Lidská práva v Jižní Koreji

Každý občan starší devatenácti let má volební právo.

V Jižní Koreji je oficiální cenzura. Podle národního bezpečnostního zákona je zločin vyjádřit sympatie s KLDR, a ačkoli to není důsledně prosazováno, existuje více než 100 lidí ročně, kteří jsou pod tímto zákonem uvězněni. .

Cenzura je pozoruhodná v médiích. Písně a divadelní představení v japonském jazyce nebo týkající se Japonska jsou obecně zakázány. Vláda blokuje přístup k severokorejským webovým stránkám a někdy k hlavním zámořským webovým stránkám, které hostují blogy. V současné době je debata o tom, zda zrušit možnost anonymních komentářů na internetu.

Frank La Rue, zvláštní zpravodaj OSN pro svobodu názoru a projevu oznámil, že vláda prezidenta I Mjong-baka výrazně omezila svobodu projevu v Jižní Koreji.

Jižní Korea je jednou z nejvíce etnicky homogenních zemí na světě, a členové jiných skupin většinou nejsou plně akceptováni. Právní ochrana pro práva menšin je často slabá. Je zde velká populace pracovníků z jihovýchodní Asie, z nichž odhadem více než polovina je v zemi nelegálně, a tito čelí značné diskriminaci i mimo pracoviště.

V Jižní Koreji stále pokračují tradicionalistické názory, a to má za následek, že je jen málo lidí, kteří otevřeně hovoří o své homosexualitě. V zemi není právní ochrana gayů a leseb, a mnoho z nich se bojí říct o tom rodině, přátelům nebo spolupracovníkům. Homosexuálům sice není odepřena možnost sloužit v armádě, nicméně jejich vzájemné intimní vztahy v řadách ozbrojených složek jsou nezákonné. Toto ustanovení shledal vojenský soud za nepřiměřený zásah do soukromí a momentálně se čeká na vyjádření ústavního soudu.[1]

Vojenská služba je povinná pro téměř všech jihokorejských mužů. Podle Amnesty International bylo od června 2004 zadržených 758 odpůrců (většinou jehovistů) pro odmítnutí vykonávat vojenskou službu. Díky moderní jihokorejské historii byla armáda do značné míry oddělena od veřejné kontroly, což vede po desetiletí ke zneužívání a nelidskému zacházení mezi vojenským personálem. Od roku 1993 veřejnost hlasitě odsuzuje porušování lidských práv, ke kterým dochází v armádě, jako je například extrémně přetěžování. V roce 1997 vláda přijala legislativu chránící právní a lidská práva vojáků sloužících v armádě tím, že schválila zákon, který zakazuje fyzické, verbální nebo sexuální zneužívání mezi vojáky. V jednom incidentu byl kapitán armády zatčen na základě obvinění z týrání stážistů, poté, co údajně nutil 192 branců jíst výkaly. Národní komise Koreji pro lidská práva začala zkoumat tento případ.

Zákon zakazuje svévolné zatýkání a zadržování, a vláda obecně respektuje tyto zákazy. Nicméně zákon o národní bezpečnosti uděluje orgánům rozsáhlé pravomoci zadržet, zatknout a uvěznit osoby, které se z pohledu vlády dopouštějí ohrožování bezpečnosti státu. Kritici pokračují ve volání po reformě nebo zrušení zákona, tvrdí, že jeho ustanovení nedefinují zakázanou činnost jasně. Ministerstvo spravedlnosti tvrdí, že soudy mají zavedeny právní precedenty pro striktní výklad zákona, které brání libovolné aplikaci. Počet vyšetřování a zatýkání kvůli NSL výrazně poklesl v posledních letech.

V roce 2008 úřady zatkly 16 osob a utiskovaly dalších 27 osob pro údajné porušení NSL. Čtyři z nich byly shledány vinnými, zbývajících 23 bylo u soudu ke konci roku. V srpnu úřady obžalovaly středoškolského učitele na základě obvinění z porušení NSL pro distribuci materiálů souvisejících s květnem 1980 a povstáním v Kwandgžu. V jiném případě byli zadrženi a obviněni čtyři členové jisté nevládní organizace kvůli nelegálnímu kontaktu s korejskými agenty a za distribuci tiskových materiálů KLDR povznášejících vůdce KLDR Kim Čong-ila. Nevládní organizace prohlásila, že vláda proti čtyřem zadrženým používá nepravdy a podal žalobu za pomluvu na náhradu škody. Na konci roku tito čtyři byli ve vazbě, čekalo na soudní proces a tvrzení o pomluvě nebyla vyřešena.

Zpráva Amnesty International tvrdí, že bylo svévolné zatýkání kolemjdoucích nejméně třikrát během demonstrace proti prezidentovi I Mjong-baku v Soulu. Zatčení byli zadrženi a poté propuštěni. Korejská národní policejní agentura (KNPA) uvedla, že policie dodržovala požadavky zákona v reakci na demonstrace. Ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že po oficiálním vyšetřování nebylo zjištěno žádné svévolné zatýkání.

V Jižní Koreji je povolen trest smrti a vyskytlo se již několik justičních omylů.