Milan Kindl

V roce 1978 vystudoval pražskou právnickou fakultu a poté působil jako soudce Okresního soudu v Chomutově (od roku 1980), vědecký pracovník, komerční právník a následně advokát.[1] Po roce 1999 byl dvakrát zvolen děkanem Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni a poté působil ve funkci proděkana pro magisterské studium[2] až do září 2009, kdy rezignoval v důsledku plagiátorské aféry. Byl členem právního poradního sboru prezidenta Václava Klause,[3] což pro rok 2003 potvrzují oficiální webové stránky prezidenta republiky.[4][5][6] Zastupuje Českou republiku v Radě OSN pro právo životního prostředí.[7] Do 1. října 2009, kdy byl z funkce odvolán,[8] působil též jako zástupce ředitele Ústavu státu a práva Akademie věd ČR. Jako arbitr zastupoval český stát v arbitráži s firmou Diag Human. Tato arbitráž měla určit konečnou výši odškodného, jež český stát má firmě za neuskutečněné obchody s krevní plazmou zaplatit.

U britského International Biographical Centre (IBC) si zakoupil zařazení mezi dva tisíce „nejvýznamnějších intelektuálů 21. století“ a také si v roce 2003 koupil u American Biographical Institute vyhlášení „Mužem roku“.[9]

Kindl byl školitelem proděkana Právnické fakulty ZČU Ivana Tomažiče, který do své dizertační práce opsal desítky stran cizích textů. Plagiátem byl i oponentský posudek děkana fakulty Jaroslava Zachariáše. Po odhalení Lidovými novinami v září 2009 přišel Kindl s vysvětlením, že šlo údajně o řízenou provokaci, která měla být pastí na nespecifikovaného „donašeče a špiona“. Redaktor LN Tomáš Němeček na základě posouzení dizertace odborníkem podal na Kindla i na jeho dva kolegy trestní oznámení.[10] Později se Kindl (podobně jako Zachariáš a Tomažič) pod tlakem médií vzdal své funkce a rektor univerzity 29. září dočasně pověřil funkcí děkana bývalého ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS).[11]

Počátkem roku 2010 Kindl zažaloval ředitelku akreditační komise Vladimíru Dvořákovou za výroky o mafiánských a klientských sítích na plzeňské fakultě a v žalobě požadoval 150 tisíc korun a omluvu zaslanou jemu a zároveň otištěnou v celostátním deníku.[12] 6. září 2010 ale svou žalobu stáhl, a řízení bylo zastaveno.[13]

V roce 2011 mu byl spolu s Jaroslavem Zachariášem, Ivanem Tomažičem a Danielem Teleckým udělen Českým klubem skeptiků Sisyfos zlatý Bludný balvan v kategorii družstev za „příkladné zviditelnění jména své fakulty doma i v zahraničí“.[14]

• Úvod do práva životního prostředí (s Ondřejem Davidem), Aleš Čeněk, 2005, ISBN 80-86898-11-3
• Domácí právník, C. H. Beck, 2001, ISBN 80-7179-456-2
• Chomutovské aféry, Severočeské nakladatelství, 1990, ISBN 80-7047-033-X
• Noční host, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2009, ISBN 97-8807-3801-68-7
• Medvědí služba, Milenium Publishing, 1998, ISBN 80-86201-05-8
• Dokonalá zkratka, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2001, ISBN 978-80-7380-170-0
• Pointa, ISBN 978-80-7380-165-6
• Bod nejistoty, Čeněk Aleš 2005, ISBN 80-86898-23-7
• V síti, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2007, ISBN 978-80-7380-022-2
• Láska za časů StB, Columbus, 2009, ISBN 978-80-7249-280-0

Je známý také tím, že je dlouholetým chovatelem medvídka mývala.[15]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Milan Kindl na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Milan Kindl
• Advokátní kancelář Kindl a partneři
• Milan Kindl, web věnovaný sporům na FPR ZČU
• Formánek, Wolfová: Docent Kindl: Mistr hovoří, Reflex.cz, 17. listopadu 2009