Roku 2019 z koalice odešla a byla v opozici až do roku 2021, kdy vstoupila do Vlády Maria Draghiho.

Reference

  1. GOLD, Thomas W.: The Lega nord and contemporary politics in Italy
  2. KUČÍK, Vít. Většinová vláda v Itálii zřejmě nevznikne. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2018-04-02 [cit. 2021-07-07]. Dostupné online.
  3. Muž z lidu agituje v plavkách. Kritik migrace Salvini je mírnější k EU a míří k výhře. Aktuálně.cz [online]. 2019-08-12 [cit. 2021-09-12]. Dostupné online.
  4. Italy's Northern League resurgent. news.bbc.co.uk. 2008-04-17. Dostupné online [cit. 2021-09-12]. (anglicky)
  5. HOROWITZ (NYT), Jason. World Briefing | Europe: Italy: Statement On Immigrants Denied. The New York Times. 2003-06-17. Dostupné online [cit. 2021-09-12]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
  6. The Times & The Sunday Times. www.thetimes.co.uk [online]. [cit. 2021-09-12]. Dostupné online. (anglicky)
  7. Bossi si infuria: siete voi i razzisti - la Repubblica.it. Archivio - la Repubblica.it [online]. [cit. 2021-09-12]. Dostupné online. (italsky)
  8. Itálie bude mít prvního černošského senátora, zastupuje protiimigrační Ligu severu - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2021-09-12]. Dostupné online.
  9. I sondaggi di GPG: Simulazione Elezioni Politiche - Test "Berlusconi si ritira dalla politica" - 12 dicembre 2009 –. Scenaripolitici.com [online]. 2010-01-05 [cit. 2021-09-12]. Dostupné online. (italsky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.